XTrend

Něco o hromosvodech a jejich využití v praxi:

Hromosvod se zřizuje na objektech a zařízeních:

-kde by blesk mohl ohrozit život,

-kde by blesk mohl způsobit poruchu,

-kde by blesk mohl způsobit větší škody,

-na prozatímních staveništních objektech,

-na objektech jejichž požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty,

-na objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku,

-u nezastřešených výrobních zařízení ,kde by blesk mohl ohrozit život,nebo kde by byly způsobeny větší hospodářské škody.

Aby byla zajištěna spolehlivá a bezpečná funkce musí být:

-správně rozmístněno jímací zařízení

-provedeno vodivé spojení jímacího zařízení s uzemněním tak,aby proud blesku byl sveden po vnější straně chráněného objektu,

-průřezy vedení dostatečné,

-umístnění spojů na místech ,kde je lze kontrolovat,

-zabráněno nežádoucím přeskokům,

-svedeny indukované náboje.

Každý hromosvod má tyto tři hlavní části:

-jímací zařízení,

-svod,

-uzemnění.

U bloku tvořeného sousedícími objekty se hromosvod má řešit jako jednotná soustava.

Podle umístnění se rozlišují:

-hromosvody umístněné na chráněných objektech,

-hromosvody umístněné mimo chráněný objekt.

Podle stupně poskytované ochrany se rozlišují:

-normální hromosvody,

-zesílené hromosvody

Jímací zařízení musí být tak uspořádáno,aby žádný bod střechy nebyl od něho vzdálen více jak 10m.Svod vedený po povrchu střechy se posuzuje jako jímací zařízení.

Podle provedení a řešení jímacího zařízení se rozlišují:

-hřebenová soustava,

-mřížová soustava,

-tyčový hromosvod,

-oddálený hromosvod.

Hřebenová soustava je tvořena jímacím vedením na hřebenu střechy převyšující dolní okraj střechy aspoň o 1m.

Mřížová soustava je tvořena sítí ,kde kterýkoliv bod střechy je od sebe vzdálen nejvýše 10m,přičemž maximální rozměr ok smí být 20×60m a u zesíleného hromosvodu 20×15m.

Tyčový hromosvod je tvořen jímacími tyčemi.Tyčí se většinou používá k ochraně jednotlivých předmětů vyčnívajících nad okolí.

Tyčového hromosvodu se využívá jako doplňku jiných soustav.Samotného tyčového hromosvodu se využívá u vysokých štíhlých předmětů.

Oddálený hromosvod není upevněn na chráněném objektu.Zřizuje se jako stožárový,závěsový,klecový.

Stožárový hromosvod tvoří jímač upevněný na stožáru.

Závěsový hromosvod tvoří lano zavěšené nad chráněným objektem ve směru jeho podélné osy.Je-li jeho rozpětí delší než 20m,je nutno udělat závěsový hromosvod křížový.

Klecový hromosvod je tvořen mříží jímacích vedení,zavěšenou nad chráněným objektem.Mříž má oka s rozměry nejvýše 20×20m.

Nad střechu vyčnívající předměty,pokud nejsou v ochranném prostoru se opatří jímačem.

Jímače se podle provedení rozlišují:

-strojené,

-pomocné.

Strojené jímače jsou plné ocelové jímací tyče v ohni pozinkované.

Pomocné jímače se vytvoří z rovného pozinkovaného ocelového drátu průměru 8mm nebo 10mm.

Náhodné jímače tvoří kovové předměty,které jsou součástí objektu.

Svody lze provést jako skryté jedním z těchto způsobů:

-volně uložené v dutině světlosti alespoň 29mm,

-pevně uložené v betonové konstrukci svody se nesmějí ukládat do dilatačních spár.

Náhodné svody

Kovových konstrukcí lze použít má-li v místě uvažovaného svodu průřez aspoň 100mm.

Okapových trub a žlabů nelze použít za náhodné svody.

Zkušební svorky

Vodič svodu se na přístupném místě spojuje s vývodem uzemnění.Nesmějí se opatřovat žádným nátěrem.Montují se ve výši 1,8 až 2,0m nad zemí.U skrytých svodů ve výši 0,6 až 1,8m nad zemí.

Dráty a lana se mezi sebou spojují vhodnými spojovacími svorkami.Svářením lze spojovat vodiče jen ve zcela výjimečných případech.

Vedení od zkušební svorky k vlastnímu zemniči nesmí mít spoj v zemi,vyjma připojení na zemnič nebo připojení spojujícího vedení.Jsou-li spoje v zemi prováděny svorkami,musí mít každý spoj dvě svorky.Spoje musí být dobře chráněny proti korozi.

U hromosvodu majícího dva a více svodů,se jejich zkušební svorky očíslují.

Svod nad zemí (do výše aspoň 1,6m) musí být chráněn před poškozením ochranným úhelníkem.U nových hromosvodů je nutno zásadně používat pozinkovaných ocelových vodičů.

Při spojování a styku měděných a hliníkových vodičů se musí použít přechodových vložek (např. z cupalu), při spojování měděných a pozinkovaných ocelových vodičů se použije bronzových spojek.

Nadzemní části hromosvodu mohou být opatřeny ochranným nátěrem.Přitom je nutno dbát,aby nátěr nezatekl do spojů.

Na vedení a svody se smí používat jen vodičů : - pozinkovaný ocelový drát 6 a 8 mm 10 mm,
- pozinkované ocelové lano 50,70 a 90 mm nepřípustné,
- pozinkovaný ocelový pásek 3 x 20mm 4 x 30mm.
- měděné vodiče se smějí používat v místech se zvýšenými korozními vlivy ovzduší
- hliníkové vodiče se mají použít jen v místech s takovým chemicky agresivním prostředím,jehož korozní vlivy hliníku nevadí.

Každý svod musí být připojen na vlastní zemnič nebo společnou zemní soustavu.Zemní odpor zemniče jednoho svodu nemá být za obvyklých půdních podmínek větší než 15 ohmů.

Velké kovové předměty na povrchu a uvnitř objektu se musí zajistit tak,aby při úderu blesku do hromosvodu nedošlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty.K zabránění přeskoků slouží izolace velkých kovových předmětů od hromosvodu nebo jejich připojování k hromosvodu.K zabránění účinků indukovaných nábojů slouží uzemnění velkých kovových předmětů.

Izolace kovových předmětů spočívá v dodržení dostatečné vzdálenosti mezi zařízením hromosvodu a kovovým předmětem.

Vzdálenost se určuje dvěma činiteli:

-úbytkem napětí na uzemňovací soustavě,

-induktivním úbytkem napětí na svodu hromosvodu.

Svod uložený v zemi a křižující silové kabelové vedení v zemi se má vést kolmo ke kabelu a musí se uložit pod ním ve vzdálenosti 50cm.
Při souběhu aspoň 2m.

Zařízení silového elektrického rozvodu je dovoleno spojit s hromosvodem přes svodič přepětí nebo jiskřiště s přeskokovou vzdáleností aspoň 30mm.Jiskřiště musí být chráněno před nahodilým dotykem nebo musí být zařazeno do druhé série druhé jiskřiště ve vzdálenosti,
alespoň 2m.

Místo spojení hromosvodu s vodovodem,parovodem nebo plynovodem má být až za měřidlem směrem k vodárně,teplárně nebo plynárně.Není-li to možné musí se měřidla překlenout vodiči průřezu alespoň 25mm Cu nebo 50mm FeZn.Před spojením hromosvodu s potrubím veřejných vodáren,tepláren nebo plynáren,nutno dohodnout se správou těchto podniků.

Na rodinných domcích se zřizuje jímací zařízení jako hřebenová soustava.

Vícepodlažní budovy jsou zpravidla zastřešeny střechou sedlovou nebo plochou.Na sedlové střeše se zřizuje hřebenová jímací soustava.

Na ploché střeše se zřizuje kombinovaná soustava jímacích zařízení.

Výškové budovy se řeší stejně jako u vícepodlažních budov.

Budovy s kovovým pláštěm a nevodivou střechou se opatří vhodným jímacím zařízením a kovového pláště se použije jako svodů.Kovový plášť se u spodního okraje spojí s uzemněním.

Budovy s montovanou nosnou ocelovou konstrukcí a nevodivou střechou se opatří vhodným jímacím zařízením a u spodního okraje se ocelová konstrukce spojí s uzemněním.

Vysoké štíhlé objekty,jako věže,rozhledny apod. jsou-li vyšší než 30m,musí mít alespoň dva svody.

Připojení kovových hmot:

Jeden ze svodů může pro snadnější připojení vnitřních kovových hmot (kovových nádrží,zvonů,lodí atd.) vést v nutné délce vnitřkem budovy.

Loď kostela s věží musí mít úplný hromosvod bez zřetele k věži.Oba hromosvody se navzájem spojí.

Železobetonové chladící věže se opatří hromosvodem s vnějšími nebo se skrytými svody

Ventilátorové chladící věže se opatří hromosvodem řešeným s jímacím zařízením na koruně věže se provede jako okružní jímací vedení po obvodu difuzoru.

Jako svodů se použije ocelové výztuže železobetonových sloupů.Svody se zakončí zemniči,které podle potřeby v zemi propojí.

Kovové konstrukce venkovních jeřábů a jeřábových drah slouží jako jímací zařízení i svody.Kolejnice musí být navzájem spolehlivě spojeny a uzemní se každých 100m.

Kovová potrubí protékaná plyny se uzemní před každým vstupem do budovy a dále ve vzdálenosti nejvýše 500m.

Kovová lešení vyčnívající nad střechu se mají uzemnit na ochranu před bleskem, a to nejvýše po každých 30m délky.

Kovové osvětlovací stožáry stojící v místech zvýšeného nebezpečí zásahu blesku se uzemní páskovým zemničem,je-li jejich zemní odpor větší než 20 ohmů.Zemní odpor uzemnění stožárů nemá být větší než 2 ohmy.

Několik slov k problematice “biosolárií”, “biotrubic” a “biozáření”
Datum: 24.7.2006
Autor: MUDr. Ariana Lajčíková, CSc., Státní zdravotní ústav Praha
Zdroj: Vytápění větrání instalace 1/2006

V poslední době se setkáváme s dotazy, jak je to s opalováním v soláriích, zda je zdraví prospěšné či naopak škodlivé. Proto byla připravena do č. 2/05 VVI informace o stanovisku a aktivitách Světové zdravotnické organizace (1, 2). Další dotazy se týkají v současnosti používaných zařízení. Na ty nyní odpovídáme.

Některá solária u nás se honosí označením “biosolárium” a provozovatelé návštěvníky přesvědčují, že zeleně zářící “biotrubice” produkují “biozáření”. Předponou “bio-” chtějí zřejmě naznačit, že jde o něco člověku vlastního, blízkého a prospěšného.

Úvodem konstatuji, že na internetových stránkách výrobců UV trubic a zařízení pro solária ve světě jsem nenašla informaci o “biosoláriích” a “biotrubicích”. Zahraniční výrobci trubice a zařízení předponou “bio-” neoznačují. Zřejmě vědí proč. Užívání předpony “bio-” je velmi přísně sledováno např. v potravinářství a neoprávněné užití bylo v minulosti sankcionováno a soudně omezeno jako klamání veřejnosti. Tento termín je u solárií užíván pouze v českém a slovenském jazyce bez jasného zdůvodnění.

Odborní pracovníci Zdravotního ústavu se sídlem v Brně změřili v březnu t.r. spektrální charakteristiky 20 různých typů trubic, užívaných v soláriích. Jejich protokol o měření máme k dispozici. S postupem měření a dosaženými výsledky se plně ztotožňujeme.

Z výsledků vyplývá, že trubice, označované “bio”, “green” nebo “standardní” se výrazně neodlišovaly ve své spektrální charakteristice, resp. trubice označované jako standardní vykázaly v některých parametrech lepší výsledek než trubice označené jako “bio”. Získané výsledky neposkytly dostatek argumentů pro tvrzení o šetrnějším a rychlejším opálení, delší trvanlivosti opálení, podpoře tvorby vitaminu D, posílení záření typu UV-A a potlačení záření UV-B u tzv. “biotrubic”.

Jde však o měření jednorázové, orientační. Pro vyslovení obecně platných závěrů je třeba shromáždit větší množství informací z opakovaných měření. Není nám také známo, jaký rozptyl výsledků je možno očekávat při měření více kusů jednoho typu trubic.

Zelená barva světla tzv. “biotrubic”, kterou se tyto liší od trubic klasických, je označována provozovateli za jejich pozitivní charakteristiku. Je dána druhem luminoforu, tj. vnitřní zářivé vrstvy trubice, která transformuje UV záření na viditelné světlo. Ta ale nemá vliv na vlnovou délku UV záření (jak měření ukázala), které trubice produkuje. Jde o viditelné světlo, které se nepodílí na vlastním opalování. Viditelná zelená barva světla by mohla být některým lidem příjemná, ale z hlediska provozu UV zářičů není podstatná, neboť po celou dobu ozařování v soláriu musí být zrak chráněn ochrannými brýlemi, které fyziologické vnímání barev zkreslují.

Co se týká UV záření, není známo žádné “biozáření”. Přístroje, používané v soláriích, vyzařují zejména UV-A paprsky o vlnové délce 315 až 400 nm a zčásti také UV-B paprsky o vlnové délce 280 až 315 nm. Toto záření je lidským okem neviditelné, nemá tudíž žádnou barvu. UV-B paprsky mají dávno prokázané karcinogenní účinky, proto je jejich podíl na celkovém záření konstrukčně omezován. Zatímco např. ve Francii nesmí u trubic procentuální zastoupení UV-B záření v poměru UV-A/UV-B překročit 1,5 % (1,2), při měření zcela nových trubic v Brně bylo zjištěno, že tato hodnota přesahuje v několika případech 3 % a to i u tzv. “bio-trubic”.

V roce 2004 se obrátila Světová zdravotnická organizace (SZO) na vlády zemí, které se nově staly členy EU s informací o svých nejnovějších aktivitách v oblasti prevence poškozování zdraví vlivem UV záření při opalování v soláriích. Nejnovější studie totiž potvrzují, že nejen UV-B, ale i UV-A paprsky mají karcinogenní (rakovinotvorný) efekt. Díky novým poznatkům se mění celkový postoj k užívání solárií. Zatímco dříve se tradovalo, že UV záření posiluje imunitní systém, dnes víme, že jeho nadměrná dávka může imunitní systém naopak oslabit a zvýšit riziko infekčního onemocnění. Nové kontrolované studie prokazují závislost mezi užíváním solária a výskytem maligního melanomu, bazocelulárního karcinomu kůže a skvamózní formy karcinomu kůže. SZO vyzvala vlády členských zemí EU k formulaci zákona o používání solárií. V rámci SZO je ve spolupráci s renomovanými nadnárodními společnostmi a organizacemi řešen globální projekt INTERSUN, jehož cílem je snížení nákladů na léčbu onemocnění z UV záření (1).

Shromáždili jsme otázky, které nám zákazníci kladou a takto na ně odpovídáme:
Jaký je váš názor na použití předpony “bio-” v souvislosti se solárii a UV trubicemi?

Odpověď: Neznáme důvod, proč čeští a slovenští provozovatelé solárií předponu “bio-” začali užívat. Domníváme se, že označení trubic a solárií předponou “bio-” je nesprávné a zavádějící.
Je záření zelených “biotrubic” šetrnější než záření ostatních měřených trubic?

Odpověď: Pro takové tvrzení nejsou důkazy. UV záření není člověkem vnímáno jako barevné. Jeho působení závisí na vlnové délce. Dosud se předpokládalo, že UV záření je tím šetrnější, čím menší složku UV-B paprsků obsahuje. Orientační měření, provedená pracovníky ZÚ Brno, neprokázalo výrazné rozdíly mezi trubicemi “bio”, “green” a “standard” v žádném měřeném parametru. Viditelná barva světla nesouvisí s kvalitou UV záření. Viditelné světlo, tedy to, co vnímáme jako barevné, opálení nezpůsobuje. Od UV záření se liší vlnovou délkou. Informace SZO o používání solárií směřuje k regulaci a omezení jejich používání vůbec.
Může být opalování v “biosoláriu” šetrnější, rychlejší a zdravější než v běžném soláriu?

Odpověď: Měření pracovníků ZÚ Brno neprokázalo výrazné a charakteristické rozdíly ve spektrálních charakteristikách trubic, bez ohledu na jejich označení. Některé “standardní” trubice měřené ZÚ v Brně mají výkon UV-A vyšší než “biotrubice”, některé “standardní” trubice mají výkon UV-B nižší než “biotrubice”. Pro tvrzení o šetrnějším opalování nejsou známy žádné důkazy.
Protože nevíme, čím se trubice, označované jako “bio-” vlastně liší (a liší se vůbec?) od trubic běžných a měření spektrálních charakteristik žádné rozdíly neprokázala, není argument pro kladnou odpověď. Je známo, že optimální pigmentační účinky co do intenzity a trvanlivosti má UV záření o vlnové délce kolem 340 nm. Takové UV záření ale produkuje každé solárium.
Mají “biotrubice” vyváženější poměr zastoupení jednotlivých složek?

Odpověď: Je-li vyváženými složkami myšlen poměr záření UV-A/UV-B, pak orientační měření neprokázalo rozdíly mezi standardními trubicemi a “biotrubicemi”.
Jak je možné, že mohou prodejci a provozovatelé “biosolárií” deklarovat léčebné účinky?

Odpověď: Je známo, že určitými léčebnými účinky se vyznačuje UV záření v oblasti vlnové délky okolo 283 nm, kdy dochází k podpoře tvorby vitaminu D v podkožních buňkách, urychlujícího ukládání vápníku v kostech a sekundárně jsou ovlivňovány další biologické procesy. Proto se toto UV záření využívá předepsaným způsobem k léčení některých chorob, např. křivice, zánětlivých onemocnění, poruch výměny látkové, onemocnění kůže apod. Léčebné účinky UV záření jsou indikovány a využívány ve zdravotnických zařízeních pod lékařským dohledem.

Výrobce (resp. prodejce) je povinen ze zákona (zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění) vystavit k výrobku tzv. prohlášení o shodě, kterým přebírá v plném rozsahu odpovědnost za prodávaný výrobek, tedy i za případné škody jím způsobené. Navíc je povinen plně respektovat zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků.

Jako léčebné, resp. zdravotnické, mohou být však v České republice označeny pouze ty výrobky, které jsou užívány ve zdravotnických zařízeních pod dohledem zdravotnického personálu. Způsob jejich ověření je legislativně stanoven: u léčebného prostředku či zařízení musí být součástí prohlášení o shodě posudek notifikované autorizované osoby (zkušebny).

Z toho, co bylo uvedeno (a potvrdili mi to odborní pracovníci Státního ústavu pro kontrolu léčiv - odd. léčebné techniky) vyplývá, že jinému, než zdravotnickému zařízení s příslušně ověřeným zařízením, nabízení a deklarování léčebných účinků nepřísluší.

Buďte opatrní, než sáhnete do peněženky a hledejte informace dříve, než utratíte. Na českém trhu jsou zařízení, která - instalována na strop - “obrátí proces kapilarity” a spodní voda údajně přestane vzlínat vzhůru, ba co víc, bude se tlačit do země. A to pouze za několik desítek tisíc korun! Jiná firma zase nabízí do ovzduší vůně, které vás ochrání před chřipkou! Když už chcete prostředí parfémovat, dejte přednost přírodním látkám před chemickými (často alergizujícími) vůněmi. Nečekejte více, než psychickou pohodu, žádná vůně bakterie a viry nezničí. A než parfémovat nevětraný interiér, raději vyvětrejte. Také informace, že díky ionizátoru snížíte svou případnou nadváhu, berte s úsměvem a s určitou rezervou.

Pozor na reklamu, na komerční bludy, zdraví máme jen jedno.
Použité zdroje:

[1] Lajčíková, A.: Světová zdravotnická organizace varuje před UV zářením v soláriích. VVI, 14, 2005, č. 2, s. 82 - 83.
[2] Lajčíková, A.: WHO k problematice opalování v soláriích. Praktický lékař, 85, 2005, č. 2, s. 76 - 77.

Datum: 28.1.2008
Autor: Ing. Hana DOLEŽÍLKOVÁ, Ph.D., doc. Ing. Karel PAPEŽ, CSc.
Organizace: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra TZB
Zdroj: Vytápění větrání instalace
Článek shrnuje hlavní legislativní a normativní předpisy související s bytovým větráním v ČR. Autoři správně konstatují, že pro větrání bytů nejsou v naší zemi jednoznačná pravidla. K vyjádření účinku větrání na koncentrace oxidu uhličitého (produkovaného osobami) v bytě použili autoři program Contam 2.4.

Na příkladu dvoupokojového bytu jsou výpočtem v tomto programu stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24 hodinového simulovaného provozu bytu. V závěru článku je uveden návrh průtoků vzduchu pro několik provozních režimů hybridního větrání bytu, včetně představy o možnostech regulace výkonu větrání.

Vnitřní prostředí budov je pro zdraví obyvatel velmi důležité, neboť v něm lidé tráví většinu svého času. Snaha o snížení tepelných ztrát vedla k omezení přirozeného větrání okny. Utěsněná okna však mají nedostatečnou infiltraci a bez použití jiného systému větrání jsou z hygienického hlediska naprosto nevyhovující. Při nedostatečném větrání většinou dochází ke zvyšování koncentrací škodlivých látek, relativní vlhkosti, rozmnožování plísní a vytváření prostředí, které neodpovídá potřebám lidského organismu. Větrání s dostatečným množstvím čerstvého vzduchu a s odvodem znehodnoceného vzduchu dle produkce škodlivin, je důležitým faktorem k vytvoření příznivých podmínek pro pobyt osob ve vnitřním prostoru. Tento článek shrnuje současné české legislativní požadavky související s větráním obytných budov. Dále je uvedena problematika relativní vlhkosti a koncentrace oxidu uhličitého v interiérech. Na konci článku je uveden návrh větrání bytu.
LEGISLATIVNÍ A NORMOVÉ POŽADAVKY SOUVISEJÍCÍ S VĚTRÁNÍM OBYTNÝCH STAVEB V ČESKÉ REPUBLICE

Obytné stavby nejsou z hlediska větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeny v ČR žádným legislativním dokumentem. Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí vycházejí z našich platných předpisů:
zákon č. 183/2006 Sb. - stavební zákon,
zákon č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu ve znění zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví,
Zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce

Ačkoli existuje jediný pojem “vnitřní prostředí budov”, záleží vždy na činnosti, kterou člověk v budovách vykonává. Na jednotlivé typy činnosti, příp. podle nich stanovené typy vnitřních prostor, jsou potom zaměřeny konkrétní požadavky na mikroklimatické parametry vnitřního prostředí budov, uvedené v prováděcích předpisech k uvedeným zákonům.
Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí.
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
V § 1 vyhlášky 6/2003 je uvedeno: “Touto vyhláškou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromažďování většího počtu osob.” Vysvětlení pojmu “pobytové místnosti” se odkazuje na § 3 písm. “n” vyhlášky 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, kde je uvedeno: “Pobytová místnost je místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje zdravotnických zařízení, hotelů a ubytoven, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.)”.

Závazné požadavky tedy pro obytné stavby našimi předpisy stanoveny nejsou. V následujícím textu jsou uvedeny požadavky dle výše uvedených předpisů, i když se přímo nevztahují na obytné stavby, dále požadavky norem, které ovšem nemusí být závazné a v neposlední řadě požadavky uvedené ve směrnici STP-OS4/č. l/2005 “Optimální přípustné mikroklimatické podmínky pro obytné prostředí” - jedná se však o směrnici doporučenou.

Vyhláška č. 137/1998 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu § 37 požaduje pro obytné a pobytové místnosti intenzitu větrání 1 h-1.

Některé požadavky nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, lze vztáhnout v některých případech také na obytné budovy. Toto nařízení stanoví množství větracího vzduchu podle zařizovacích předmětů takto: 30 m3.h-1 pro umyvadlo, 150 až 200 m3.h-1 pro sprchu, 50 m3.h-1 pro WC a 25 m3.h-1 pro pisoár.

Požadavky na větrání dle ČSN 74 7110 - Bytová jádra jsou pro WC 25 m3.h-1, koupelnu 75 m3.h-1 a kuchyň 100 m3.h-1.

ČSN 73 0540-2/2002 - Tepelná ochrana budov rozlišuje požadavky na intenzitu větrání podle toho, zda je místnost užívána či nikoli. V době, kdy místnost není užívána, doporučuje nejnižší intenzitu větrání v místnosti takovou, aby byla vyšší nebo rovna doporučené nejnižší intenzitě větrání v místnosti. Nestanoví-li zvláštní předpis a provozní podmínky odlišně, platí, že doporučená nejnižší intenzita větrání v místnosti, pro dobu, kdy není místnost užívána, je 0,1 h-1. V době, kdy místnost je užívána, se požaduje intenzita větrání v místnosti taková, aby byla minimálně rovna požadované intenzitě větrání a maximálně rovna 1,5 násobku této hodnoty. Požadovaná intenzita větrání v užívané místnosti je přepočtená z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu stanovených ve zvláštních předpisech. Pro obytné a obdobné budovy leží podle této normy požadovaná intenzita větrání, přepočtená z minimálních množství potřebného větracího vzduchu obvykle mezi hodnotami 0,3 až 0,6 h-1. Minimální množství větracího vzduchu na osobu dle této normy je: 15 m3.h-1 na osobu při klidové aktivitě s metabolizmem do 80 W.m-2 a 25 m3.h-1 na osobu při aktivitě s metabolizmem nad 80 W.m-2.

Směrnice STP-OS4/č. l/2005: V obytných místnostech, kde nelze stanovit počet uživatelů, musí být alespoň dodržena hodnota intenzity větrání 0,4 až 0,8 h-1. Větší hodnota platí pro větrání znečištěným vzduchem, menší čistým venkovním vzduchem. Tato směrnice nedefinuje způsob posuzování znečištění vzduchu. Tyto hodnoty jsou také nezbytné pro zabránění vzniku plísní ve stavbách. Množství větracího vzduchu pro sanitární zařízení by mělo být 60 m3.h-1 pro koupelny, 40 m3.h-1 pro WC a 60 m3.h-1 pro kuchyně (hodnoty jsou upravené dle DIN 1946-2 a ČSN 06 0210).

Porovnáním hodnot pro větrání obytných místností vychází nejpřísněji požadavek vyhlášky 137/1998 Sb., naproti tomu norma ČSN 73 0540/2 - Tepelná ochrana budov požaduje nižší hodnoty intenzity větrání, ale rozlišuje větrání místností v době, kdy je místnost užívána a kdy není užívána. Větrání kuchyní je předepsáno dle ČSN 74 7110 - Bytová jádra 100 m3.h-1 a dle Směrnice STP-OS4/č.1/2005 60 m3.h-1, tyto hodnoty se liší a jak bude ukázáno dále, jsou poměrně nízké. Stejné jsou i požadavky na větrání koupelen - dle ČSN 74 7110 - Bytová jádra 75 m3.h-1. dle Směrnice STP-OS4/č.1/2005 60 m3.h-1. Požadavky na větrání WC se příliš neliší, pohybují se od 25 do 40 m3.h-1.
MODEL KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO V OBYTNÝCH MÍSTNOSTECH V PROGRAMU CONTAM 2.4

V této části je uvedeno hodnocení různých variant větrání bytu 2 + KK (obr. 1) podle množství větracího vzduchu. Hodnocení bylo na základě koncentrace oxidu uhličitého. Protože pro hodnocení kvality vnitřního vzduchu z hlediska koncentrace oxidu uhličitého v České republice neexistuje žádný závazný předpis, byla maximální koncentrace v interiéru hodnocena podle ASHRAE Standardu [1], který předepisuje maximum 1000 ppm. Ve venkovním vzduchu byla uvažována koncentrace CO2 350 ppm [7] a produkce CO2 dýcháním osob byla pro práci v klidu 20 l.h-1 na osobu [4], [7]. Objem obývacího pokoje je 67 m3 a ložnice 31,2 m3. Byt byl uvažován ve dvou alternativách podle obsazení: 2 + KKa, který je obsazen dvěma osobami, a byt 2 + KKb, který je obsazen třemi osobami dle obr. 2 a 3. Koncentrace oxidu uhličitého byla sledována v obytných místnostech (obývacím pokoji a ložnici), kde obyvatelé tráví nejvíce času. Ostatní místnosti jako WC, koupelna a chodba není potřeba sledovat, neboť v nich obyvatelé netráví tak dlouhou dobu, aby koncentrace oxidu uhličitého výrazně vzrostla, resp. pobyt při vyšší koncentraci oxidu uhličitého je tak krátký, že nepůsobí obyvatelům potíže. Pro hodnocení různých způsobů větrání bytu bylo zvoleno pět variant. Množství vzduchu pro jednotlivé varianty je uvedeno v tab. 1. Varianty charakterizují různé požadavky na větrání obytných budov a to jak hygienické (vyhláška 137/1998 Sb.), tak energetické (ČSN 73 0540-2/2002 - Tepelná ochrana budov). Nejčastější stav větrání současných obytných budov charakterizuje varianta č. 4 větrání (”stará okna”) a varianta č. 5 větrání infiltrací (”nová okna”).
Obr. 1 Půdorys bytu
Obr. 2 Obsazení bytu 2 + KKa
Obr. 3 Obsazení bytu 2 + KKb

Varianta větrání Místnost Množství vzduchu
[m3.h-1]
Varianta č. 1. - větrání podle ČSN 73 0540, tj. množství větracího vzduchu je dáno intenzitou větrání v místnosti 0,3 - 0,6 h-1 (tato varianta je rozčleněna na dva okrajové případy: 1a znamená 0,3 h-1 a 1b znamená 0,6 h-1) + odsávání sanitárních zařízení dle ČSN 74 110 Obývací pokoj 20,2 až 40,5
Ložnice 9,1 až 18,3
Koupelna 75
WC 30
Kuchyňský kout 150
Varianta č. 2. - odsávání sanitárních zařízení podle DIN 1946-6 Koupelna 60
WC 30
Kuchyňský kout 60
Obývací pokoj 30,2
Ložnice 14,1
Varianta č. 3 - větrání dle Vyhlášky č. 137/1998 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu - dle § 37 je intenzita větrání 1 h-1 pro každou pobytovou místnost + odsávání sanitárních zařízení dle ČSN 74 7110 Koupelna 75
WC 30
Kuchyňský kout 150
Obývací pokoj 31,2
Ložnice 31,2
Varianta č. 4 - větraní infiltrací “starými” netěsnými okny, tj. okna se spárovou průvzdušností
iL = 1,4. 10-4 m2 s-1 Pa-0,67 a odsáváním sanitárních zařízení dle ČSN 74 7110 Koupelna 75
WC 30
Kuchyňský kout 150
Obývací pokoj 19,8
Ložnice 14,7
Varianta č. 5 - větraní infiltrací “novými” těsnými okny, tj. okna se spárovou průvzdušností
iL = 0,1. 10-4 m2 s-1 Pa-0,67 a odsáváním sanitárních zařízení dle ČSN 74 7110 Koupelna 75
WC 30
Kuchyňský kout 150
Obývací pokoj 1,4
Ložnice 1,05

Tab. 1 Množství čerstvého vzduchu pro jednotlivé místnosti ve variantách

Provoz odsávání v kuchyni, koupelně a na WC je graficky znázorněn na obr. 4. Časové rozložení provozu odsávání bylo navrženo odhadem s přihlédnutím k počtu osob v bytě. Ve všech variantách větrání se neuvažuje otevírání oken. Při provozu odsávání výpočtový program předpokládá přisávání venkovního vzduchu okenními spárami. Je to z toho důvodu, že se těžko odhadne chování uživatelů, kdy a na jak dlouho si okno otevřou. Dále program Contam 2.4 uvažuje při větrání optimální distribuci vzduchu v zónách.

Obr. 4 Provoz odsávání kuchyní, koupelny a WC

Průběhy koncentrací CO2 jsou na obr. 5 až 8. Výsledky ukazují, že koncentrace oxidu uhličitého odpovídá obsazení interiéru (produkci škodlivin), objemu zón a množství větracího vzduchu. Čas, kdy se koncentrace ustálí na určité hodnotě, a čas, kdy klesne na hodnotu venkovního vzduchu (resp. přívodního vzduchu), závisí na objemu místnosti, produkci škodliviny a množství větracího vzduchu.

Obr. 5 Průběh koncentrace CO2 v bytě 2+KKa v obývacím pokoji

Ve variantě větrání č. 1a je koncentrace vždy vyšší než ve variantě větrání 1b. To je dáno větším množstvím větracího vzduchu. V případě varianty 1a (intenzita větrání n = 0,3 h-1) je v ložnicích obou bytů po více jak 90 % doby, kdy jsou přítomni lidé, překročena koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm. Při intenzitě větrání n = 0,6 h-1 (varianta 1b) vychází poměrně dobře koncentrace CO2 v obývacích pokojích. V ostatních případech vychází stále jako nedostatečná. Ve variantě č. 2 je většinou po více jak 80 % doby, kdy jsou přítomni lidé, překročena koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm. Varianta č. 3 (větrání intenzitou n = 1 h-1) je poměrně příznivá. Ve všech místnostech je dodržena maximální koncentrace CO2. Pouze v ložnici 2 + KKa je koncentrace ustálená na hodnotě 1600 ppm. Průběhy koncentrací oxidu uhličitého v obývacích pokojích ve variantě č. 4 většinou kopírují koncentrace z varianty č. 1a. V ložnicích mají podobný průběh, ale vychází lépe než ve variantě 1a. Nikdy ovšem koncentrace neklesne pod hodnoty varianty 1b. Z toho plyne, že intenzity větrání n = 0,3 h-1 až max. n = 0,6 h-1 většinou dosáhneme při použití “starých” nepříliš těsných oken. Naprosto nejhůře dopadla varianta č. 5 s velmi těsnými okny. Koncentrace oxidu uhličitého dosahuje velmi vysokých hodnot, které i desetkrát překračují požadovanou koncentraci. V reálu ovšem může být situace o trochu lepší, tím, že si uživatelé okna otevřou. Ovšem každý uživatel si okna otevře jindy, každý se cítí nespokojen při jiné koncentraci CO2.

Obr. 6 Průběh koncentrace CO2 v bytě 2+KKa v ložnici

Obr. 7 Průběh koncentrace CO2 v bytě 2+KKb v obývacím pokoji

Obr. 8 Průběh koncentrace CO2 v bytě 2+KKb v ložnici

Legenda k obr. 5, 6, 7, 8

PROBLEMATIKA VLHKOSTI V KOUPELNÁCH

V koupelně jsou zdrojem škodlivin lidé a jejich činnost - koupání. Produkce vlhkosti při sprchování bývá až 2600 g.h-1 a při koupání ve vaně 700 g.h-1 [16]. Pro maximální relativní vlhkost vzduchu v koupelně 90 % při teplotě 24 °C je potřeba v závislosti na stavu (teplotě a vlhkosti) přiváděného vzduchu přivést resp. odvést z koupelny s vanou 42 až 72 m3.h-1 a z koupelny se sprchou 160 až 260 m3.h-1. Množství vzduchu pro odvedení vlhkosti ze sprchování vychází příliš vysoké. Ve skutečnosti může docházet k menší produkci vlhkosti sprchováním a tím by se dalo snížit množství větracího vzduchu. Pozitivní roli může hrát i distribuce vzduchu a použití sprchového koutu. Optimální by bylo odvádět vzduch přímo nad zdrojem vlhkosti, tedy nad sprchujícím se, a sprchový kout konstruovat tak, aby byl vzduch přiváděn do sprchového koutu v horní části a vlhkost se tedy ze sprchového koutu nemohla dál šířit do prostoru koupelny (obr. 9). V prostoru sprchového koutu dojde ke kondenzaci vlhkosti, ale ta po stěnách steče do sprchové vaničky. Dále by měl být prostor sprchového koutu při sprchování vždy uzavřen, aby při odsávání vzduchu nad ním nemohlo dojít k proudění vlhkosti z prostoru sprchového koutu do koupelny. Stejné řešení by mohlo být i u vany, aby se vlhkost při sprchování nešířila do prostoru koupelny. Odsávací ventilátor by měl být s čidlem vlhkosti, aby odsával vzduch i v době po sprchování a odvedl tak veškerou vyprodukovanou vlhkost v koupelně. Při výše uvedených opatřeních by se dalo navrhnout množství větracího vzduchu pro koupelnu 100 m3.h-1 s tím, že se i ve vaně uvažuje díky zástěně možnost sprchování.

Obr. 9 Obraz proudění vzduchu při odsávání
umístěném nad sprchovacím koutem (řez místnosti)
PROBLEMATIKA VLHKOSTI A KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO V KUCHYNÍCH

V kuchyni je zdrojem škodlivin vaření - při vaření na elektrickém sporáku se produkuje vlhkost a odéry. V případě kuchyně s plynovým sporákem je ještě navíc při dokonalém spalování s přebytkem vzduchu produkován oxid uhličitý. Produkce vlhkosti při vaření na elektrickém sporáku je 600 až 1500 g.h-1 [16] a pro její odvedení hodnotu relativní vlhkosti do 70 % při teplotě 20 °C je potřeba 80 až 200 m3.h-1 vzduchu. V kuchyni s plynovým sporákem při spalování plynu vzniká vlhkost, oxid uhličitý a dále je produkována vlhkost i vařením. Provoz sporáku byl uvažován nejen maximální, ale i poloviční a provoz jednoho hořáku, neboť většinou nedochází k plnému provozu všech čtyřech hořáků. Množství čerstvého vzduchu pro udržení maximální relativní vlhkosti 70 % při teplotě interiéru 20 °C a pro maximální koncentraci oxidu uhličitého 1000 ppm je uvedeno v tab. 2. Aby byla v kuchyni maximální relativní vlhkost 70 % je v závislosti na období a provozu plynového spotřebiče potřeba přivést 120 až 390 m3.h-1 vzduchu. Z výsledků je patrné, že rozhodujícím kritériem pouze při spalování plynu je oxid uhličitý a množství větracího vzduchu pro jeho odvedení, při udržení maximální koncentrace 1000 ppm, je velmi vysoké. Připustíme-li určitý odérový diskomfort, lze pak jít až na koncentraci oxidu uhličitého 15 000 ppm [7], ale pak je potřeba brát v úvahu, že se jedná o hodnotu krátkodobě únosnou, která je na počátku toxického rozmezí.Kritérium Množství přivedeného čerstvého vzduchu
Plný provoz
[m3.h-1] Poloviční provoz
[m3.h-1] Jeden hořák
[m3.h-1]
Vlhkost z plynového sporáku 186 až 210 93 až105 51 až 58
Vlhkost z vaření 72 až 180 78 až 195 69 až 172
Vlhkost celkem do 70 % 258 až 390 1 171 až 300 120 až 230
Koncentrace CO2 1000 ppm 1800 900 450
Koncentrace CO2 15 000 ppm 80 40 20

Tab. 2 Množství čerstvého vzduchu pro kuchyň podle kritérií
NÁVRH VĚTRANÍ BYTU

Z hlediska kvality vnitřního vzduchu není vhodné snižovat množství čerstvého vzduchu na osobu, ale regulovat množství vzduchu podle počtu osob v místnosti, např. dle aktuální koncentrace oxidu uhličitého, jsou-li jediným zdrojem škodlivin lidé. V případě konstantního přívodu vzduchu a přítomnosti osob může v interiéru docházet ke hromadění škodlivin a naopak při nepřítomnosti osob je interiér zbytečně větrán, tím dochází k nemalým energetickým ztrátám. V následujícím textu je uveden návrh hybridního větrání bytu z hlediska množství přiváděného resp. odváděného vzduchu. Přívod se předpokládá prvky pro přívod vzduchu umístěnými pod okny a odvod ventilátorem z kuchyně, koupelny a WC. Větrání se zde uvažuje ve třech režimech: stálé, nárazové a minimální větrání. Množství větracího vzduchu je navrženo tak, aby vyhovělo výše uvedeným požadavkům na kvalitu vnitřního vzduchu z hlediska koncentrace oxidu uhličitého i vlhkosti. U stálého větrání je uvažována přítomnost osob a je přiváděno takové množství vzduchu, aby pro každou osobu, která je v místnosti přítomna, bylo přivedeno resp. odvedeno 25 m3.h-1 vzduchu. Pokud se podle počtu osob vypočte intenzita větrání v celém bytě, vyjde v intervalu n = 0,35 až 0,75 h-1. Pokud se ovšem vypočte intenzita větrání na obytnou místnost (ať již ložnici, dětský či obývací pokoj) vyjde v rozmezí n = 0,7 až 1,6 h-1. Nárazové větrání je z kuchyňského koutu 150 m3.h-1, z koupelny 100 m3.h-1 a z WC 30 m3.h-1. Minimální větrání by mělo zajistit minimální intenzitu větrání v době, kdy je byt opuštěn a mělo by jednak odvést škodliviny po pobytu osob a jednak by mělo zajistit odvedení škodlivin, které se uvolňují z nábytku a zařízení bytu. Minimální větrání by mělo být intenzitou větrání n = 0,1 h-1 pro celý byt [2]. Z hlediska distribuce vzduchu zde rozlišujeme tři druhy místností: místnosti s přívodem vzduchu (obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, pokoje pro hosty a pracovny), místnosti s odvodem vzduchu (kuchyně, koupelny, WC), mezi nimi situované místnosti (chodby). Vzduch je distribuován bytem z místností s přívodem vzduchu do místností s odvodem vzduchu. Proudění vzduchu uvnitř bytu umožňují mřížky ve dveřích. Odvětrání z WC, kuchyní a koupelen (v prostoru sprchového koutu či nad vanou) by mělo být umístěno pod stropem. Hygienické místnosti musí být v mírném podtlaku oproti obytným místnostem. Z hlediska dispozice rozlišujeme obecně v bytě dva druhy zón: zónu společenskou - obývací pokoj s kuchyňským koutem, WC, chodba (je-li WC odděleno od koupelny); zónu soukromou - ložnice, dětské pokoje, pracovny, koupelna (ev. koupelna se společným WC), přilehlá chodba. Každá zóna může větrat v jiném režimu (např. jedna stálým větráním, druhá minimálním). Odsávací zařízení z kuchyně je oddělené od odsávacího zařízení z koupelny a WC. V bytě jsou tedy umístěny dva ventilátory - jeden vždy v kuchyni a druhý v koupelně společně s WC a nebo je v bytě ještě jeden ventilátor na odsávání z WC, pokud dispozice neumožňuje napojit odsávání z WC na společný průduch s koupelnou. Toto řešení umožňuje odděleně větrat zónu společenskou od zóny soukromé. Za odváděcím ventilátorem musí být umístěna těsná zpětná klapka, která brání pronikání pachů z ostatních prostor přes větrací systém a proudění vzduchu z ventilátorů ostatních bytů. Regulace je buď automatická nebo časovým programem. Pokud bude v bytě automatická regulace, bude se měnit průtok vzduchu změnou otáček ventilátoru, případně vypínáním a zapínáním ventilátoru. Aby se vzduch odváděl resp. přiváděl do místností s pobytem osob, měla by regulace zajistit i otevírání a zavírání prvků pro přívod vzduchu. Změna vzduchového výkonu by byla při překročení nastavené koncentrace oxidu uhličitého. Po poklesu koncentrace oxidu uhličitého pod nastavenou koncentraci se větrání sníží na minimální větrání. Nárazové odsávání na WC se sepne po rozsvícení světla a sníží se na hodnotu stálého či minimální větrání po 2 minutách po opuštění místnosti. V koupelně se nárazové větrání spustí také současně s rozsvícením, ale klesne na stálé či minimální větrání buď po 2 minutách po opuštění místnosti, pokud není zvýšena relativní vlhkost, a nebo poté, kdy v koupelně klesne relativní vlhkost pod nastavenou hodnotu. Regulace časovým programem je méně ekonomicky náročná, než předchozí varianta, ale na druhou stranu potřebuje, aby uživatelé bytu byli obeznámeni s její funkcí. Tato regulace by měla zajistit uživateli možnost “naprogramovat” svůj běžný pobyt v bytě, tím je myšlena jeho přítomnost v prostorech. Jako časové měřítko by byl nejvhodnější týden. Do časového programu by měl uživatel být schopen snadno zadat kdy, kolik osob a v jakých místnostech se pohybují. Regulace by také měla zajistit možnost snížit větrání pouze na minimální, v případě, že uživatelé opustí byt na delší dobu (mimo týdenní plán). Dále by uživatel měl mít možnost sám si nastavit krátkodobě maximální nárazové větrání. Pro správnou funkci systému je ještě potřeba uzavírací klapka ve dveřní mřížce mezi společenskou zónou a soukromou zónou. Její funkce je následující: v případě, že uživatelé jsou v bytě pouze v obývacím pokoji, což je i definováno v časovém programu, je pak zbytečné, aby ložnice a dětské pokoje byly větrány v režimu stálého větrání, ale postačí minimální větrání. Pak se uzavře uzavírací klapka ve dveřích, mezi společenskou zónou bytu a soukromou zónou. Stejně tak v noci, kdy uživatelé jsou v ložnicích a dětských pokojích, je zbytečné, aby obývací pokoj byl větrán stálým větráním, uzavírací klapka mezi zónami se uzavře a obývací pokoj je větrán pouze minimálním větráním a pokoje, kde jsou obyvatelé, jsou větrány stálým větráním. Uzavírací klapka ovládaná časovým programem tak umožňuje přivádět vzduch tam, kde je to nutné.

Na obr. 10 je aplikace hybridního větrání na dvoupokojovém bytu, který budou obývat dvě až tři osoby a pro ně je tedy potřeba přivést 50 až 75 m3.h-1 venkovního vzduchu. Přívod bude v obývacím pokoji, ložnici a odvod v kuchyňském koutě a v koupelně s WC. Zónu společenskou tvoří obývací pokoj s kuchyňským koutem a zónu soukromou tvoří ložnice a koupelna. Obě zóny jsou od sebe oddělené uzavírací klapkou.

Obr. 10 Příklad aplikace hybridního větrání v bytě velikosti 2 + KK
ZÁVĚR

V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu víc než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště - zejména oken. Z hlediska tvorby interního mikroklimatu je velmi podstatné větrání s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Při absenci účinného větrání se zvyšuje vlhkost vzniklá lidskou aktivitou, roste koncentrace CO2 nad požadované hodnoty a kvalita vzduchu se rychle zhoršuje.

Intenzita větrání ve sledovaném prostoru n = 0,3 h-1 je nedostatečná, také odsávání sanitárních zařízení v kombinaci s infiltrací či intenzitou větrání n = 0,45 h-1 je nedostatečné. Intenzita větrání n = 1 h-1 je postačující. Při použití netěsných oken jsou průběhy koncentrací oxidu uhličitého blízké jeho průběhům při větrání intenzitou n = 0,3 h-1. Těsná okna se spárovou průvzdušností o velikosti 0,1.10-4 m2s-1 Pa-0,67 (varianta č. 5) jsou pro použití z hlediska kvality vnitřního vzduchu naprosto nevhodná.

Jako vhodný způsob větrání bylo navrženo větrání bytů tak, aby byly splněny hygienické i energetické požadavky. Větrání vychází z výpočtů potřebného množství vzduchu pro odvedení škodlivin z interiérů, které jsou podpořeny výsledky simulací. Větrání je s přívodem větracího vzduchu v obytných místnostech, který kaskádovitě proudí přes štěrbiny ve dveřích do chodeb a dále do koupelen, WC a kuchyní, kde je odveden z bytu pryč.
Použité zdroje:

[1] ASHRAE Standard 62-2004. Thermal Environmental Conditions for Human Occupancy. American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers. Atlanta, USA
[2] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. 2002
[3] ČSN 74 7110 Bytová jádra. 1988.
[4] Doležílková, H.: Rezidenční mikroprostředí. Disertační práce. ČVUT v Praze, Fakulta stavební. Červenec 2007
[5] Doležílková, H., Papež, K.: Počítačové modelování a simulace koncentrace oxidu uhličitého v interiéru. Sborník 3. národní konference Simulace budov a techniky prostředí. Praha, Společnost pro techniku prostředí, 2004. 7-11s. ISBN 80-02-01678-5
[6] Jelínek, V., Vanko, R.: Komínová technika. 2. vyd. Praha, 2000. 190 s.
[7] Jokl, M.: Zdravé obytné a pracovní prostředí. 1. vyd. Praha, Academia, 2002. 261 s. ISBN 80-200-0928-0.
[8] Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
[9] Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
[10] Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
[11] www stránky Ústavu biomedicínckého inženýrství [online]. Ústav biomedicínského inženýrství. Praha, 2003. Dostupném na http://www.ubmi.cvut.cz/
[12] Program Contam 2.4 a uživatelský manuál k programu Contam 2.4 http://www.bfrl.nist.gov/IAQanalysis/
[13] Vyhláška č. 137/1998 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu
[14] Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
[15] Směrnice STP - OS 4/č. 1/2005. Optimální přípustné mikroklimatické podmínky pro obytné prostředí.
[16] Brož. K.: Vytápění. 2. vyd. Vydavatelství ČVUT, Praha 2002. 205 s. ISBN 80-01-02536-5.

Datum: 14.1.2008
Autor: Ing. Jarmila Zimmermannová
Organizace: Ministerstvo životního prostředí
První etapa ekologické daňové reformy je dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy ČR. V zásadě se jedná o zavedení nových spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv (uhlí, koks) a elektřiny. Co nám přinese a co můžeme očekávat s její realizací v následujících letech?
Realizace 1. etapy ekologické daňové reformy

První etapa ekologické daňové reformy je víceméně dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy České republiky. V zásadě se jedná o zavedení nových spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv (uhlí, koks) a elektřiny. V souladu s principy ekologické daňové reformy bude zavedení těchto nových daní provázeno současným snížením daňového zatížení práce tak, aby byla celá operace ve svém konečném efektu výnosově neutrální.
Zákon o dani z elektřiny

Základním rysem zdanění elektřiny je její zdanění při dodání konečnému spotřebiteli. Okamžik spotřeby elektřiny tak lze ztotožnit s okamžikem jejího dodání spotřebitelům. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání elektřiny ke konečné spotřebě. Pokud bude elektřina dodávána mezi výrobci, provozovateli distribuční nebo přenosové soustavy nebo obchodníky s elektřinou, nebude podléhat zdanění - bude obchodována a dodávána bez daně s výjimkou, že by ji tyto subjekty samy spotřebovaly. Kromě obecného systému zdanění se na elektřinu vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
ekologicky šetrnou elektřinu;
elektřinu vyrobenou v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována;
elektřinu k technologických účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kogeneraci;
elektřinu ke krytí ztrát v přenosové soustavě;
elektřinu v drážní dopravě - železnice, tramvaj, trolejbus, metro;
elektřinu pro elektrolytické a metalurgické procesy;
elektřinu pro mineralogické postupy.
Zákon o dani z pevných paliv

Základním rysem zdanění pevných paliv je zdanění jejich spotřeby. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání pevných paliv ke konečné spotřebě. Pokud budou pevná paliva dodávána mezi výrobci a obchodníky, nebudou podléhat zdanění, protože budou obchodována a dodávána bez daně. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však pevná paliva spotřebují, bude tato spotřeba zdanění podléhat. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněnými pevnými palivy do okamžiku jeho zdanění. Jakmile jsou pevná paliva zdaněna, není nutné, aby dále podléhala ustanovením zákona o zdanění pevných paliv. Kromě obecného systému zdanění se na zemní plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských a sociálních zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
pevná paliva k výrobě elektřiny;
pevná paliva pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem;
chemické redukční procesy ve vysokých pecích;
metalurgické procesy;
mineralogické procesy;
k výrobě koksu;
pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodě (s výjimkou soukromých rekreačních plavidel);
ztráty.
Zákon o zdanění zemního plynu

Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů je v českém právním řádu upraveno zákonem č.353/2003 Sb., o spotřebních daních. Základním rysem zdanění zemního plynu je zdanění resp. dodání konečnému spotřebiteli. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání zemního plynu ke konečné spotřebě. Pokud bude zemní plyn dodáván např. mezi provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy nebo obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty nebudou finančně zatěžovány, ale budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však zemní plyn spotřebují, bude již tato spotřeba podléhat zdanění. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněným zemním plynem do okamžiku jeho zdanění. Jakmile je zemní plyn zdaněn, není nutné, aby dále podléhal ustanovením zákona. Princip zdanění zemního plynu je totožný jak při dodání plynovody, tak při jiném dodání. Kromě obecného systému zdanění se na zemní plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských a sociálních zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
zemní plyn pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách;
zemní plyn k výrobě elektřiny;
zemní plyn pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem;
metalurgické procesy;
mineralogické procesy;
pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodě (s výjimkou soukromých rekreačních plavidel);
ztráty.
Příprava II. etapy ekologické daňové reformy

Pro další etapy ekologické daňové reformy uvádí Programové prohlášení vlády následující zadání: “Dalším cílem reformy bude vytvoření emisní daně z CO2, která vznikne transformací stávajícího poplatku za znečištění ovzduší. Cílem této daně bude stimulace k modernizaci technologií výroby energií a snižování znečištění. Indikativní cíl výnosu z ekologické daňové reformy bude 0,5 až 1 % HDP”.

Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování odborné studie, které vyhodnotí stávající systém poplatků v oblasti ochrany ovzduší a kvantifikuje možné dopady zavedení daně z CO2 v České republice. Výsledky z studie budou sloužit jako podklad pro návrh II. etapy ekologické daňové reformy.

Na Ministerstvu životního prostředí vznikla rovněž meziresortní pracovní skupina k ekologické daňové reformě, která přispěje k plnění úkolu zejména prostřednictvím diskusí návrhů a různým pohledem na problematiku z hlediska více dotčených stran. Meziresortní pracovní skupina je složena ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí, Svazu průmyslu a dopravy, Českomoravské konfederace odborových svazů a Zeleného kruhu.

II. etapa ekologické daňové reformy by měla přispět k plnění cílů jak v oblasti ochrany ovzduší, tak i v oblasti ochrany klimatu, podpory obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a ekologicky šetrných druhů dopravy a paliv.

Harmonogram pro II. etapu ekologické daňové reformy je následující:
návrh na průběh dalších etap ekologické daňové reformy (včetně komunikačního plánu) a jeho předložení do vlády - termín byl prodloužen na 30.6.2008;
návrhy zákona (zákonů) k zavedení II. etapy ekologické daňové reformy (poplatky, daně z CO2) a jejich předložení do vlády - termín byl stanoven na 31.12.2008;
vstoupí v platnost daň z CO2, změní se systém poplatků v ochraně ovzduší a dojde ke splnění úkolů z Programového prohlášení vlády v oblasti ekologické daňové reformy - termín byl stanoven na 1.1.2010.
Použitá literatura

[1] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
[2] OECD: Environmentally related taxes - internetová databáze
[3] Programové prohlášení vlády
[4] EVROPSKÁ KOMISE: Směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

Dobrý den,
momentálně se chystám na rekonstrukci rodinného řadového domku (konkrétně Praha - Strašnice - Dvouletky - což je v podstatě “panelák naležato” a musíme se rozhodnout jakým způsobem topit. Rád bych se tedy zeptal na váš názor. Jedná se o RŘD o podlahové ploše cca 120 m2 (3 podlaží po 40m2), plocha fasády je na východní a západní straně (obě strany po 4 x cca 5m - proběhne zateplení a výměna oken za nová dřevěná), se sousedy je délka domu 10m po obou stranách, plyn je zaveden (v naší řadě není centrální vytápění) a uvažuji i o malých krbových kamnech, bydlet tam budeme 4 - 2 dospělí + dvě malinké děti (každopádně porostou :-). Přízemí záchod, kochyňský kout a obývák, první NP dětský pokoj, ložnice a koupelna, 2NP předpokoj navazující přímo na schodiště, malá koupelna a pokoj. Uvažoval jsem o několika variantách -
1) plyn - kondenzační kotel - teplovodní vytápění i teplá užitková voda
2) elktřina - teplovodní vytápění (průtok) i teplá užitková voda (bojler)
3) elektřina - přímotopy + průtokové ohřívače ke kohoutkům
Nebo mám uvažovat i o jiné variantě? Vůbec tomu nerozumím a při procházení internetu tvrdí jeden to a druhý zas něco jiného. Samozřejmě peněz není nazbyt (v souvislosti s rekonstrukcí musíme dost šetřit), ale jsem spíš zastáncem kvalitních a užitečných věcí.
Předem moc děkuji za reakce.

Když tomu hovno rozumíte, tak se radši nevyjadřujte.

Cenová elasticita ropy je -0,05 (některé prameny uvádějí i extrémnější poměr). To znamená, že snížení spotřeby o 1% vyvolá pokles ceny komodity o drastických 20%. To samé se samozřejmě děje, a dělo i na opačnou stranu, tj. zvýšení spotřeby o 1% vyvolá nárůst ceny o 20%.

Pokles ceny ropy na polovičku - což se stalo zrovna teď - znamená, že poptávka poklesla o pouhá cca 3% objemu. Ano, jen takový pidikousek je zodpovědný za tak výrazný cenový propad. Pokud to tedy vezmete horem a dolem, tak se nic udivujícího nekoná. Je potřeba se podívat na fundament celého problému. Ložiska ropy ve světě se vyčerpávají, nová se nachází vyjímečně, no a že na pár měsíců či let poklesne cena ropy, to na tom nic nezmění. Spíše to situaci zhorší, protože z ropných projektů (ropné písky v Kanadě, Brazilská hlubokomořská ropa, těžba ropných břidlic v USA), do kterých se už už hrnuli investoři, tak zase utečou… a příště si už to kvůli vysoké volatilitě cen dobře rozmyslí.
Až krize odezní, a nastartuje se opět hospodářský růst, tak se nebudete stačit divit, jak ceny ropy narostou rychle zpět na 150$/barel i výše. Světová ekonomika se opět přehřeje a opět bude následovat skok do propasti recese - naneštěstí už bude tato podstatně prudší a bolestnější, a možná se probudíme do 3SV.

Palivové články na vodík, to je jiná. Zůstává ovšem zase problém jak ten vodík vyrobit.
Ale v tom příspěvku na který jsem reagoval bylo surovinou uhlí a neměl vzniknout odpadní CO2 (naopak jste psal o “odpadním” benzinu) v uhelné elektrárně.
Existuje i jiný způsob zpracování uhlí a to hydrogenací (reakcí s vodíkem) práškového uhlí za definovaných tlaků a teplot a s pomocí specifických katalyzátorů. Také nic nového a také velice energeticky náročné.
Kromě toho zase nemáme zdroj levného a ekologicky vyrobitelného vodíku. Dnes se vyrábí většinou ze zemního plynu, nebo ropy.
Zákony fyziky a chemie jsou neúprosné. Každá sloučenin obsahuje dané množství chem. energie (entalpii) a tu musíme při vzniku molekuly dodat a při jejím rozpadu ji zase můžeme získat. Problém je, že při každé konverzi dochází ke ztrátám (odpadní teplo).
Můžeme tedy mít třeba na počátku C (ve formě uhlí) a H2O. H2O rozložímě energeticky náročnou elektrolýzou na H2 (se ztrátami energie). Vyrobíme z C a H2 benzin (opět energeticky náročné a se ztrátami) a ten nakonec spálíme zpět na vodu a na CO2 (např. ve spalovacím motoru s velmi nízkou účinností cca 20-30%)
Kdybychom spálili přímo původní uhlí dosáhli bychom daleko větší účinnost celého cyklu, jednodušej a s daleko menšími náklady.
———–
je zbytecny to vysvetlovat tem co chemii nerozumi.
musi proste vzit za holy fakt,ze vyroba vodiku v dnesnich podminkach je obrovsky energeticky narocna a tudiz draha.
slo by to krasne elektrolyzou pokud by byla elektrina skoro zadarmo a na fuzi si budem muset jeste nejaky ten patek pockat
pak by to jezdeni na vodik bylo realny,ale zas ta bezpecnost

uvidime jak dopadnou v zari vysledky z CERN kdy se poprvy spusti a nikdo nevi co to udela.jedni rikaji mala cerna dira a to by byl asi pruser a nekdo rika,ze nic.
kazdopadne proti sobe poslou ve 27km dlouhem tunelu castice.ted si nevzpomenu jaky.mam nejaky okno
http://technet.idnes.cz/obri-urychlovac-castic-cern-armagedon-nezpusobi-fu5-/tec_vesmir.asp?c=A080627_121741_tec_vesmir_mbo
———–
Vodík se mi jeví velmi neperspektivním. K jeho výrobě je potřeba mnoho elektrické energie, kterou by IMO při dnešním pokroku v akumulátorových článcích bylo snazší a bezpečnější akumululovat, než jí konvertovat. Kdo dával na základní škole pozor, asi si vzpomene na první a druhý termodynamický zákon.
Elektromotor má též výrazně lepší účinnost než spalovací motor (ať už spaluje vodík či benzin). Navíc je jistě bezpečnější.

Z těchto důvodů mi připadá nesmysl pálit uhlí v elektrárně s účinností cca 30%, tou elektřinou pak vyrábět složitě benzin ten pak opět s cca 30% účinností pálit v autě.
———–
ano elektrolyza je velmi neefektivny sposob vyroby vodika doteraz, uvedomte si ako rychlo ide dopredu technologicky vyskum……..zoberte si trebars kondenzatory 5F kondenzator bol velky ako krabica od topanok a dnes je to suciastka velkosti tik-taku! Tak ako kedysi bol problem z palivovymi clankami v porovnani z hustotou tak dnes je to uz vdaka nanomaterialu vyriesene…….to iste plati aj pre elektrolyzu nie je problem oddelit vodik na platinovej elektrode ale problem je v kysliku prave nova elektroda je klucom k efektivite…….

Co sa tyka vodiku ten vobec nema z ekologiou a energetickou nezavislostou nic spolocne!! Pokial 80% celosvetovej produkcie vodika pojde z fosilnych zdrojov - uz chapem preco sa snazia ropne spolocnosti pretlacit auto spalujuce vodik co je pre jeho nizku hustotu energie total haluz…….

OPEC chce zbrzdit propad cen ropy

Ropným státům se přestává líbit zlevňující ropa. Organizace států vyvážejících ropu (OPEC) proto prozkoumá stav nabídky a poptávky na trhu , zvláště zda dodávky nejsou příliš vysoké. Uvedl to íránský ministr ropného průmyslu Gholámhosejn Nozarí. Zasedání kartelu OPEC se uskuteční 9. září ve Vídni.
Írán patří tradičně mezi zastánce vysokých cen ropy a stál v čele producentů, kteří odmítali výzvy velkých spotřebitelů, v čele se Spojenými státy, ke zvýšení těžby v době, kdy se cena ropy vyšplhala na rekordních 147 dolarů za barel. Již dříve Írán také uvedl, že podle jeho názoru jsou současné dodávky na trh příliš vysoké a převyšují poptávku o jeden milion barelů denně.
“Zdá se, že členové OPEC mají v plánu zabránit trendu poklesu cen ropy,” uvedl Nozarí na internetových stránkách ministerstva. “OPEC bude zkoumat trend cen ropy, problém nadměrných dodávek na trh a kontrolu cen,” dodal s tím, že tyto body se budou projednávat na zasedání.
Ceny ropy se včera stabilizovaly kolem 115 dolarů za barel, mírně nad úroveň, na kterou se zřítily v pátečním propadu o více než pět procent. Ropu podporoval slabší kurz dolaru , signály cenové podpory ze strany kartelu OPEC a napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Gruzii.
Ropu nadále výrazně ovlivňují pohyby dolarového kurzu, který dnes spíše oslaboval. Jedním z hlavních důvodů pátečního propadu bylo silné oživení dolaru. Předešlý den přitom dolar výrazně klesl, což ropu vyhnalo prudce vzhůru. Ropa se ocitla na maximu 11. července, kdy cena americké ropy vystoupila na 147,27 USD. Od té doby kvůli oživení dolaru a poklesu poptávky výrazně klesla.

http://az.co.cz/forum/amway-vt403.html

Docela si myslím, že nemá smysl posuzovat Amway či jakýkoliv jiný síťový marketing podle jedné prezentace, kterou asi spousta z nás absolvovala. Je fakt, že se tam pohybuje spousta lidí, kteří když zjistí, že s nimi do tohoto podnikání nepůjdete, chovají se dost arogantně.

Nevím, jak v ostatních systémech síťového marketingu, ale speciálně u Amway mi přijde, že myšlenka je velice propracovaná. Pokud vyzkoušíte jejich výrobky a ty vám vyhovují, jednoduše si je místo v drogerii koupíte tam. Někdo z vašich uplinů na tom vydělá, ale vy nic neztrácíte. Něco jiného je, když si to člověk kupuje, aniž by byl přesvědčen o tom, že to k něčemu je, ale dělá to jen proto, aby měl obraty a věří, že v budoucnu nasponzoruje další lidi, kteří to budou dělat stejně a on z toho profitovat. Osobně si myslím, že tohle není princip Amway, ale pouze pár jedinců, kteří to prostě buď nepochopili nebo to nechtějí dělat pořádně.

Pak je taky důležitý si uvědomit, že u Amway si své podnikání můžete dělat jak vy sami chcete. Pokud se vám nelíbí, jak to dělají ostatní, můžete to zkusit jinak a lépe.

http://diskuse.dama.cz/diskuse.php?d=8079&f=30

Jest-li jste měla pocit, že na vás sponzor tlačí, pak vše mohlo vzniknout špatnou komunikací z obou stran. Váš sponzor z vás chtěl udělat úspěšného podnikatele na 21% s výplatou 50.000,-/m, vy jste se úspěšně ubránila a dnes jste úspěšný prodejce s odměnou 4000,-/m. Ale položte si znovu mou otázku. Každá koruna utracená v běžném obchodě má zisk. Jde část toho zisku vám nebo tomu obchodníkovi, co vlastní prodejnu?

Dnes je hlavní myšlenkou naučit lidi nakupovat přes internet z domova a podílet se na vzniku obratu, ze kterého pak plyne pasivní příjem, který může mnohonásobně překročit příjem ze zaměstnání. Před pár lety si několik firem všimlo, že Amway má motivované zákazníky k nákupům a rozhodli se udělat průzkum, kde zjistili, že kdyby dali své zboží do katalogu Amway, zvýší se prodej. Dnes je v katalogu přes milion produktů od mnoha známých firem (v ČR cca. 40.000 produktů), což dokazuje mé tvrzení o změně firemní strategie. Amway je tedy společnost, která umožňuje mladým i starým lidem se spojit s velkým dodavatelem a umožnit všem podílet se na zisku.
Řekněte mi upřímě, která společnost na světě umožní 19 letému studentovi z domova přes internet, stát se partnerem obrovské firmy (např. O2 nebo Kasa.cz) a dělit se o jeho zisk?
Amway je o nakupování z domova a vytváření další odběratelské skupiny. Tedy o ukazování marketingového plánu jiným a učení nakupovat na internetu ze své vlastní společnosti.
Každá koruna utracená v krámě má zisk. Otázka zní, kdo ten zisk získá??

http://webtrh.cz/1120-setzer-international

pyramida versus amway = peníze mám od fy,pro niž pracuji- ne od “posbíraných” lidí

Jak poznáš MLM od pyramidy na první pohled?

Odkud - kam proudí peníze.

Pyramida - peníze od členů - lidí zapojených ve schématu
MLM - zisky od nečlenů - nejsou zapojeni (zákazníci,kupující…)

Obecně uznávaný test říká, že společnost založená na MLM by měla generovat alespoň 70% svého příjmu prodejem zboží svým nečlenům.

Většinou se seznámím s tím,co kritizuji , a proto vřele doporučuji obětovat pár minut: http://www.multilevelmarketing.cz/page

Na jakém systému myslíš pracují affiliate programy?

re: >to nejak stale ignorujem a neni nam jasne, jestli ta castka 10 tis. ma smysl. Ja vlastne presne nechapu k cemu ta regulacni jednotka je dulezita.

Jestli ona nebude k tomu, aby regulovala kotel, abyste topili jen tolik, kolik je potřeba

v tech plynovych kotlich se moc nevyznam,ale asi vam nezbyde nic jineho nez to drevo a poradny krb.m3 nastipaneho dreva se u nas prodava za cca 800kc.prakticky vyschleho.jen ho hazete do kamen.
zajimalo by me jestli jste si dali pri vymene oken trojskla.
plesnivet vam to bude,pokud nebudete pretapet a vetrat.
citovy vztah rodicu k domu chapu.
jake je zatepleni domu a co strecha,ci strop posledniho patra?

v nasi lokalite ma taky jeden novostavbu a prisel mu nedoplatek za plyn 50 000kc :-(.tak si poridili krb a jedou uz ted na krb.

No my krb mame. Ale to myslite jako investovat do krbove vlozky?
Neni lepsi uz kotel?

Jinak na nejake dalsi zateplovani domu zatim nemame. Tloustku cihel ted nevim, ale zjistim, stejne tak strecha (zatim zadne upravy).

Jinak dekuju za odpovedi.
S tim pretapenim a plesnivenim.. jak to teda je kdybych vubec netopil? Je chlad pro plisne lepsi ci horsi?

Okna mame asi bohuzel zase spatne, dvojskla (Incon Luxury).