XTrend

Deprese, jak jsem ji prožila před několika lety já, je to nejhorší, co mě v životě z chorob potkalo. Začíná to smutkem, tísní, pak už vůbec nic člověka nebaví, na nic se netěší a přidávají se postupně další symptomy, jako např, že hubnete, přestane vás poslouchat tělo, nohy, ruce, jste jako mátoha, slabá, smutek a strašný duševní neklid a cosi, co nejde ani pojmenovat, to ve vás je stále. Nejhorší je a to zdůrazňuji, když Vám ostatní řeknou, že se musíte vzchopit a vzpamatovat se - v mém případě, že mám děti. To člověk sám velice dobře ví, ale vůbec nic proti tomu bez pomoci druhého člověka neuděláte. Je to jako přibíjet hřebíčky do rakce. Jedině pomoc rodiny, lékař a antidepresiva. Věřte, že pokud si nenecháte pomoci, odsoudíte se k sebezničení. Zase bude na světě hezky, ikdyž člověk už musí stále něco polykat, ráda se ta mrcha vrací, ale už jste pak poučena, takže už hned hledáte pomoc. Nesnáším řeči kolem: mám depku. Blbost,jsem na to velmi alergická. Kdo měl někdy skutečnou depresi, tak mi dá za pravdu a ostatním radím, aby sï s tím slovíčkařením vůbec nezahrávali. Přeju Vám hodně síly.

S lehčí depresí, mám dobré zkušennosti s třesalkou

Opravdu ale na tu nejlehčí formu, jinak ta třezalka ani v čaji ani v dražé nezabere. Na depresi prostě antidepresiva od lékaře a ta úleva je takové štěstí pro člověka, že to pochopí jen ten, kdo to prožil. Také lék Lexaurin mi hodně pomohl, ale s ním opatrně, po čase se může vytvořit návyk, ale zabírá velmi rychle.

Milá Sindo,
i já v tomto předvánočním čase přeji hodně a hodně sil ke zvládání všeho, co zažíváte. Možná jsem ještě měla napsat, že navždy už je člověk na tenkém ledě. Nemoc se dokáže zase vrátit, ale už vím, že nesmím na nic čekat.

Viem co depresia, neviem si s nou poradit,svet je pre mna cierny, nic ma netesi, su chvile, ked sa neviem ani hybat. Bola som plna zivota, dnes sa skryvam pred ludmi, najradsej som sama.Stracam priatelov,niekedy mi drncali telefony od skoreho rana, dnes uz ani nikomu nechybam.Trva to asi rok a ja sa uz ani nespoznavam, len s tym neviem nic urobit.

Ja som brala Lexaurin spolu s Prozacom asi 2-2 1/2 roka. Potom mi lekár postupne vysadzoval Prozac a Lexaurin som mala brať podľa potreby. Dlho som mala pokoj, pokiaľ som sa nepresťahovala do iného mesta a do iného zamestnania. Ale nejako som si to vôbec neuvedomovala. V týchto dňoch som začala byť depresívna, kde sa pridružili aj panické ataky. Vôbec nie som schopná ísť autobusom do práce, sama do mesta a najhoršie na tom je, keď ide manžel do nočnej a ja mám ostať sama dobre. Je to nazbláznenie. Bola som nútená vyhľadať lekárku v mieste terajšieho bydliska, ktorá mi naordinovala Seroxat a Xanax. Lexaurin mi nechcela v žiadnom prípade predpísať, aj keď som je povedala, že mi po ňom je lepšie. Lexaurin je veľmi návykový a potrebujem si od neho odvyknúť. Beriem Seroxat a Xanax asi 10 dní a myslím si, že sa cítim ešte horšie, ako predtým. Tie ataky sú najhoršie. Búšenie srdca, potenie, trac, tŕpnutie prstov na rukách, okolo pier a pocit, že sa mi už ide niečo stať. To je všetko

Opravdu ale na tu nejlehčí formu, jinak ta třezalka ani v čaji ani v dražé nezabere. Na depresi prostě antidepresiva od lékaře a ta úleva je takové štěstí pro člověka, že to pochopí jen ten, kdo to prožil. Také lék Lexaurin mi hodně pomohl, ale s ním opatrně, po čase se může vytvořit návyk, ale zabírá velmi rychle.

Uvědomte si, že mnoho z nás má tendenci o depresi hovořit vždy, když nás něco rozčílí nebo zklame. To je samozřejmě zavádějící. Deprese je totiž stav mnohem obtížnější - stav, se kterým se postižený sám nevyrovná. Ono pověstné “to musím zvládnout sám”, “to přemůžeš” tady prostě neplatí.
K léčbě depresí se používají dvě metody, které se mohou navzájem kombinovat. V první řadě jde o léky - antidepresiva. Ta jdou proti příčině depresí a normalizují fungování těch buněk mozkové tkáně, kde se deprese zjednodušeně řečeno tvoří a které jsou depresí poškozovány.
Nejnovější antidepresiva mají výhodu v tom, že jsou plně účinné většinou o něco dříve než ta starší.