XTrend

V táborském centru působí čínský lékař

Na počátku roku 2003 zahájilo v Masarykově domě (za OD Dvořák) činnost Konzultační centrum pro zdraví a dlouhověkost Dr. Zhenga.

Toto centrum se snaží pomáhat lidem, které sužují různé zdravotní potíže, a to postupy a metodami, jež nabízí tradiční čínská medicína. Pan Zunjing Zheng zasvětil tradiční čínské medicíně a jejímu studiu takřka celý svůj život. Již jako chlapec vyrůstal v lékařské rodině. Jeho dědeček i oba rodiče byli uznávanými lékaři, což mělo nemalý vliv na profesní vývoj pana Zhenga. Ještě než zahájil studia medicíny, pochytil v rodinném lékařském prostředí mnoho poznatků, jež využívá dodnes při své praxi. I v tom spočívá zvláštnost, či chcete-li odlišnost, tradiční čínské medicíny od té “naší” klasické západní. V Číně je samozřejmě možné vystudovat mědícímu, ovšem nejvíce se cení zkušeností nabytých v praxi a získávaných po mnoho generací. Škola je zde jen vstupní bránou do světa medicíny. Avšak jen ten, kdo se učí i od svých předků, má šanci se stát opravdu dobrým lékařem. Zkušenosti se předávají z otců na syny po mnoho generací a jednotlivé rodinné receptury jsou velmi ceněny a proto i bedlivě střeženy. To je také důvod, proč se někdy můžeme setkat s pojmem “rodová” čínská medicína, který nejlépe vystihuje její podstatu.

Pan Zheng byl pevně rozhodnut pokračovat v rodinné tradici a stát se lékařem. V té době však v Číně probíhala velká kulturní revoluce. Vysoké školy byly zavřeny a tehdy šestnáctiletý Zunjing Zheng začal pomáhat své mamince v nemocnici. Po znovuotevření vysokých škol nastoupil na studia medicíny na univerzitě v Pekingu. Po absolvování lékařských studií začal pracovat v hygienické stanici v Si´anu a o něco později nastoupil jako lékař v tamní nemocnici. Když se v osmdesátých letech politické poměry v Číně o něco uvolnily, otevřel si pan Zheng v Si´anu svou vlastní nemocnici. V roce 1997 se rozhodl odejít do České republiky. Dnes zde žije se svou rodinou, s manželkou, jež je zdravotní sestrou a dvěma syny.

Starší syn Yangyi Zheng, rovněž vystudovaný lékař, společně se svým otcem působí v Konzultačním centru v Táboře. A s jakými problémy sem lidé přicházejí? Trápí je potíže interní - tedy bolesti hlavy, alergie, poruchy imunitního systému, častá nachlazení, trávicí potíže (stresové, pooperační), zácpa nebo naopak časté průjmy, únava, nespavost, celková vyčerpanost, vysoký či příliš nízký krevní tlak, dále problémy kožní - ekzém, lupénka, akné, kožní infekce způsobené kvasinkami či plísněmi. Právě na kožní problémy se pan Dr. Zheng specializuje především.

Lidé, kteří do Centra přijdou, vyplní nejprve dotazník, kde uvedou, jaké zdravotní problémy je trápí. Tradiční čínská medicína je založena především na pulsové diagnostice. Puls je rozhodujícím faktorem pro doporučení následné, ryze přírodní bylinné terapie. Záleží ovšem také na “celkovém vzhledu” pacienta. Dalším vodítkem pro stanovení bylinné terapie je stav a barva jazyka. Cílem tradiční čínské medicíny není léčit konkrétní projevy, ale najít podstatu problému a tu odstranit. Například řada kožních problémů souvisí s onemocněním trávicí soustavy. Proto není možné se soustředit jen na dílčí problémy, ale je nutné zkoumat člověka jako celek.

Centrum je soukromým zařízením, kde ani konzultace, ani prodávané přípravky nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, a proto se za zde poskytované služby platí. Vstupní prohlídka stojí 500 Kč, každá další kontrola pak 200 Kč. Samostatně se platí též bylinné směsi. Pokud Vás sužuje jen konkrétní problém, například krátkodobá bolest hlavy, či nachlazení, rýma, nebo Vás s prvními sychravými podzimními dny přepadne horečka a nechcete sahat po klasických lécích, je tu možnost objednat si bylinné směsi - tzv. wany. Katalog s jejich seznamem si můžete v Centru prohlédnout, nebo Vám může být na vyžádání zdarma zaslán poštou. Cena za jedno balení obsahující 200 kuliček je 290 Kč. V nabídce nechybí ani čínský bylinný sirup proti kašli. Za zmínku též stojí “Náplast neporazitelného vůdce”, jež napomáhá k odstranění akutních i dlouhodobých bolestivých stavů pohybového aparátu, neobsahuje žádné umělé chemické přísady, či nesteroidní antirevmatika, a přesto dokáže účinně ulevit od bolesti. Všechny bylinné produkty je také možné po předchozí telefonické domluvě zaslat na dobírku. Centrum má otevřeno každý všední den od 9.00 do 17.00 hodin. Po domluvě je možné si sjednat schůzku i mimo tyto hodiny včetně víkendu, a to na tel. 381 251 460.

Centrum pro zdraví a dlouhověkost lidem nabízí čistě bylinné produkty a snaží se ukázat, že klasická západní medicína není v dnešní době jedinou cestou, jak se lze zbavit zdravotních potíží. Pan Dr. Zheng a jeho syn neslibují nikomu žádné zázraky. Jako vystudovaní lékaři jsou si vědomi toho, že samozřejmě existují lidé, jimž nemohou pomoci navždy, a kterým pomohou třeba krátkodobě, či jejich potíže jen zmírní. Řídí se jednoduchou zásadou, že každý stav je léčitelný, ale ne každý se dá vyléčit. Jejich cílem není alternovat klasickou západní medicínu, nýbrž ji jen vhodně doplňovat.

Čínský lékař překonává nedůvěru

V Centru tradiční čínské medicíny v Hluboké nad Vltavou působí čínský internista a kožní lékař Zheng Zunjing, který ve své praxi využívá tradiční zdravovědné umění lékařů staré Číny.

Tradiční čínská medicína existuje už tři a půl tisíce let, zatímco u nás praktikovaná západní medicína zhruba dvě stě roků. „Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že čínská medicína léčí příčiny onemocnění, kdežto západní až jejich následky,” srovnává Zheng Zunjing. České oficiální lékařské kruhy zatím čínskou medicínu příliš neznají, a proto je tady brána pouze jako doplněk současně probíhající léčby, podobně jako léčba lázeňská.

Kdy jste se rozhodl, že budete lékařem?

O mé budoucí kariéře bylo rozhodnuto už tím, že jsem se narodil v lékařské rodině. Lékařem byl můj dědeček, otec i matka. Proto jsem se jím stal i já a jsem hrdý na to, že můj starší syn v rodinné tradici pokračuje.

Pamatujete si na své lékařské začátky?

Vybavuji si je velice jasně. Když mi bylo šestnáct let, pomáhal jsem své matce v nemocnici. Bylo to během velké kulturní revoluce v Číně a byla to velmi špatná doba pro rodiče. Máma měla hodně práce a neměla po ruce nikoho, kdo by jí pomáhal. Tehdy jsem se učil i prací a dělal všecko, co bylo potřeba. Navíc během kulturní revoluce u nás byly všechny vysoké školy zavřené, takže jsem stejně nemohl studovat.

Ovlivnila nějak vaše budoucí záměry náročná práce v nemocnici?

Tím, že jsem pomáhal v nemocnici, jsem teprve dostal správnou motivaci, abych se stal doktorem. Začal jsem se učit u otce a v roce 1975, když skončila velká kulturní revoluce a byly znovu otevřeny vysoké školy, jsem začal studovat na univerzitě v Pekingu.

Na co klade důraz studium tradiční čínské medicíny?

Univerzitní lékařské studium v Číně je velmi náročné. Největší důraz klade na zvládnutí teoretických základů a to jak základu západní medicíny - anatomie, fyziologie patologie, tak i medicíny čínské. V systému čínské medicíny je nejsložitější teorie akupunkturních bodů a jejich vztahu s různými částmi organismu.

Jaké metody čínská medicína používá?

Čínská medicína neuvažuje o bakteriích či virech, jakožto prvotních příčinách onemocnění, ale zkoumá člověka jako celek. Infekce vždy nasedne pouze na připravený terén, který je poznamenán předchozí únavou, vyčerpáním, špatnou stravou či přepracováním.

Toto jsou pak opravdové příčiny nemocí a tento poznatek se musí promítnout i v léčbě. Podobně je to i s jinými potížemi. Když například člověka bolí hlava, čínský lékař zjišťuje

závislosti bolesti, její lokalizaci, intenzitu a charakter bolesti či její délku trvání. Všechna tato upřesnění dokážou odhalit další vztahy onemocnění - například problém s játry, krevním tlakem, krví. Lékař pak nakonec neléčí hlavu, ale játra a bolestí s tím spojené.

Celostnost čínské medicíny spočívá v tom, že vždycky zkoumá příčiny zdravotních potíží, nemá cenu odstraňovat bolest hlavy v hlavě, když zdroj bolesti je někde jinde.

Jak zjistí čínský lékař správnou diagnózu?

Po provedení řádného vyptání pacienta a jeho vyšetření se v čínské medicíně provádí ještě vyšetření pohmatem pulsu a vyšetření jazyka. I tímto lékař zjišťuje, jak je na tom pacient se svojí vnitřní odolností a sílou, jaká je prognóza a jaký způsob léčby je tedy zapotřebí volit. Pulsovou diagnostiku se učí lékař několik let a jde o metodu velmi složitou a v Číně propracovanou.

Jsou nějaké rozdíly mezi čínským a českým pacientem?

Rozdílů je hodně. Na začatku jsem si musel zvyknout na odlišnosti mezi asijskými a evropskými příznaky, abych mohl určit nemoc zdejších lidí. Nemáme „stejnou krev”, tady je mnohem víc ekzémů než v Číne. Samozřejmé, kůže není sama o sobě nemoc, aleje pouze vnějším příznakem například nemocných plic, jater nebo žaludku. Na prvním místě však vypovídá o tom, že člověk potřebuje většinou léčit „špatnou krev”.

Většina Čechů neměla možnost .seznámit se s čínskou medicínou. Jak působí tento fakt ve Vaší české praxi?

Je to složité. Protože čeští lidé nemají povědomí o čínské medicíně, nerozumí ani bylinkám a mastem, které využíváme. A když jim mám pomoci, je to těžké. Když českým klientům něco radím, těžko to stravují. Proto se nesnažím mluvit česky.

Tak je to někdy trochu začarovaný kruh. Když radím doma Číňanům, nemusím u základního vyšetření ani moc mluvit, protože Číňan hned ví, co mu je. Pak mu mohu zase téměř mlčky napsat byliny a pracovat s dalším nemocným. Přiznám se, že někdy mě bolí hlava z toho, že zatím neumím tak dobře česky, abych mohl lidem vše vysvětlit.

Je těžké získal důvěru českých klientů?

Nejčastěji chodí do poradny lidé s chronickými nemocemi, které už byly nebo stále jsou nějakým způsobem léčeny, a řada klientů nevěří, že jim mohu pomoci. Vyšetřím je, dám jim bylinky a oni pak přijdou a jsou překvapeni z toho, jak to zabírá. Často se setkávám s nedůvěrou a jsou potíže při přechodu od nedůvěry k důvěře Fakt je, že pacient musí chtít spolu pracovat na svém uzdravení. protože správná životospráva je pro čínskou medicínu nezbytná. Pokud nespolupracuje, nemohu mu pomoci Nemohu ho k ničemu nutit.

Můžete uvést pár příkladů vašich českých klientů?

Do poradny chodí lidé nejrůznějšího věku od malých dětí až po seniory a jejich zdravotní problémy jsou velmi rozmanité. Například v květnu sem přišel starší muž s rozsáhlým mokvajícím kožním onemocněním na lýtku, o jehož vyléčení usiloval posledních pět let. Zjistil jsem, že za mokvající nohou se skrýval problém nemocných plic. Tento pacient má „horkou krev” (poznámka: jde o čínský termín, kdy jsou v krvi obsaženy určité škodliviny, toto označení nemá český ekvivalent) a po několika návštěvách v hlubockém centru odešel po třech měsících zcela zdráv. Další klientkou v mé poradně byla mladá dívka, které vypadaly před osmi lety všechny vlasy. Po sedmiměsíční bylinkové kúře jí narosily znovu krásné černé vlasy.

S kolika bylinkami běžně pracujete?

Tady jich na rozdíl od Číny používám málo, běžně asi jenom 250 druhů. Ve své praxi využívám především bylinné receptury naší rodiny, kleté jsou prověřované a děděné po řadu generací. V Čechách také předepisuji menší množství bylinek než v Číně, protože Číňané používá jí bylinky tradičně nejenom od doktora, ale kupují si je třeba na ulici, jsou na bylinky zvyklí. Proto když přijde do ordinace Číňan, musím se chovat jinak, aby to mělo nějaký lečebný efekt, kdežto tady stačí menší dávka. Pravidlo je, že nejmenší dávka jedné byliny v bylinné směsi je pět gramů.

Může si vůbec člověk v dnešní moderní době, plné stresových situací uchovat dobré zdraví?

Každý člověk si musí dávat po pozor na to, co jí, a měl by dobře spát. Měl by si také umět své zdraví chránit a nevystavoval se zbytečně riziku nemocí. Například když je venku zima a není dostatečně oblečený, musí počítat s tím, že dostane rýmu nebo chřipku. Z přemíry syrové stravy zase může dostatl průjem, z velkého pracovního vypětí stres a deprese. Ale úplně nejdůležitější je životní prostředí. Pokud žije ve špatném životním prostředí obklopen nejrůznějšími škodlivinami, ohrožují jeho život vážné nemoci.

Jak se vám žije na Hluboké?

Je tu krásně, protože je tu málo lidí, krásná příroda a klid. Na rozdíl od Si-anu, kde je jako všude v Číně spousta lidí, a protože kolem dokola je sucho, tak je tam všude spousta prachu a smogu.

Jak relaxujete a jak si nejlépe odpočinete od práce?

Relaxuji tím, že se doma učím česky. Kromě klasických učebnic mám svůj vlastní slovník, který se pořád rozšiřuje. Taky hraji často stolní tenis a chodím na procházky. Když ještě rostly houby, občas jsem si nějakou utrhl a uvařil.

(Mladá Fronta Dnes, 29.1.2001)