XTrend

Spousta informací o makrobiotice!!!

POLÉVKY
Zeleninová polévka:

Pórek, mrkev, cibule. Na tuku orestujeme cibuli nakrájenou na půlměsíčky, cibuli osolíme (zesládne), přidáme mrkev, zalijeme vodou, vaříme, dolijeme zeleninovým vývarem. Ke konci varu přidáme zelenou část pórku (změkne).
Polévka s čočkou:
Na tuku lehce orestujeme cibuli, celer, zelí, osolíme, dusíme do měkka, přidáme uvařenou čočku, řasu kombu, kyselé zelí, dolijeme zeleninovým vývarem.
Zeleninová polévka s těstovinami
Lehce na tuku orestujeme zelí, mrkev, zalijeme vodou, osolíme, uvaříme, dolijeme zeleninovým vývarem, přivedeme k varu a vsypeme těstoviny a dále povaříme.
Kyselo

Na oleji orestujeme cibuli, přidáme čerstvé houby, kmín, podlijeme vodou, přidáme kedlubny a celer nakrájený na kostky, osolíme, zalijeme zeleninovým vývarem nebo vodou, ochutíme sojovou omáčkou. Vypneme plamen a vlijeme kvas, ochutíme umeoctem, ozdobíme cibulkou.
Polévka květáková

V osolené vodě uvaříme do měkka cibuli a květák. Vše rozmačkáme, přilijeme zeleninový vývar, přivedeme k varu. Přidáme muškátový oříšek, sojovou omáčku, ume ocet (případně jablečný), zahustíme rozmixovaným tofu, nakonec přidáme listy pampelišky.
Polévka celerová

Celer nakrájíme na kostky, povaříme, přidáme jablečný ocet, vaříme do měkka. Přidáme rozmačkané fazole, zahustíme (např. zbytkem ranní kaše), přidáme těstoviny, zelenou část pórku, sojovou omáčku, zeleninový vývar.
Polévka z cizrny

V papiňáku uvaříme cizrnu, zvlášť orestujeme na oleji cibuli, mrkev, přidáme vodu, přivedeme k varu, osolíme, povaříme, přidáme cizrnu a zeleninový vývar, přivedeme k varu, přidáme majoránku, prolisovaný česnek, ochutíme solčankou, umeoctem , ozdobíme petrželkou .
Fazolová polévka

Den dopředu namočíme fazole, uvaříme v papiňáku s řasou kombu. Na oleji orestujeme cibuli, na kostky nakrájenou mrkev, přidáme sůl, vlijeme uvařené fazole a přivedeme k varu, zahustíme jakoukoli kaší, dochutíme umeoctem. Nakonec přidáme zelenou část pórku.

HLAVNÍ JÍDLA
Pečené tofu, rýže, mrkev s rozinkami, salát
Pečené tofu

Hotový výrobek . Tofu napaříme v troubě na troše vody.
Mrkev s rozinkami

Vodu přivedeme k varu, nasypeme rozinky, přidáme sůl, vaříme 2 – 3 minuty , scedíme , nastrouháme mrkev, smícháme s rozinkami , ochutíme jablečným octem.
Jahelnokukuřičné kostky, koprová omáčka, tofu tyčinky, salát
Jahelnokukuřičné kostky

Vodu přivedeme k varu, vsypeme jáhly (poměr 4 : 1), přivedeme k varu, osolíme, vaříme 15 minut, sbíráme pěnu . Vsypeme kukuřičnou krupici, sbíráme pěnu , vaříme dál 20 – 30 minut . Nalijeme do srnčího hřbetu (misky), necháme ztuhnout a pak krájíme.
Koprová omáčka

Do kastrolu olej, cibuli, petržel, osolíme, zalijeme vodou a dusíme do měkka, poté rozmixujeme . Do mixéru tofu, horkou vodu nebo zeleninový vývar, olej, sůl a do hladka rozmixujeme , smícháme s rozmixovanou zeleninou a nakonec přidáme nakrájený kopr.
Tofu tyčinky

Tofu tyčinky obalíme v hrašce a usmažíme.
Salát

Nakrájíme ředkvičku, čínské zelí, ochutíme jablečným koncentrátem, umeoctem.
Hrachová kaše, rýžovojahelné koule, napařené zelí, strouhaná ředkev daikon
Hrachová kaše

Večer namočíme hrách, druhý den uvaříme s řasou kombu . Na oleji orestujeme cibuli a celer nakrájené na kostky a smícháme s uvařeným hrachem okořeníme česnekem, sojovou omáčkou, majoránkou, šalvějí, nakonec přidáme umeocet posypeme zeleným pórkem.
Rýžovojahelné koule

Vodu přivedeme k varu, vsypeme rýži natural (3 : 1), přivedeme k varu, sbíráme pěnu, přisypeme jáhly, sbíráme pěnu, vaříme asi 45 minut poměr jáhel a rýže 1 : 1. Uvařenou směs vysypeme na plech, tvoříme kuličky, které vyválíme v sezamovém semínku. Na pánvi rozpálíme olej, na něm fritujeme koule 2 – 3 minuty, po vytáhnutí koule zastříkneme sojovou omáčkou (budou lépe stravitelnější) nebo můžeme koule opéci na tuku v troubě (nepřikrýváme).
Napařené zelí
Zelí napaříme na pařáčku, osolíme nebo pokapame sojovou omáčkou.
Ředkev daikon

Ředkev nastrouháme, trochu osolíme, případně přidáme citron, utlačíme ředkev podáváme ke smaženému, pomáhá na trávení.
Čočkový nákyp, vločkové knedlíky, rajská omáčka, květák
Čočkový nákyp

Čočku namočíme, uvaříme s řasou kombu do měkka (dáme méně vody, aby byla čočka sypká) . Na oleji orestujeme cibuli, česnek, vmícháme do čočky, ochutíme bazalkou . Vše dáme do pekáčku zapéct, pečeme 15 – 20 minut.
Vločkové knedlíky

Vodu přivedeme k varu, vsypeme vločky, osolíme a vaříme asi 20 minut , z uvařených vloček tvoříme knedlíky. Přivedeme k varu osolenou vodu, do ní vhodíme knedlíky, vyplanou, až když jsou uvařené. Pokud máme těsto na knedlíky moc řídké, zahustíme maizenou.
Rajská omáčka (bez rajčat)

Olej, cibule, mrkev, červená řepa (3 : 3 : 1) - zalijeme vodou, přidáme umeocet, bobkový list, nové koření, hřebíček a vaříme do měkka, poté rozmixujeme. Přivedeme k varu, přidáme rozmixované tofu, tekuté sojové mléko, pokud je omáčka kyselá, osolíme, krátce provaříme.
Květák
Květák uvaříme ve slané vodě s kurkumou (dodá žlutou varvu) a orestujeme na tuku.
Plněné papriky, rýže s mandlemi, celer s mrkví, salát z čínského zelí a ředkviček, tempera

Plněné papriky

Uvaříme jáhly (krupky), ochutíme solčankou, majoránkou, česnekem, šťávou ze zázvoru. Na oleji orestujeme cibuli, na to vložíme nastrouhané uzené tofu. (pokud není tofu, použijeme nato, které ale na oleji nesmažíme). Vše smícháme dohromady a směsí plníme papriky. Na pekáč dáme olej, cibuli, červenou řepu, na to položíme naplněné papriky, zalijeme zeleninovým vývarem (vodou) tak, aby byly papriky do poloviny ponořené, dusíme, šťávu slijeme a rozmixujeme – omáčka.
Rýže s mandlemi
Mandle oloupeme a vaříme s rýží, případně s kroupami.
Celer s mrkví

Do kastrolu vložíme nejdříve celer nakrájený na špalky, pak mrkev – nemíchat (1 : 1) , zalijeme vodou se sojovou omáčkou tak, aby byl celer ponořený . Vaříme 45 – 60 minut na mírném plameni, zhustíme maizenou, ochutíme jablečným octem.
Salát z čínského zelí a ředkviček
Čínské zelí a ředkvičky nakrájíme, přidáme umepastu a necháme 2 hodiny uležet.
Tempura

Mrkvovou nať (nebo kopřivy, kopr, list pampelišky) namočíme v těstíčku a krátce usmažíme v oleji . Těstíčko – hladká bílá mouka, pivo, sůl (nebo pohanková mouka, pivo, sůl).
Cizrnová omáčka, jáhly, salát z pórku a květáku, fritovaná řasa kombu, pickles z červené řepy

Cizrnová omáčka

Namočíme cizrnu (zvětší svůj objem), uvaříme s řasou kombu , na oleji orestujeme cibuli, mrkev, smícháme s cizrnou , ochutíme majoránkou, česnekem, sojovou omáčkou, umeoctem, zahustíme maizenou.
Jáhly
Uvaříme jáhly ve vodě (1 : 2, budou sušší).
Salát z pórku a květáku
Orestujeme květák, pórek, zakapeme šťávou ze zázvoru.
Fritovaná řasa kombu
Rozpálíme olej, vhodíme do něho řasu kombu a ihned vytáhneme ven (jinak by se spálila).
Tofu na čínský způsob, rýže, pickles z červené řepy, salát z čínského zelí a ředkviček, vařená brokolice
Tofu na čínský způsob

Namočíme černou houbu asi na 10 minut (vykrojíme z ní „uši“) – nakrájíme. Na oleji orestujeme cibuli, česnek (nakrájený na plátky), houbu. Tofu (orientální, pikantní) nakrájíme na kostky, dáme do maizeny, přidáme zeleninový vývar, kurkumu, sojovou omáčku, nať z cibulky. Vše smícháme dohromady.
Salát z čínského zelí a ředkviček

Nakrájíme čínské zelí a ředkvičky, přelijeme nálevem – rozmixujeme orientální tofu, přidáme horký zeleninový nálev, olej, umeocet a znovu rozmixujeme.

Spousta informací o makrobiotice!!!

Kde bych v zimě sehnal obilí? No přece uskladnil. A obilí lze skladovat výborně. Zato ovoce moc skladovatelné dlouhodobě není, pokud se neusuší nebo nezavaří nebo není ve větším chladu, nebo se pletu?

A to, že každá civilizace měla jako základ stravy vařenou obilovinu, luštěniny a zeleninu si vykládáte jak?

Chápu to dobře, že vy vycházíte z období, které bylo ještě před osídlením veškeré Evropy, Asie, Ameriky? Doby, kdy lidé byli tedy v Africe a stravu nijak tepelně neupravovali? Proč se vracet ale do tak dávné historie a nevycházet z posledních několika tisíce let? Snažím se to pochopit.

Mandragora: já nepředpokládám, že bych se octl každý den v divočině a hledal něco k snědku, proč vycházíš z takové představy. Už několik tisíciletí se lidé usadili na jedno místo a to zkulturnili. A vzhledem k tomu, že obilovina tvořila jejich největší základ stravy usuzuju, že to bylo asi lepší řešení, než mít ovocné sady a pokrýt příjem živin ovocem.

K tomu masu a makrobiotice.. v dnešní době se do makrobiotiky zařazují ryby, můžou se až 2x týdně, což je ale stejně individuální, to spíš pro představu. Jinak nebyla v počátcích makrobiotiky zavrhovaná i zvířata jako divoký bažant, koroptev. Šlo o ty, které žily volně, přirozeně v přírodě a hlavně o ptáky. V dnešní době je každému jasné jaká kvalita masa v obchodech je. Podle makrobiotiky by se měl člověk řídit při výběru masa tím, že si vybere druhy, které nám jsou co nejvíce vzdálené. Proto ti mořští živočichové a ryby jako základ, pak ptáci a savci by se neměli jíst vůbec.
Zato při výběru z rostlinné říše si bude vybírat druhy, které jsou na vrcholu rostlinné říše, protože člověk je na vrcholu říše živočišné. A obilnina je pokládaná za vrchol vývinu u rostlin.

A vaření má sloužit lepší stravitelnosti, díky němu máme trávicí ústrojí jaké máme za ty poslední tisíciročí. Nevím jaký záběr je pro tělo strávit čistě syrovou stravu, když třeba kráva k tomu potřebuje 4 žaludky.

Ale nehledám rozepře, jen se snažím obohatit znalosti.

Makrobiotika úvod
Vzhledem k dietám, jako nutným opatřením při potravinových alergiích a nesnášenlivostí se domnívám, že přijetí některých zásad makrobiotiky a následné úpravy jídelníčku by mohlo být vhodným způsobem, jak ulevit přecitlivělému imunitnímu systému a celému organizmu alergika a rovněž rozšířit již tak chudý jídelníček.

Dále jsou tedy uvedeny velmi stručné zásady makrobiotiky, s tím, že průběžně se budou objevovat nové recepty z této oblasti.

Jde o způsob stravování a života, který je znám několik tisíc let. V moderní době dochází ke stále většímu odklonu člověka od přírody, což má za následek stále více nejen známých chorob, ale i chorob a chorobných stavů,, se kterými si současná medicína neví rady.

Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce a nutné velké omezení masa sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku.

Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností jako např. zdravotní stav.

Složení makrobiotické stravy
Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad.

Složení makrobiotické stravy:
50-60% obilnin, 20-30% zeleniny, 5-10% luštěnin a mořských řas a 5-10% polévek a 5 procent ochucovadel a ostatních potravin.

Zásady makrobiotické stravy pro obyvatelé mírného pásma
· konzumace korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího)
· sojové produkty (náhrada mléčných výrobků)
· konzumace potravin v co nejpřirozenějším stavu - neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku
· vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené - spalují se pomaleji
· značně vetší a častější využití luštěnin v našem jídelníčku

Základní potraviny v makrobiotice

Celá obilná zrna
zrna obilovin musí zůstat celá a rovněž se konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita

Zelenina
v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje konzumovat k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata. Obsahují velké množství štavelanů, které bývají často alergeny.

Mořské řasy
Mořské řasy patří k důležité součásti makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: Agar-agar, arame, Dulse, Hijiki, Irský mech, Kelp, Kombu, Nori, Wakame,

Luštěniny
Patří rovněž k základnímu kameni stravy makrobiotika, V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Luštěniny obsahují vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu, jsou tudíž zdravější než masa. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.

Sója a sojové výrobky
Patří rovněž k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Mezi nejčastěji používané sojové výrobky patří tofu, tempech, miso a sojová omáčka Tamari.

Doplňkové potraviny v makrobiotice
Sůl - v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody. Mezi další doplňkové potraviny a koření patří například Zázvor, rýžový ocet, cibule, sojová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas, a další.
Sladidla - používají se pouze přírodní - ječmenný slad, amasake, jablečný sirup
Oleje - používáme jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena

Začátky makrobiotické stravy
Po Vašem rozhodnutí změnit Vaši celkovou stravu a jídelníček by mělo následovat postupné omezování nasycených tuků, rafinovaných škrobů a cukrů. Naopak by jste měli do jídelníčku zařadit více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny, která by měla převládat v syrovém stavu, luštěniny a mořské řasy.

Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nádobí z nerezi či slitiny, nože uhlíkové nebo z nerez oceli., velký nerez cedník, keramické mísy na pečení v troubě.
Potraviny omýváme až před přípravou a používáme se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namáčíme na na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravuje vařením, ale vhodnější je příprava nad parou . Uvařenou zeleninu ochutíme malým množství sojové omáčky a osolíme špetkou soli.

Slovník makrobiotických termínů

Agar-agar
- je to želírující látka, která se používá k výrobě aspiku.

Amasake
- rýžové mléko, používá se jako sladidlo, nebo jako nápoj. Je vyroben ze sladké rýže a koji.

Divoká rýže
- zrna divoce rostoucí rostliny, Je dlouhá a tmavá.

Gomasio
- sezamová sůl, používá se jako koření

Goma wakame prášek
- koření vyrobené z opražených řas wakame.

Jáhly
- jsou zrna prosa, a používají se do polévek a zeleninových jídel.

Koji
- obilná zrna rýže s baktérií, která vyvolává kvašení.

Kuzu
- prášek, kterým lze nahradit vejce

Miso
- kvašená sojová pasta, používá se jako chuťová přísada a do polévek Bílé miso je sladké, miso červené - slané

Soba
- těstoviny vyrobené z pohankové mouky nebo směsi pohankové a pšeničné mouky.

Tempeh
- tradiční sojový sýr

Tofu
- sojový tvaroh

Umeboši
- Švestky nakládané v mořské soli

Wakame
- dlouhá tenká mořská řasa

1 . Celá obilná zrna
zrno obiloviny nesmí být zbaveno žádné části - otrub, klíčku, endospermu, zůstává celé a musí být takto i konzumováno. V makrobiotické stravě se pšenice, ječmen, pohanka, neloupaná rýže vaří v tlakovém hrnci nebo peče v kameninovém hrnci. Veškeré produkty by měly být z celozrnné mouky. Hrubé zrno obilovin zachovává poměr sacharidů a bílkovin - 7:1. Nejdoporučovanější obiloviny jsou ječmen, pohanka, kukuřice, celozrnná rýže, jáhly, oves, žito, pšenice

2. Zelenina
Z hlediska makrobiotiky je nejlepší zelenina podomácku pěstovaná a doporučuje se konzumovat jen zeleninu, která je příslušná k danému ročnímu období. Exportovaná zelenina mimo sezónu narušuje zaběhnutý fyziologický systém člověka. a) listová zelenina čerstvá patří mezi nejvýživnější potraviny. Kilogram této zeleniny obsahuje více vitamínů, minerálům než maso a je bohatá na chlorofyl. Doporučuje se jíst k rybám, protože pomáhá trávit rybí maso. b) kořenová zelenina je obtížněji stravitelná než listová zelenina, ale zlepšuje kvalitu trávení tím, že zvyšuje množství krve v oblasti trávicího systému.

3. Mořské řasy
Patří mezi důležitou součást makrobiotické stravy. Patří mezi nejvýživnější potraviny. Při růstu přeměňují mořské řasy neorganické minerály z mořské vody na organické minerální soli a vážou je na aminokyseliny. Obsahují velké množství stopových prvků - kobalt, měď, chrom, mangan, selen, zinek, které jsou nezbytné k metabolickým procesům v organismu. Doporučené řasy: Agar-agar, Dulse, Hijiki, Irský mech, Kelp, Kombu, Nori, Wakame

4. Luštěniny
Jsou hlavním zdrojem vysokokvalitních rostlinných bílkovin, které jsou pro tělo lehce stravitelné.

5. Sója a sojové pokrmy
Enzym trypsin obsažený v sóji znemožňuje její trávení. Ten se ovšem máčení, vařením a kvašením ničí, proto se sója používá v upraveném stavu. Nejběžnější sojové výrobky jsou tofu, natto, tempeh a kvašené sojové produkty. Sojové výrobky jsou bohaté na bílkoviny, neobsahují cholesterol a jen nepatrné množství tuku.

6. Koření a chuťové přísady
a) Mořská sůl získává se odpařování mořské vody na slunci, obsahuje tedy více stopových prvků a žádné další přísady, které se přidávají do kuchyňské soli těžené v dolech (rafinace, přidává se jodit draselný, nebo jodit sodný, někdy i dextroza, soda a křemičitan sodný - proti tvrdnutí). Mořská sůl je lepší používat rovnou při vaření, než k dalšímu dosolování, protože se rychleji rozpouští při vyšší teplotě.

b) Miso, tamari Miso je důležitou součástí mnoha makrobiotických receptů - polévky, saláty, omáčky. Podporuje zdravou střevní floru. Tamari - je zbytková šťáva při výrobě misa. Není vhodná pro každodenní spotřebu, pro to je daleko vhodnější sojová omáčka shoju. Má slanou chuť a vůni.

c) rýžový ocet je vyroben z rýže natural. Je daleko méně kyselý než vinný a jablečný.

d) umeboši jsou to švestka nakládané v mořské soli. Pomáhají s trávením a udržují zdravou střevní floru. Používají se buď celé nebo ve formě pasty.

e) gomasio je to sezamová sůl složená z jednoho dílu mořské soli a deseti až šestnácti dílů sezamových semen.

7. Přírodní sladidla
Za nejlepší sladila v makrobiotice se považuje rýžový sirup a ječmenný slad. Za sladidlo lze považovat amasake - rýžové mléko, které lze použít jako náhražku sladkého mléka či pudinku.

8. Nerafinované oleje
V makrobiotice používáme pouze oleje nerafinované, které jsou lisované za studena, tudíž jsou snadněji stravitelné. Obsahují velké množství vitamínu E. K pravidelnému používání se doporučují nerafinovaný kukuřičný a sezamový olej - snáší výborně vysoké teploty. K Občasnému použití jsou dále vhodné oleje - olivový, podzemnicový (arašídový), sojový, slunečnicový

9. Ryby a mořské produkty
Pro lidi žijící v mírném pásmu je vhodná i přiměřená konzumace ryb a korýšů. Vhodné je konzumovat ze zvýšeným množstvím zeleniny. Doporučuje se 100-150 g ryb týdně. Mezi doporučené druhy patří platýs, treska skvrnitá, sleď, platýs, pstruh.

10. čerstvé a sušené ovoce
Doporučuje se ovoce mírného pásma, bez chemického ošetřování, Ovoce by se mělo konzumovat v sezoně. Mimo sezonu lze konzumovat ovoce sušené.

Mandragora…

Myslíš, že své intuici můžeš opravdu věřit?
Co je to vůbec intuice?
Neprezentuje tvoje naučené (vyčtené) znalosti, se kterými sympatizuješ a pak ti je překládá a ty si namlouváš, že to jde odněkud z vrchu?
Vzhledem k tomu jak moc přemýšlíš a tápeš (jsem na tom stejně), tak bych si dovolil pochybovat, že jdeš na věci intuitivně a né přes rozum.

Myslíš, že je dobré srovnávat člověka se zvířetem?
Nejsme v hodně věcech odlišní a nemůže za tím být třeba strava?
Jen nadhodím další teorii k zamyšlení.. podle makrobiotiků/taoistů dovedlo člověka vaření potravy k tomu, že se mu zmenšovala čelist a zvětšoval prostor pro mozek. Ale to je celkem fuk.
Mě jde spíš o to, že moje intuice mi zase říká, že když budu jíst jako opička, tak budu opička, méně přemýšlet, více aktivní až hyperaktivní, neposedný. No, ale to je jen můj názor/pocit.

S tím dědou.. já to vidím tak, že od cca 17 stol. se začalo lidstvo hodně slábnout a to díky enormnímu rozšíření a zvýšení spotřeby cukru, bílé mouky, mléčných výrobků, masa, tuků, slazených minerálek, zmrzlin. Nejvíce v 19 a 20 stol. Schválně zkus zjistit, jestli si děda užíval tolik tuku i za mlada a nebo tomu holduje až teď protože je toho kolem dostatek. Pokud si toho on dopřaval i v dětství, tak měl štěstí na dobré poměry v rodině, protože já od svých prarodičů celkem dobře vím, jak často se mohli cpát tučným masem (ve velice omezené míře), jak často měli chleba z bílé mouky (dřív jen celozrna), jak často měli nějakou sladkost s cukrem (měli převážně jen ovoce), jak často měli kafe (jejich kafe bylo z cikorky bez kofeinu) atd. Pochybuju, že děda se takhle láduje od malička. Taky je celkem jasné kolik toho museli odpracovat na čerstvém vzduchu v porovnání s námi.
Co když dědovi rodiče na tom byli zdravotně velice dobře a on ma správný základ. Ale jeho děti už budou o něco oslabeny. A tak dále, pokud budou jíst to co jim moderní doba přináší. Co když někdo ten dobrý základ nemá. Podle mě se tohle nedá srovnat tak, že děda jí tohle a tohle a je fit, tak to znamená, že to můžem obecně jíst všichni.
No, snad to dává smysl to co píšu.

Jisto, já si držím svoji jakžtakž čistou makrobiotiku, protože se na tom cítím skvěle a vše co píše Kushi a Ohsawa mi dává smysl.

---

To já zas četl jen samé kritiky na to co píše, a na to jak skončili. A to byli autoři kteří podle toho žili několik let a taky se cítili “poměrně” dobře… jenže to dobře se pak mezi jejich kolegy staršími obrátilo na umrtné špatně… a proto poučeni z chyb přešli jen na ovoce.

Sama kapitola se jmenuje Scestní makribiotika a popisuje jejich zhoubné následky. Uvedená makrobiotika jejímž základem je obilí s mnoha tuky a solí, a hodinovým vařením či smažením a žízeň se má potlačovat vede k tragické a bolestivé smrti 90% rakoviny žaludku a všichni známí makrobiotici zemřeli na rakovinu žaludku. Jeho zakladatel Oshawa prý dopěl do stádia, že se po nocích musel nalévat whisky aby se vysvobodil z ďábelského kruhu vysoušení. Zemřel už v 56 letech na rakovinu žaludku. Většinou se nedožijí makrobiotici déle než 60 let. Tedy méně než normální měšťák.

Samo japonsko vykazuje nejvyšší nemocnost na světě, a v číně jsou na každém rohu plivátka.

Jeden specialista na TAO napsal o Oshawovi, že to špatně pochopil a zaměnil JIN a JANG. A proto to co zavrhoval tedy ovoce a zeleninu mělo být to nejlepší a to co vyzdvihoval tedy obilniny… mělo být to nejhorší.[/quote]

---

To co píšeš má obrovské množství faktických nedostatků, které se dají lehce ukázat. Další problém mi přijde, že celkově je to prezentované z velice negativního pohledu a věci jsou překroucené, tak aby to vyznělo co nejhůře. To je můj osobní pocit z toho co čtu.

George Ohsawa se dožil 73 let.
Makrobiotika právě naopak obsahuje velice malé procento tuků a solí! Nevím, kde jsi na to přišel. A potlačování žízně? Tohle mi přijde jako překroucený fakt, který částečně chápu, protože ono se to dá takhle lehce překroutit z makrobiotického tvrzení - “Pijte podle toho jak máte žízeň, žádné minima nejsou potřeba.” Ale to přece neznamená potlačujte žízeň. Pro mě to znamená něco mnohem úžasnějšího, zdravému rozumu přístupnějšího než nám nabízejí doktoři s jejich 3l (apod.) tekutin denně. Prostě budu pít jak moje tělo potřebuje. Toho tuku se používá 1-2 polévkové lžíce denně. Soli 1/4 čajové lžičky do obilovin a luštěnin, které mám na celý den. Navíc se používá kvalitní mořská sůl a kvalitní za studena lisovaný olej.

S tím překroucením yin/yang - k tomu mám článek, který vše vysvětluje, ale je bohužel jen v angličtině. Ale je mi jasné, že to není zajimavé pro čtení, pro někoho, kdo se o makrobiotiku nezajímá. Jen tím chci říct, že nedošlo k překroucení, ale Ohsawa to měl jako jeden z mála velice promyšlené a nastudoval obrovské množství literatury ze staré Číny - těžko si takový člověk něco jen tak omylem splete a prohodí si dvě základní duality.

Ale chápu, že kolem makrobiotiky je celkově chaos a způsobili si to sami makrobiotici. Nedivím se takovým názorům jako sám píšeš. Spíš se je snažím takhle ospravedlnit a ukázat ten jiný pohled, protože sám jsem se k němu dostal až delším studiem souvislostí a zjišťuju, že problémy v makrobiotice si způsobují lidí svým nepochopením, špatným přístupem k ní, ale makrobiotika sama o sobě funguje.

Ať už se tomu říká jin/jang, nebo se to rozdělí do vice fázi (5 nebo jsou verze i 8mi prvků), nebo se tomu může říkat plus/minus, kyselinotvorné/zásadité, expanze/kontrakce apod. tak faktem je to, že příroda ve všem hledá vyváženost, balanc, neutralitu.
Jde jenom o to, jestli ji hledáme vědomě taky a nebo nás k ní život dovádí nevědomě. Tak či tak ji každý musí udržovat pomocí různých metod, přičemž jídlo může být tou podstatnou metodou. 5 prvků, jin/jang, makrobiotika, taoismus, akupunktura, feng shui, shiatsu, reiki a mnoho dalších jsou směry, které se tyhle dvě duality snaží dávat do rovnováhy co nejpřirozenější cestou.