Hromosvody
Něco o hromosvodech a jejich využití v praxi:
Hromosvod se zřizuje na objektech a zařízeních:
-kde by blesk mohl ohrozit život,
-kde by blesk mohl způsobit poruchu,
-kde by blesk mohl způsobit větší škody,
-na prozatímních staveništních objektech,
-na objektech jejichž požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty,
-na objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku,
-u nezastřešených výrobních zařízení ,kde by blesk mohl ohrozit život,nebo kde by byly způsobeny větší hospodářské škody.
Aby byla zajištěna spolehlivá a bezpečná funkce musí být:
-správně rozmístněno jímací zařízení
-provedeno vodivé spojení jímacího zařízení s uzemněním tak,aby proud blesku byl sveden po vnější straně chráněného objektu,
-průřezy vedení dostatečné,
-umístnění spojů na místech ,kde je lze kontrolovat,
-zabráněno nežádoucím přeskokům,
-svedeny indukované náboje.
Každý hromosvod má tyto tři hlavní části:
-jímací zařízení,
-svod,
-uzemnění.
U bloku tvořeného sousedícími objekty se hromosvod má řešit jako jednotná soustava.
Podle umístnění se rozlišují:
-hromosvody umístněné na chráněných objektech,
-hromosvody umístněné mimo chráněný objekt.
Podle stupně poskytované ochrany se rozlišují:
-normální hromosvody,
-zesílené hromosvody
Jímací zařízení musí být tak uspořádáno,aby žádný bod střechy nebyl od něho vzdálen více jak 10m.Svod vedený po povrchu střechy se posuzuje jako jímací zařízení.
Podle provedení a řešení jímacího zařízení se rozlišují:
-hřebenová soustava,
-mřížová soustava,
-tyčový hromosvod,
-oddálený hromosvod.
Hřebenová soustava je tvořena jímacím vedením na hřebenu střechy převyšující dolní okraj střechy aspoň o 1m.
Mřížová soustava je tvořena sítí ,kde kterýkoliv bod střechy je od sebe vzdálen nejvýše 10m,přičemž maximální rozměr ok smí být 20×60m a u zesíleného hromosvodu 20×15m.
Tyčový hromosvod je tvořen jímacími tyčemi.Tyčí se většinou používá k ochraně jednotlivých předmětů vyčnívajících nad okolí.
Tyčového hromosvodu se využívá jako doplňku jiných soustav.Samotného tyčového hromosvodu se využívá u vysokých štíhlých předmětů.
Oddálený hromosvod není upevněn na chráněném objektu.Zřizuje se jako stožárový,závěsový,klecový.
Stožárový hromosvod tvoří jímač upevněný na stožáru.
Závěsový hromosvod tvoří lano zavěšené nad chráněným objektem ve směru jeho podélné osy.Je-li jeho rozpětí delší než 20m,je nutno udělat závěsový hromosvod křížový.
Klecový hromosvod je tvořen mříží jímacích vedení,zavěšenou nad chráněným objektem.Mříž má oka s rozměry nejvýše 20×20m.
Nad střechu vyčnívající předměty,pokud nejsou v ochranném prostoru se opatří jímačem.
Jímače se podle provedení rozlišují:
-strojené,
-pomocné.
Strojené jímače jsou plné ocelové jímací tyče v ohni pozinkované.
Pomocné jímače se vytvoří z rovného pozinkovaného ocelového drátu průměru 8mm nebo 10mm.
Náhodné jímače tvoří kovové předměty,které jsou součástí objektu.
Svody lze provést jako skryté jedním z těchto způsobů:
-volně uložené v dutině světlosti alespoň 29mm,
-pevně uložené v betonové konstrukci svody se nesmějí ukládat do dilatačních spár.
Náhodné svody
Kovových konstrukcí lze použít má-li v místě uvažovaného svodu průřez aspoň 100mm.
Okapových trub a žlabů nelze použít za náhodné svody.
Zkušební svorky
Vodič svodu se na přístupném místě spojuje s vývodem uzemnění.Nesmějí se opatřovat žádným nátěrem.Montují se ve výši 1,8 až 2,0m nad zemí.U skrytých svodů ve výši 0,6 až 1,8m nad zemí.
Dráty a lana se mezi sebou spojují vhodnými spojovacími svorkami.Svářením lze spojovat vodiče jen ve zcela výjimečných případech.
Vedení od zkušební svorky k vlastnímu zemniči nesmí mít spoj v zemi,vyjma připojení na zemnič nebo připojení spojujícího vedení.Jsou-li spoje v zemi prováděny svorkami,musí mít každý spoj dvě svorky.Spoje musí být dobře chráněny proti korozi.
U hromosvodu majícího dva a více svodů,se jejich zkušební svorky očíslují.
Svod nad zemí (do výše aspoň 1,6m) musí být chráněn před poškozením ochranným úhelníkem.U nových hromosvodů je nutno zásadně používat pozinkovaných ocelových vodičů.
Při spojování a styku měděných a hliníkových vodičů se musí použít přechodových vložek (např. z cupalu), při spojování měděných a pozinkovaných ocelových vodičů se použije bronzových spojek.
Nadzemní části hromosvodu mohou být opatřeny ochranným nátěrem.Přitom je nutno dbát,aby nátěr nezatekl do spojů.
Na vedení a svody se smí používat jen vodičů : - pozinkovaný ocelový drát 6 a 8 mm 10 mm,
- pozinkované ocelové lano 50,70 a 90 mm nepřípustné,
- pozinkovaný ocelový pásek 3 x 20mm 4 x 30mm.
- měděné vodiče se smějí používat v místech se zvýšenými korozními vlivy ovzduší
- hliníkové vodiče se mají použít jen v místech s takovým chemicky agresivním prostředím,jehož korozní vlivy hliníku nevadí.
Každý svod musí být připojen na vlastní zemnič nebo společnou zemní soustavu.Zemní odpor zemniče jednoho svodu nemá být za obvyklých půdních podmínek větší než 15 ohmů.
Velké kovové předměty na povrchu a uvnitř objektu se musí zajistit tak,aby při úderu blesku do hromosvodu nedošlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty.K zabránění přeskoků slouží izolace velkých kovových předmětů od hromosvodu nebo jejich připojování k hromosvodu.K zabránění účinků indukovaných nábojů slouží uzemnění velkých kovových předmětů.
Izolace kovových předmětů spočívá v dodržení dostatečné vzdálenosti mezi zařízením hromosvodu a kovovým předmětem.
Vzdálenost se určuje dvěma činiteli:
-úbytkem napětí na uzemňovací soustavě,
-induktivním úbytkem napětí na svodu hromosvodu.
Svod uložený v zemi a křižující silové kabelové vedení v zemi se má vést kolmo ke kabelu a musí se uložit pod ním ve vzdálenosti 50cm.
Při souběhu aspoň 2m.
Zařízení silového elektrického rozvodu je dovoleno spojit s hromosvodem přes svodič přepětí nebo jiskřiště s přeskokovou vzdáleností aspoň 30mm.Jiskřiště musí být chráněno před nahodilým dotykem nebo musí být zařazeno do druhé série druhé jiskřiště ve vzdálenosti,
alespoň 2m.
Místo spojení hromosvodu s vodovodem,parovodem nebo plynovodem má být až za měřidlem směrem k vodárně,teplárně nebo plynárně.Není-li to možné musí se měřidla překlenout vodiči průřezu alespoň 25mm Cu nebo 50mm FeZn.Před spojením hromosvodu s potrubím veřejných vodáren,tepláren nebo plynáren,nutno dohodnout se správou těchto podniků.
Na rodinných domcích se zřizuje jímací zařízení jako hřebenová soustava.
Vícepodlažní budovy jsou zpravidla zastřešeny střechou sedlovou nebo plochou.Na sedlové střeše se zřizuje hřebenová jímací soustava.
Na ploché střeše se zřizuje kombinovaná soustava jímacích zařízení.
Výškové budovy se řeší stejně jako u vícepodlažních budov.
Budovy s kovovým pláštěm a nevodivou střechou se opatří vhodným jímacím zařízením a kovového pláště se použije jako svodů.Kovový plášť se u spodního okraje spojí s uzemněním.
Budovy s montovanou nosnou ocelovou konstrukcí a nevodivou střechou se opatří vhodným jímacím zařízením a u spodního okraje se ocelová konstrukce spojí s uzemněním.
Vysoké štíhlé objekty,jako věže,rozhledny apod. jsou-li vyšší než 30m,musí mít alespoň dva svody.
Připojení kovových hmot:
Jeden ze svodů může pro snadnější připojení vnitřních kovových hmot (kovových nádrží,zvonů,lodí atd.) vést v nutné délce vnitřkem budovy.
Loď kostela s věží musí mít úplný hromosvod bez zřetele k věži.Oba hromosvody se navzájem spojí.
Železobetonové chladící věže se opatří hromosvodem s vnějšími nebo se skrytými svody
Ventilátorové chladící věže se opatří hromosvodem řešeným s jímacím zařízením na koruně věže se provede jako okružní jímací vedení po obvodu difuzoru.
Jako svodů se použije ocelové výztuže železobetonových sloupů.Svody se zakončí zemniči,které podle potřeby v zemi propojí.
Kovové konstrukce venkovních jeřábů a jeřábových drah slouží jako jímací zařízení i svody.Kolejnice musí být navzájem spolehlivě spojeny a uzemní se každých 100m.
Kovová potrubí protékaná plyny se uzemní před každým vstupem do budovy a dále ve vzdálenosti nejvýše 500m.
Kovová lešení vyčnívající nad střechu se mají uzemnit na ochranu před bleskem, a to nejvýše po každých 30m délky.
Kovové osvětlovací stožáry stojící v místech zvýšeného nebezpečí zásahu blesku se uzemní páskovým zemničem,je-li jejich zemní odpor větší než 20 ohmů.Zemní odpor uzemnění stožárů nemá být větší než 2 ohmy.
Related posts
Tags: hromosvod