Zelené technologie a ekologické zemědělství
April 12th, 2009zelené technologie a ekologické zemědělství
http://www.gate2biotech.cz/biotechnologie-ekologicke-zemedelstvi-a-lidova-moudrost/
Je mile nostalgické chtít, aby se rodná hrouda obdělávala jako za našich pradědů, jenže tehdy po planetě Zemi pobíhala polovina dnešního počtu človíčků a ještě hodně z nich mělo hlad.
Hnojiva a chemie podstatně zvýšily výnosy, jenže lidí přibylo a zemědělské půdy ubylo. Další hnojiva a další chemie to nespraví. Máme povinnost podívat se po novém ruchadle nebo po podobném pomocníku. Tím je dnes molekulární genetika a biotechnologie jako její vykonavatelka.
Biotechnologie umožňuje bez chemie bránit úrodu před hmyzími škůdci i před chorobami, nabízí šetrné, snadno rozložitelné herbicidy, ušetřit na orbě a dokonce vylepšit hodnotu plodin. Tedy cíle velmi příbuzné ekologickému zemědělství. Emeritní profesor Nikolaus Ammann, známý ředitel botanické zahrady v Bernu, publikoval v New Biotechnology velmi konzistentní projekt integrovaného ekologického zemědělství s využitím transgenních (geneticky modifikovaných) plodin.
Oblíbený autor některých našich předních politiků Friedrich von Hayek říkal: „věci jsou tím, co si člověk myslí, že jsou.” Když jsem přijel v roce 1962 do Michiganu a nakupoval si do kuchyně suroviny, v obchodech byla pouze běloskvoucí vejce. Přátelé mi vysvětlili, že jen bílé vejce je ušlechtilé, civilizované, tudíž bezpečné a zdravé. Při návštěvě v roce 1980 v obchodě byla kupodivu jen hnědá vejce. A vysvětlení? Hnědá vejce jsou „rural”, tedy venkovská (u nás by se řeklo ekologická) a tudíž mimořádně zdravá, plná vitamínů a slunce, kdežto ta bílá jsou „umělá”.
Vrátíme-li se k jadrné moudrosti našeho lidu, ta říká, že za blbost se platí. Dohromady se zjištěním Eurobarometru, že čtyři z deseti Evropanů nevěří, že v běžné plodině jsou nějaké geny, protože ty jsou jen v GMO, a že polovina se obává takový GMO sníst, protože je přesvědčena, že se změní jeho/její dědičnost, vidíme, že potenciálních plátců zmíněné daně je bohatě.
Přátelé v Itálii mi líčili, jak u nich sedláci vytrhávali hybridní kukuřici sssjako „nepřirozenou”. To byl prohřešek proti božím pravidlům. Jenže bylo i šídlo v pytli: osivo se muselo každý rok kupovat, hybrid se přesívat nedá. Dnes samozřejmě a rádi pěstují hybridy.