XTrend

Deprese, antidepresiva a jejich vliv na sexuální fungování

Popis knihy

Ojedinělá publikace na českém trhu mapuje problematiku deprese, léčby antidepresivy a vliv na sexuální fungování. MUDr. Radovan Vaškovský definuje a rozděluje jednotlivé sexuální dysfunkce (poruchy erekce, předčasná ejakulace, opožděná až chybějící ejakulace, snížení sexuální touhy…), diagnostikuje je a všímá si jejich psychogenních faktorů. Nezapomínán však ani na jednotlivé fáze sexuálního fungování, popisuje sexuální funkce u depresivních pacientů, dysfunkce při léčbě antidepresivy, eventuálně jejich pozitivní vliv na sexuální fungování. Knihu ocení zejména psychiatři, sexuologové, studenti lékařských fakult, praktičtí lékaři i lékaři dalších oborů.

Autor: Radovan Vaškovský

Tělesná onemocnění, která se mohou projevit depresivními příznaky

Neurologická
Alzheimerova choroba, sclerosis multiplex, Parkinsonova choroba, trauma hlavy, epilepsie, narkolepsie, mozkové tumory (zejména frontální a temporální laloky), mozková mrtvice, spánková apnoe, hepatální encephalopatie, migréna.

Kardiovaskulární
Kardiomyopatie, mozková ischémie, městnavá choroba srdeční, infarkt myokardu.

Onkologická
Zejména ta, která produkují paraendokrinní hormony: bronchogenní karcinom (ACTH), lymfom (parathyroidální hormon), hepatom pankreatu (inzulín), plicní karcinom (antidiuretický hormon), karcinom hlavy pankreatu, diseminovaná karcinomatóza.

Endokrinní
Insuficience hypofýzy, hypotyreóza, hypertyreóza, Cushingova nemoc, Addisonova nemoc, hyperparatyreóza, hypoparatyreóza, hypoglykémie, feochromocytom, karcinoid, selhání ovárií, selhání testes.

Infekční
Nitrolební infekce, virová pneumonie, syfilis, mononukleóza, hepatitida, AIDS, tuberkulóza, chřipka, encefalitida, lymeská nemoc, tuberkulóza.

Nutriční deficity
Nedostatek folátu, vitaminu B12, pyridoxinu (B6), riboflavinu (B2), thiaminu pyridoxinu (B1), železa.

Těžké kovy
Olovo, thalium, rtuť.

Jiné choroby
Kolagenózy (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida), Wilsonova choroba.

Druhy léků, které mohou způsobit depresivní příznaky

Návykové látky - Fenylcyklin, marihuana, amfetaminy, kokain, opioidy, sedativa-hypnotika, alkohol
Léky pro kardiovaskulární systém - Digitalis, reserpin, propranolol, methydopa, quanethidin, clonidin
Thiazidová diuretika
Gastrointestinální léky - Cimetidin, ranitidin
Interferon
Cytostatika - Cykloserin, vinkristin, vinblastin
Kortikosteroidy a hormony - Orální kontraceptiva, glukokortikoidy, anabolické steroidy

Základní léčbou v těchto případech je odstranit vyvolávající příčinu. Antidepresiva se v těchto situacích podávají tehdy, když příznaky přetrvávají i přes odstranění příčiny nebo když odstranění či léčba příčiny nejsou možné (například vysazení cytostatik u Hodgkinovy choroby). Zdá se také, že deprese související s tělesnou nemocí („sekundární deprese“) všeobecně méně reaguje na léčbu antidepresivy než primární deprese (Reynolds 1992). Ovšem existuje již několik studií, které ukazují, že antidepresiva mohou výrazně pomoci k odstranění depresivních příznaků u somaticky nemocných pacientů, zejména u pacientů po infarktu myokardu a po náhlé cévní mozkové příhodě. Podobně u farmakogenní deprese je nejlépe vysadit léky, které vyvolaly depresi. Někdy to není možné pro léčbu základního tělesného onemocnění. Při odstranění depresivních příznaků pak mohou pomoci antidepresiva (Levenson a Fallon 1993).

Tělesná onemocnění, která se mohou projevit depresivními příznaky

Neurologická
Alzheimerova choroba, sclerosis multiplex, Parkinsonova choroba, trauma hlavy, epilepsie, narkolepsie, mozkové tumory (zejména frontální a temporální laloky), mozková mrtvice, spánková apnoe, hepatální encephalopatie, migréna.

Kardiovaskulární
Kardiomyopatie, mozková ischémie, městnavá choroba srdeční, infarkt myokardu.

Onkologická
Zejména ta, která produkují paraendokrinní hormony: bronchogenní karcinom (ACTH), lymfom (parathyroidální hormon), hepatom pankreatu (inzulín), plicní karcinom (antidiuretický hormon), karcinom hlavy pankreatu, diseminovaná karcinomatóza.

Endokrinní
Insuficience hypofýzy, hypotyreóza, hypertyreóza, Cushingova nemoc, Addisonova nemoc, hyperparatyreóza, hypoparatyreóza, hypoglykémie, feochromocytom, karcinoid, selhání ovárií, selhání testes.

Infekční
Nitrolební infekce, virová pneumonie, syfilis, mononukleóza, hepatitida, AIDS, tuberkulóza, chřipka, encefalitida, lymeská nemoc, tuberkulóza.

Nutriční deficity
Nedostatek folátu, vitaminu B12, pyridoxinu (B6), riboflavinu (B2), thiaminu pyridoxinu (B1), železa.

Těžké kovy
Olovo, thalium, rtuť.

Jiné choroby
Kolagenózy (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida), Wilsonova choroba.

Cyklotymie a dystymie

Jsou to relativně trvalé a obvykle kolísavé poruchy nálady, u nichž jednotlivé fáze jsou zřídka (pokud vůbec někdy) dostatečně vážné, aby mohly být popsány jako manické nebo i mírně depresivní fáze. Protože trvají nepřetržitě léta a někdy větší část dospělého života pacienta, přece jen mají za následek značnou subjektivní stísněnost a snížení schopností (MNK-10 1992). Výsledky studií rodin ukazují, že trvalé afektivní poruchy jsou geneticky příbuzné s poruchami nálady a navíc reagují na léčbu stejným způsobem.

Cyklotymie - je trvalá nestálost nálady zahrnující četná období mírné deprese a mírné elace. Tato nestálost se obvykle rozvíjí v rané dospělosti a má chronický průběh, i když občas může být nálada normální nebo stabilní nepřetržitě několik měsíců. Jedinec obvykle pozoruje, že výkyvy nálady nejsou ve vztahu k životním událostem.

Dystymie - chronická depresivní nálada, která nesplňuje kritéria pro mírnou periodickou depresivní poruchu. Příznaky dystymie však trvají většinou dlouhou dobu, často léta. Obvykle začíná pozvolně, plíživě. Před začátkem rozvoje jsou postižení často vystaveni většímu stresu nebo životní události. Kolísání mezi lehkou depresí a obdobím poměrně normální nálady je velmi variabilní. Většinu času se však cítí unaveni a depresivní. Všechno vyžaduje úsilí a z ničeho nemají radost. Dumají a stěžují si, špatně spí a cítí se nepřiměřeně, ale obvykle stačí na základní požadavky každodenního života. Porucha obvykle začíná v rané dospělosti a trvá nejméně několik roků, někdy celý život. Když začne později, je často následkem mírné depresivní fáze a souvisí se zármutkem a zřejmým stresem. Někdy lidé trpící dystymií zažijí také epizody velké depresivní poruchy. Pak mluvíme o dvojité depresi (double depression).

SOMATICKÝ SYNDROM

Některé příznaky deprese jsou všeobecně považovány za klinicky zvláště významné a jsou v MKN-10 nazývány „somatické“. Pro definování somatického syndromu by měly být přítomny čtyři z následujících příznaků:

Tabulka 3: Somatický syndrom

1. Zřetelná ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné.
2. Nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají. emoční odpověď
3. Ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou.
4. Deprese je těžší ráno.
5. Objektivní důkaz výrazné psychomotorické retardace nebo agitovanosti.
6. Výrazná ztráta chuti k jídlu.
7. Úbytek hmotnosti (o 5% nebo více za poslední měsíc).
8. Zřetelná ztráta libida.

Typické příznaky deprese

# přetrvávající smutná, úzkostná nebo “prázdná” nálada
# negativní pohled na sebe a sebepodceňující myšlenky
# pocity beznaděje, pesimismu nebo bezmoci
# sebeobviňování a ztráta smyslu života
# ztráta zájmu a radosti
# nespavost, předčasné ranní probouzení, nebo naopak nadměrná ospalost a spavost i během dne
# ztráta chuti k jídlu, výrazné snížení váhy, nebo naopak přejídání se a přibývání na váze
# pokles energie, únava, ospalost, malátnost (jednoduché činnosti vyžadují nadměrnou námahu)
# nezájem o sexuální život
# nadměrné polehávání nebo posedávání, neschopnost se přinutit k činnosti, odkládání činnosti
# myšlenky na smrt nebo sebevraždu, pokusy o sebevraždu
# neklid, nervozita, nadměrná podrážděnost
# potíže se soustředěním se, zapamatováním si, rozpomínáním se a s pamětí vůbec (naštěstí přechodné) a problémy s rozhodováním
# přetrvávající tělesné příznaky, jako je bolest hlavy, poruchy trávení, zácpa, dlouhodobé bolesti
# tíha na hrudi, ztuhlost nebo ochablost svalstva, snadná unavitelnost
# nadměrné obavy a starosti, časté pocity napětí

LITERATURA

1. Altshuler LL, Bauer M, Frye MA, et.al.:. Does thyroid supplementation accelerate tricyclic antidepressant response? A review and meta-analysis of the literature. Am J Psychiatry 2001;158:1617 – 1622.
2. American Psychiatric Association: Practice guideline for the treatment of patients with major depressive disorder (revision). Am J Psychiatry 2000;157(Suppl.):1-45.
3. Appelberg BG, Syvalahti EK, Koskinen TE, Mehtonen OP, Muhonen TT, Naukarinen HH. Patients with severe depression may benefit from buspirone augmentation of selective serotonin reuptake inhibitors: Results from a placebo-controlled, randomized, double blind, placebo wash- in study. J Clin Psychiatry 2001;62:448– 52.
4. Aronson R., Offman HJ, Joffe RT, Naylor CD. Triiodthyronine augmentation in the treatment of refractory depression: a meta – analysis. Arch Gen Psychiatry 1996;53:842–8.
5. Austin MPV, Souza FGM, Goodwin GM. Lithium augmentation in antidepressant – resistant patients: a quantitative analysis. Br J Psychiatry 1991;159:510–14.
6. Ballenger JC. The clinical use of carbamazepine in affective disorders. J Clin Psychiatry 1998;49(Suppl.4):83-8.
7. Barbee JG, Jamhour NJ. Lamotrigine as an augmentation agent in treatment – resistant depression. J Clin Psychiatry 2002;63:737–41.
8. Bareš M a Praško J. Depresivní porucha. In: Seifertová D, Praško J, Hőschl C (eds): Postupy v léčbě psychických poruch. Praha, Amepra, 2004.
9. Bauer M, Dopfmer S. Lithium augmentation in treatment resistant depression: meta- analysis of placebo controlled studies. J Clin Psychopharmacol 1999;19:427–34.
10. Bauer MS, Whydrow PC: Rapid cycling bipolar disorder. II: Treatment of refractory rapid cycling with high dose levothyroxine: A preliminary study. Arch Gen Psychiatry 1990:47:435-40.
11. Bauer M, Helmchen H. General principles of the treatment of depressive and manic disorders. In: Helmchen H, Henn F, Lauter H, Sartorius N (eds) Contemporary Psychiatry. Vol. 3. Heidelberg, Springer, 2000: 305-16.
12. Baumann P, Nil R, Souche A, Montaldi S, Lambert S, Uehlinger C, Kasas A, Amey M, Jonzier – Perey M. A double – blind, placebo-controlled study of citalopram with and without lithium in the treatment of therapy – resistant depressive patient: a clinical, pharmacokinetic and pharmacogenetic investigation. J Clin Psychopharmacol 1996;16:307–14.
13. Boland RJ, Keller MB. Treatment of depression. In: Schatzberg AF and Nemeroff CB. Textbook of Psychopharmacology. American Psychiatric Publishing Inc. Washington DC, London, England, 2004:847-864.
14. Calabrese JR, Bowden CL, Sachs GS, Ascher JA, Monaghan E, Rudd GD. A double-blind placebo-controlled study of lamotrigine monotherapy in outpatients with bipolar I depression. J Clin Psychiatry 1999;60:79-88.
15. Carpenter LL, Yasmin SPLH. A double-blind, placebo-controlled study of antidepressant augmentation with mirtazapine. Biol Psychiatry 2002;51:183–8.
16. Cheer SM a Goa KL: Fluoxetine: a review of its therapeutic potential in the treatment of depression associated with physical illness. Drugs 2001;61:81-110.
17. Coryell W, Akiskal HS, Leon AC, Winokur G, Maser JD, Mueller TI, Keller MB. The time course of nonchronic major depressive disorder: uniformity across episodes and samples. Arch Gen Psychiatry 1994;51:405–10
18. Davis LL, Kabel D, Patel D, Choate AD, Foslien-Nash C, Gurguis GNM, Kramer GL, Petty F. Valproate as an antidepressant in major depressive disorder. Psychopharmacol Bull 1996;32:647-52.
19. Depression Guideline Panel: Depression in primary care, vol.1, Detection and diagnosis. Clinical practice guideline, no.5, Rockville, MD: U.S. Department of Health and Human Services. Agency for Health Care Policy and Research, 1993, AHCPR publication 93-0550
20. Devane CL, Laizure SC, Stewart JT et al. Disposition of bupropion in healthy volunteers and subjects with alcoholic liver disease. J Clin Psychopharmacol 1990;10:328-32.
21. Doyle GD, Laher M, Kelly JG et al. The pharmacokinetics of paroxetine in renal impairment. Acta Psychiatr Scand 1989;350(Suppl):89-90.
22. Fava M. New approaches to the treatment of refractory depression. J Clin Psychiatry 2000;61(Suppl.1):26–32.
23. Fišar Z. Afektivní poruchy. In: Fišar Z, Jirák R. Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. Praha, Grada Publishing, 2001:210–38.
24. Fornaro P, Giberti F, Albano C, Cultrera S, Lunardi G. Lamotrigine in the treatment of major depression. Preliminary results from an open study on outpatients. Ital J Psychiatry Behav Sci 1998;8:114–8.
25. Giles DE, Jarrett RB, Roff HP et al. Clinical predictors of recurrence in depression. Am J Psychiatry 1989:146:764-7.
26. Höschl C. Poruchy nálady (afektivní poruchy). In: Höschl C, Libiger J, Švestka J, eds. Psychiatrie. Praha, Tigis, 2002:410-52
27. Janicak PG. Handbook of psychopharmacotherapy. Lippincott, Williams & Wilkins 1999.
28. Keller MB, Lavori PW, Mueller JI et al. Time to recovery, chronicity, and levels of psychopathology in major depression: A 5-year prospective follow up of 431 subjects. Arch Gen Psychiatry 1992:49:809-16.
29. Keller MB, McCullough JP, Klein D et al: A comparison of nefazodone, the cognitive-behavioral-analysis system of psychotherapy, and their combination for the treatment of chronic depression. N Engl J Med 2000;342:1462-470.
30. Keller MB, Hanks DL, Klein DN. Summary of the DSM –IV mood disorder field trial and issue overview. Psychiatr Clin North Am 1996;19:1-27.
31. Kendler KS, Neale MC, Kessler RC et al. A population-based twin study of major depression in women. Arch. Gen. Psychiatry 1992:49:257-66.
32. Kennedy SH, McCann M, Masellis M, McIntyre RS, Raskin J, McKay G, Baker GB. Combining bupropion SR with venlafaxine, paroxetine, or fluoxetine: A preliminary report on pharmacokinetic, therapeutic, and sexual dysfunction effects. J Clin Psychiatry 2002;63:181–6.
33. Kielholz P, Tarzani S, Gastpar M, Adams C. Zur behandlung therapieresistenter depressionen. Ergebnisse einer kombinierten infusionstherapie. Schweiz Med Wochenschr 1982;112:1090–5.
34. Kupfer DJ, Frank E, Perel JM, Cornes C, Mallinger AG, Thase ME, McEachran AB, Grochocinski VJ. Five – year outcome for maintenance therapies in recurrent depression. Arch Gen Psychiatry 1992;49:769–73.
35. Lam RW, Wan DDC, Cohen NL, Kennedy SH. Combining antidepressants for treatment – resistant depression: a review. J Clin Psychiatry 2002;63:685–93.
36. Landen M, Bjorling G, Agren H, Fahlen T. A randomized double blind, placebo – controlled trial of buspirone with an SSRI in patients with treatment resistant depression. J Clin Psychiatry 1998;59:664–8.
37. Levenson J a Fallon H: Fluoxetine treatment of depression caused by interferon-α. Am J Gastroenterol 1993;88:760-1.
38. Oke A, Adhiyaman V, Aziz K et al. Dose-dependent seizure activity associated with fluoxetine therapy. QJM 2001;94:113-4.
39. Mezinárodní klasifikace nemocí. 10 revize. Duševní poruchy a poruchy chování. Diagnostická kritéria pro výzkum. Praha, Psychiatrické centrum, 1996; 179. „Zprávy“ č. 134.
40. Muller – Siecheneder F, Muller MJ, Hillert A, Szegedi A, Wetz el H, Benkert O. Risperidone versus haloperidol and amitriptyline with a combined psychotic and depressive syndrome. J Clin Psychopharmacol 1998;18:111–20.
41. Nelson JC, Mazure C, Bowers MB. Synergistic effects of fluoxetine and desipramine: a prospective study. 21st meeting of the CINP Congress 1998; Glasgow, Scotland.
42. Nemeroff CB, Widerlov E, Bisatte G et al. Elevated concentrations of CSF corticotropin-releasing factor-like immunoreactivity in depressed patients. Science 1984:226:1342-4.
43. Ostroff RB, Nelson JC. Risperidone augmentation of selective serotonin reuptake inhibitors in major depression. J Clin Psychiatry 1999;60:256-259.
44. Paykel ES, Ramana R, Cooper Z, Hayhurst H, Kerr J, Barocka A. Residual symptoms after partial remission. Psychol Med 1995;25:1171–80.
45. Praško J. Fototerapie a cirkadiánní rytmy u depresivních poruch. VÚPS, Zprávy č.97, Praha 1990.
46. Praško J, Šlepecký M. Kognitivně-behaviorální terapie depresivních poruch: Manuál pro terapeuty. Praha, Psychiatrické centrum 1995, Zprávy č.127.
47. Price LH, Charney DS, Heninger G. Variability of response to lithium augmentation in refractory depression. Am J Psychiatry 1986;143:1387–92.
48. Roose SP a Glassman AH. Cardiovascular effects of tricyclic antidepressants in depressed patients with and without heart disease. J Clin Psychiatry 1989;7(2, monogr):1-18.
49. Roose SP, Dalack GW, Glassman AH, et al. Cardiovascular effects of bupropion in depressed patients with heart disease. Am J Psychiatry 1991;148:512-6.
50. Roose SP, Glassman AH, Attia E, et al.: Cardiovascular effects of fluoxetine in depressed patients with heart disease. Am J Psychiatry 1998;155:660-5.
51. Serretti A, Lucca A, Cusin C, Smeraldi E. Effect of reboxetine augmentation in SSRI resistant patients. G Ital Psicopatol 2001;7:9-14.
52. Shelton RC. Treatment options for refractory depression. J Clin Psychiatry 1999;60(Suppl.4):57–61.
53. Shelton RC, Keller MB, Gelenberg A, et al. Effectiveness of St. John´s wort in major depression. A randomized controlled trial. JAMA 2001;285:1978–86.
54. Švestka J, Synek O. Účinkuje olanzapin antidepresivně? Dvojitě slepé amitriptylinem kontrolované srovnání. In: 42. Česko - Slovenská psychofarmakologická konference. Sborník abstrakt. Praha, Galén, 2000; 127.
55. Thase ME: Relapse and recurrence in unipolar major depression: Short-term and long-term approaches. J Clin Psychiatry 1990:5(suppl.):51-7.
56. Thase ME, Blomgren SL, Birkett MA, et al.: Fluoxetin treatment in patients with major depressive disorder who failed initial treatment with sertraline. J Clin Psychiatry 1997;58:16-21.
57. Thase ME, Howland RH, Friedman ES. Treating antidepressant nonresponders with augmentation strategies: an overview. J Clin Psychiatry 1998;59(Suppl 5):5-12.
58. Weissman MM, Leaf PJ, Tischler GL et al. Affective disorders in five United States communities. Psychol Med 1988:18:141-53.

Depresivní porucha - literatura

Deprese negativním způsobem zkresluje pohled na sebe, svět, životní situaci i budoucnost. Toto zkreslené hodnocení může přetrvávat v různé míře až do chvíle, než začne fungovat léčba. Do té doby je dodržujte následující zásady:

# uvědomte si, že deprese je nemoc, která je léčitelná
# nezůstávejte s problémem sami
# důvěřujte svému lékaři a nebojte se mu sdělit své potíže
# pravidelně užívejte léky, které vám odborník předepsal
# neklaďte si žádné náročné cíle a úkoly
# během deprese nedělejte závažná rozhodnutí
# neodjíždějte na dovolenou nebo do neznámého prostředí
# nesrovnávejte nynější výkonnost s aktivitou před onemocněním
# neříkejte si, že depresi “zlomíte vůlí”
# zkuste dělat to, co je vám příjemné
# pokud se odhodláte k delší činnosti, rozdělte ji na menší úseky
# neuchylujte se do samoty, udržujte kontakt s blízkými lidmi
# nepokoušejte se depresi “zaspat”
# nedůvěřujte svým negativním myšlenkám
# nevěřte lidem, kteří vám říkají, že byste se měli vzchopit
# nestyďte se brečet, kdykoliv potřebujete
# nečekejte od léčby zázraky za několik dní
# pokud vás přepadají myšlenky na sebevraždu – svěřte se svým blízkým a hlavně to řekněte svému lékaři
# neukončujte předčasně léčbu, i když se už budete cítit dobře
# v depresi nemohou pomoci léčitelé, akupunktura, homeopatie nebo jiné alternativní praktiky

Vědci pochybují o účincích antidepresiv

Nepříjemné překvapení pro farmaceutické společnosti vyrábějící nejnovější generaci antidepresiv přinesla studie anglických vědců z Univerzity of Hull. Podle jejich zkoumání široce používaná antidepresiva jako Prozac nebo Seroxat sice pacientům pomáhají, ale jejich účinek je především psychologický. Výrobci těchto léků, firmy Ely Lilly a GlaxoSmithKline, závěry vědců odmítají. Tým vědců z univerzity v Hullu přinesl nový pohled na nejnovější antidepresiva, z nichž například Prozac užívá na 40 milionů pacientů po celém světě.

Ze statistik je zřejmé, že antidepresiva představují významnou položku ve farmaceutické produkci. Jen v Británii za ně v roce 2006 lidé utratili 291 milionů liber, z toho na nejnovější generaci antidepresiv připadlo 120 milionů liber.

Nejnovější antidepresiva s různým mechanismem účinků působí buď na jeden neuromodulátor nebo na dva v podstatě se stejným cílem– zvýšit dostupnost těchto působků v mozku s minimem nežádoucích účinků. Zástupci nejnovějších antidepresiv jsou: venlafaxin, milnacipran, mirtazapin, trazodon, reboxetin.

Patří sem: citalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin, fluvoxamin, a nejnovější escitalopram.

Nejnovější antidepresiva

Jednoduché cukry.
Vysoky prijem bileho cukru je cislem jedna v duvodech vzniku vasi deprese. Zkuste radikalne omezit prijem cukru a uvidite jak se vas stav zlepsi. V dnesni dobe je cukr skoro ve vsem.
Je potreba studovat etikety a hledat vyrobky bez cukru.
Umele sladidla nejsou reseni. Jejich vliv na vznik deprese je jeste vetsi.
Veskera chemie obecne prispiva ke vzniku deprese.
Je proto potreba prestat brat brasky, jinak budete stale v bludnem kruhu - prasek, deprese, prasek…
Je potreba znat vliv potravin na zdravi cloveka.
Vhodne zdroje sladke chuti, ktere nemaji negativni nasledky - prirozena sladka chut obilovin (pokud jsou dobre pokousany, zacnou se slozite cukry travit jiz v ustech a ucitite sladkou chut), sladka zelenina (zkuste povarit 30 min nakrajenou mrkev, cibuli, zeli, dyni), ovoce, obilne slady a sirupy, amasake, mirin. Tyhle potraviny obsahuji minimalni mnozstvi jednoduchych cukru. Nezatezuji organizmus a nezpusobuji depresi.
Chemicke leky nejsou reseni. Zakryvaji jen symptomy a neresi pricinu deprese.
Aby jste nemeli takovou chut na sladke, je treba omezit prijem soli.
Nahradte stolni sul za kvalitni morskou sul ve vasi kuchyni.

Deprese, jak jsem ji prožila před několika lety já, je to nejhorší, co mě v životě z chorob potkalo. Začíná to smutkem, tísní, pak už vůbec nic člověka nebaví, na nic se netěší a přidávají se postupně další symptomy, jako např, že hubnete, přestane vás poslouchat tělo, nohy, ruce, jste jako mátoha, slabá, smutek a strašný duševní neklid a cosi, co nejde ani pojmenovat, to ve vás je stále. Nejhorší je a to zdůrazňuji, když Vám ostatní řeknou, že se musíte vzchopit a vzpamatovat se - v mém případě, že mám děti. To člověk sám velice dobře ví, ale vůbec nic proti tomu bez pomoci druhého člověka neuděláte. Je to jako přibíjet hřebíčky do rakce. Jedině pomoc rodiny, lékař a antidepresiva. Věřte, že pokud si nenecháte pomoci, odsoudíte se k sebezničení. Zase bude na světě hezky, ikdyž člověk už musí stále něco polykat, ráda se ta mrcha vrací, ale už jste pak poučena, takže už hned hledáte pomoc. Nesnáším řeči kolem: mám depku. Blbost,jsem na to velmi alergická. Kdo měl někdy skutečnou depresi, tak mi dá za pravdu a ostatním radím, aby sï s tím slovíčkařením vůbec nezahrávali. Přeju Vám hodně síly.

S lehčí depresí, mám dobré zkušennosti s třesalkou

Opravdu ale na tu nejlehčí formu, jinak ta třezalka ani v čaji ani v dražé nezabere. Na depresi prostě antidepresiva od lékaře a ta úleva je takové štěstí pro člověka, že to pochopí jen ten, kdo to prožil. Také lék Lexaurin mi hodně pomohl, ale s ním opatrně, po čase se může vytvořit návyk, ale zabírá velmi rychle.

Milá Sindo,
i já v tomto předvánočním čase přeji hodně a hodně sil ke zvládání všeho, co zažíváte. Možná jsem ještě měla napsat, že navždy už je člověk na tenkém ledě. Nemoc se dokáže zase vrátit, ale už vím, že nesmím na nic čekat.

Viem co depresia, neviem si s nou poradit,svet je pre mna cierny, nic ma netesi, su chvile, ked sa neviem ani hybat. Bola som plna zivota, dnes sa skryvam pred ludmi, najradsej som sama.Stracam priatelov,niekedy mi drncali telefony od skoreho rana, dnes uz ani nikomu nechybam.Trva to asi rok a ja sa uz ani nespoznavam, len s tym neviem nic urobit.

Ja som brala Lexaurin spolu s Prozacom asi 2-2 1/2 roka. Potom mi lekár postupne vysadzoval Prozac a Lexaurin som mala brať podľa potreby. Dlho som mala pokoj, pokiaľ som sa nepresťahovala do iného mesta a do iného zamestnania. Ale nejako som si to vôbec neuvedomovala. V týchto dňoch som začala byť depresívna, kde sa pridružili aj panické ataky. Vôbec nie som schopná ísť autobusom do práce, sama do mesta a najhoršie na tom je, keď ide manžel do nočnej a ja mám ostať sama dobre. Je to nazbláznenie. Bola som nútená vyhľadať lekárku v mieste terajšieho bydliska, ktorá mi naordinovala Seroxat a Xanax. Lexaurin mi nechcela v žiadnom prípade predpísať, aj keď som je povedala, že mi po ňom je lepšie. Lexaurin je veľmi návykový a potrebujem si od neho odvyknúť. Beriem Seroxat a Xanax asi 10 dní a myslím si, že sa cítim ešte horšie, ako predtým. Tie ataky sú najhoršie. Búšenie srdca, potenie, trac, tŕpnutie prstov na rukách, okolo pier a pocit, že sa mi už ide niečo stať. To je všetko

Opravdu ale na tu nejlehčí formu, jinak ta třezalka ani v čaji ani v dražé nezabere. Na depresi prostě antidepresiva od lékaře a ta úleva je takové štěstí pro člověka, že to pochopí jen ten, kdo to prožil. Také lék Lexaurin mi hodně pomohl, ale s ním opatrně, po čase se může vytvořit návyk, ale zabírá velmi rychle.

Uvědomte si, že mnoho z nás má tendenci o depresi hovořit vždy, když nás něco rozčílí nebo zklame. To je samozřejmě zavádějící. Deprese je totiž stav mnohem obtížnější - stav, se kterým se postižený sám nevyrovná. Ono pověstné “to musím zvládnout sám”, “to přemůžeš” tady prostě neplatí.
K léčbě depresí se používají dvě metody, které se mohou navzájem kombinovat. V první řadě jde o léky - antidepresiva. Ta jdou proti příčině depresí a normalizují fungování těch buněk mozkové tkáně, kde se deprese zjednodušeně řečeno tvoří a které jsou depresí poškozovány.
Nejnovější antidepresiva mají výhodu v tom, že jsou plně účinné většinou o něco dříve než ta starší.