XTrend

RE: jeden článek…
Neadekvátní a nesmyslné reakce smazány .

Článek je to myslím dobrý a věřím mu. Určitě ještě nějakou dobu potrvá, než se na plodinách pěstovaných v ekologickém zemědělství naplno projeví to, že farmáři nepoužívají pesticidy apod., protože půda je jich plná - a při současném stavu, kdy převládá klasický způsob zemědělství, to asi bude trvat dlouho…

Nicméně pořád nechápu, proč se neustále dokola rozebírá a posuzuje a porovnává např. běžně vypěstovaná brambora s biobramborou a v podstatě se hledají důkazy aby se mohlo říct, že bio je podvod. Možná kvůli tomu, že biopotraviny jsou dražší, než ostatní potraviny, ale i to má svoje opodstatnění.
Vždyť přeci stačí obyčejný selský rozum na to, aby každý posoudil, co asi tak bude pro přírodu a pro člověka zdravější - zda-li rostliny, půda a podzemní vody nasáklé chemií a urychleně rostoucí zvířata nacpaná hormony, nebo normální přirozený zp., který přírodu zatěžuje minimálně…
Všechno se nám to jednou vrátí, a už se tak i děje. Země není dojná kráva, ze který můžeme vymačkat co nejvíc a krmit ji přitom minimálně a ještě nekvalitně…

Uf, to jsem se nějak rozohnila

RE: jeden…
kde se furt bere ta blbost, že je půda plná “chemie”? Pokud mluvíme o klasických hnojivech typu NPK, tak ty se vyplaví nebo stačí rok, dva nehnojit a bude to rozhodně pryč. Samozřejmě, pokud to budeš hnát do extrému a vezmeš za příklad třeba DDT, pak ano, to je problém, ale to je nejspíš taky důvod, proč se nepoužívá. Dneska se tak jede na ekologii, že lidi nesmí ani pomyslet na něco, co by jen náznakem mohl být problém pro přírodu.

A proč se to furt srovnává? Možná proto, že to tak chtějí sami BIOfarmáři. Kdyby reklamovali: “Pěstuju bez hnojiv, na velké ploše, extenzivně. Teška! Stop! Konec!” Pak neřeknu ani ň, ale pokud za to hned dodá: “a proto jsou mé potraviny zdravější, krásnější a ekologičtější!!!” pak se nesmíš divit, že si to lidi chtějí ověřit. Obzvláště, pokud mají zaplatit minimálně dvakrát tolik

A právě proto, že Země není dojná kráva a lidí na Zemi stále přibývá, hlavně v rozvojových zemích (teda vlastně jenom tam, “vyspělý” svět by vymíral,kdyby nebylo imigrace). Jsou lidi, co by nejradši provedli genocidu poloviny lidstva, jsou lidi, co věří, že přijde katastrofa a vrátíme se do lesů (a jsou enviromentalisté,co by nás tam nejradši vrátili hned) a jsou lidi, co ví, že krize přejde (jako ve třicátých letech a jako mnohokrát předtím) a lidé se budou dál množit jako kobylky.
BIOpotraviny jsou pěkná idea pro “vyspělé” země, které si mohou dovolit pěstovat na celé své ploše potraviny pro TOP10 a pro zbytek dovážet potraviny z rozvojových zemí, ale ty si to bohužel dovolit nemůžou a přitom by to nejvíc potřebovaly. Možná si vzpomenete na skoro hladomory a z toho plynoucí nepokoje někdy před rokem. To bylo způsobeno BIOpalivy - místo toho, aby byla úrodná půda využita pro zemědělskou produkci, tak na ní pěstovali plodiny, které pak měly posloužit jako údajně ekologičtější palivo (údajně, protože ve skutečnosti nejsou ekologičtější,jak bylo dokázáno, neb uvolňují do ovzduší spoustu CO2 z půdy). A stejné je to s BIOpotravinami. Buď využijeme každý kousek Země a budeme žít v míru nebo si holt budeme hrát na vojáčky a pak si opravdu budeme moct produkovat BIOpotraviny (akorátže to BIO nebude pěkných pár století;)

A k té zlé, ošklivé a hnusné chemii. Používáš PC? Je z plastu a kovu, že? To je CHEMIE. Používáš léky? To je CHEMIE. Používáš kosmetiku? To je CHEMIE. Používáš papír? To je CHEMIE. Chceš používat “ekologické” solární panely? To je CHEMIE! Chemie není zlá, zlí jsou lidé. Platí to jako o ohni: chemie je dobrý sluha, ale zlý

RE: jeden…
pán. Je to jako se všemi odvětvími, buď bude sloužit lidstvu k dobru nebo ke zlu a je jen na nás, jak si to zařídíme. ALe to, že ji zavrhneme není řešení. A rozhodně to není dobré řešení.
Je to stejné jako s GMO, pokud si pod tím představíš fluoreskující myši, dobře. I to je GMO. Je to GMO dobré pro ukázání, co je všechno možné udělat, ale GMO v praxi takhle nevypadá, to bys od wild-typové kytky ani nepoznala. Ve skutečnosti se pro transformace zemědělsky využívaných rostlin používají geny buď přímo ze stejného rodu nebo z něčeho příbuzného.

Sorry, že jsem s tím zase začal. Jen jsem tím chtěl říct, že já nejsem ten zlej. Akorátže jeden extrém vyvolává druhý extrém Tak je to vždy a všude. Já rozhodně nejsem pro to, abychom používali “škodlivé” chemické přípravy jako DDT v padesátých letech nebo abychom vysázeli do přírody samé GMO, ale vidím v tom šanci, jak si pomoct asi tak, jako si pomáháme auty místo koňských potahů. A kolik lidí zemře denně v autě? Na jadernou energii nebo GMO jich zemře rozhodně míň, ale přesto hodnotíme rizika jádra a GMO a řidičák dáme každýmu uchu, který si o něj zažádá.

Uf, to jsem se teprve rozohnil

RE: jeden…
Ve zkratce - čemu jde se vyhnout, vyhnu se. Nejsem extremista a jsem pohodlná, takže co k životu potřebuju, koupím si. Papírové kapesníky? Ne, látkové. Kosmetika? Přírodní, pokud to finance dovolí. Atd. atd.

Chemický postřiky jsou svinstva a budou, i když to není DDT, jsou to pořád svinstva. Vždyť dělali test - co je horší, sníst jablko chem. ošetřené a neumyté, nebo umyté Jarem a nepořádně opláchnuté? Lépe z toho vyšel Jar, a to je asi co říct.

Prostě čím méně, tím lépe. V rozvojových zemích je hlad stále, i když se tu jede na klasický zemědělství. Kdybychom méně dováželi, i tak nás naše půda uživí. I dřív uživila. Je by sis nemohl koupit supr zelené jablko z Itálie. A bez toho se dá žít…

zelené technologie a ekologické zemědělství
http://www.gate2biotech.cz/biotechnologie-ekologicke-zemedelstvi-a-lidova-moudrost/

Je mile nostalgické chtít, aby se rodná hrouda obdělávala jako za našich pradědů, jenže tehdy po planetě Zemi pobíhala polovina dnešního počtu človíčků a ještě hodně z nich mělo hlad.

Hnojiva a chemie podstatně zvýšily výnosy, jenže lidí přibylo a zemědělské půdy ubylo. Další hnojiva a další chemie to nespraví. Máme povinnost podívat se po novém ruchadle nebo po podobném pomocníku. Tím je dnes molekulární genetika a biotechnologie jako její vykonavatelka.

Biotechnologie umožňuje bez chemie bránit úrodu před hmyzími škůdci i před chorobami, nabízí šetrné, snadno rozložitelné herbicidy, ušetřit na orbě a dokonce vylepšit hodnotu plodin. Tedy cíle velmi příbuzné ekologickému zemědělství. Emeritní profesor Nikolaus Ammann, známý ředitel botanické zahrady v Bernu, publikoval v New Biotechnology velmi konzistentní projekt integrovaného ekologického zemědělství s využitím transgenních (geneticky modifikovaných) plodin.

Oblíbený autor některých našich předních politiků Friedrich von Hayek říkal: „věci jsou tím, co si člověk myslí, že jsou.” Když jsem přijel v roce 1962 do Michiganu a nakupoval si do kuchyně suroviny, v obchodech byla pouze běloskvoucí vejce. Přátelé mi vysvětlili, že jen bílé vejce je ušlechtilé, civilizované, tudíž bezpečné a zdravé. Při návštěvě v roce 1980 v obchodě byla kupodivu jen hnědá vejce. A vysvětlení? Hnědá vejce jsou „rural”, tedy venkovská (u nás by se řeklo ekologická) a tudíž mimořádně zdravá, plná vitamínů a slunce, kdežto ta bílá jsou „umělá”.

Vrátíme-li se k jadrné moudrosti našeho lidu, ta říká, že za blbost se platí. Dohromady se zjištěním Eurobarometru, že čtyři z deseti Evropanů nevěří, že v běžné plodině jsou nějaké geny, protože ty jsou jen v GMO, a že polovina se obává takový GMO sníst, protože je přesvědčena, že se změní jeho/její dědičnost, vidíme, že potenciálních plátců zmíněné daně je bohatě.

Přátelé v Itálii mi líčili, jak u nich sedláci vytrhávali hybridní kukuřici sssjako „nepřirozenou”. To byl prohřešek proti božím pravidlům. Jenže bylo i šídlo v pytli: osivo se muselo každý rok kupovat, hybrid se přesívat nedá. Dnes samozřejmě a rádi pěstují hybridy.

Datum: 14.1.2008
Autor: Ing. Jarmila Zimmermannová
Organizace: Ministerstvo životního prostředí
První etapa ekologické daňové reformy je dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy ČR. V zásadě se jedná o zavedení nových spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv (uhlí, koks) a elektřiny. Co nám přinese a co můžeme očekávat s její realizací v následujících letech?
Realizace 1. etapy ekologické daňové reformy

První etapa ekologické daňové reformy je víceméně dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy České republiky. V zásadě se jedná o zavedení nových spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv (uhlí, koks) a elektřiny. V souladu s principy ekologické daňové reformy bude zavedení těchto nových daní provázeno současným snížením daňového zatížení práce tak, aby byla celá operace ve svém konečném efektu výnosově neutrální.
Zákon o dani z elektřiny

Základním rysem zdanění elektřiny je její zdanění při dodání konečnému spotřebiteli. Okamžik spotřeby elektřiny tak lze ztotožnit s okamžikem jejího dodání spotřebitelům. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání elektřiny ke konečné spotřebě. Pokud bude elektřina dodávána mezi výrobci, provozovateli distribuční nebo přenosové soustavy nebo obchodníky s elektřinou, nebude podléhat zdanění - bude obchodována a dodávána bez daně s výjimkou, že by ji tyto subjekty samy spotřebovaly. Kromě obecného systému zdanění se na elektřinu vztahují i specifická daňová zvýhodnění, která vychází především z ekologických a hospodářských zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
ekologicky šetrnou elektřinu;
elektřinu vyrobenou v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována;
elektřinu k technologických účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kogeneraci;
elektřinu ke krytí ztrát v přenosové soustavě;
elektřinu v drážní dopravě - železnice, tramvaj, trolejbus, metro;
elektřinu pro elektrolytické a metalurgické procesy;
elektřinu pro mineralogické postupy.
Zákon o dani z pevných paliv

Základním rysem zdanění pevných paliv je zdanění jejich spotřeby. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání pevných paliv ke konečné spotřebě. Pokud budou pevná paliva dodávána mezi výrobci a obchodníky, nebudou podléhat zdanění, protože budou obchodována a dodávána bez daně. Tyto subjekty tedy nebudou finančně zatěžovány, na druhou stranu však budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však pevná paliva spotřebují, bude tato spotřeba zdanění podléhat. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněnými pevnými palivy do okamžiku jeho zdanění. Jakmile jsou pevná paliva zdaněna, není nutné, aby dále podléhala ustanovením zákona o zdanění pevných paliv. Kromě obecného systému zdanění se na zemní plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských a sociálních zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
pevná paliva k výrobě elektřiny;
pevná paliva pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem;
chemické redukční procesy ve vysokých pecích;
metalurgické procesy;
mineralogické procesy;
k výrobě koksu;
pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodě (s výjimkou soukromých rekreačních plavidel);
ztráty.
Zákon o zdanění zemního plynu

Zdanění zemního plynu a některých dalších plynů je v českém právním řádu upraveno zákonem č.353/2003 Sb., o spotřebních daních. Základním rysem zdanění zemního plynu je zdanění resp. dodání konečnému spotřebiteli. Návrh zákona počítá s tím, že povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne v okamžiku dodání zemního plynu ke konečné spotřebě. Pokud bude zemní plyn dodáván např. mezi provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy nebo obchodníky, povinnost daň přiznat a zaplatit nevznikne. Tyto subjekty nebudou finančně zatěžovány, ale budou mít evidenční povinnosti související se správou daně. Pokud však zemní plyn spotřebují, bude již tato spotřeba podléhat zdanění. Z daňového hlediska je upraveno pouze nakládání s nezdaněným zemním plynem do okamžiku jeho zdanění. Jakmile je zemní plyn zdaněn, není nutné, aby dále podléhal ustanovením zákona. Princip zdanění zemního plynu je totožný jak při dodání plynovody, tak při jiném dodání. Kromě obecného systému zdanění se na zemní plyn vztahují i zvláštní způsoby daňového zvýhodnění, které vycházejí především z hospodářských a sociálních zájmů. Jedná se zejména o osvobození pro:
zemní plyn pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách;
zemní plyn k výrobě elektřiny;
zemní plyn pro kogeneraci, pokud je teplo dodáváno domácnostem;
metalurgické procesy;
mineralogické procesy;
pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodě (s výjimkou soukromých rekreačních plavidel);
ztráty.
Příprava II. etapy ekologické daňové reformy

Pro další etapy ekologické daňové reformy uvádí Programové prohlášení vlády následující zadání: “Dalším cílem reformy bude vytvoření emisní daně z CO2, která vznikne transformací stávajícího poplatku za znečištění ovzduší. Cílem této daně bude stimulace k modernizaci technologií výroby energií a snižování znečištění. Indikativní cíl výnosu z ekologické daňové reformy bude 0,5 až 1 % HDP”.

Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování odborné studie, které vyhodnotí stávající systém poplatků v oblasti ochrany ovzduší a kvantifikuje možné dopady zavedení daně z CO2 v České republice. Výsledky z studie budou sloužit jako podklad pro návrh II. etapy ekologické daňové reformy.

Na Ministerstvu životního prostředí vznikla rovněž meziresortní pracovní skupina k ekologické daňové reformě, která přispěje k plnění úkolu zejména prostřednictvím diskusí návrhů a různým pohledem na problematiku z hlediska více dotčených stran. Meziresortní pracovní skupina je složena ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí, Svazu průmyslu a dopravy, Českomoravské konfederace odborových svazů a Zeleného kruhu.

II. etapa ekologické daňové reformy by měla přispět k plnění cílů jak v oblasti ochrany ovzduší, tak i v oblasti ochrany klimatu, podpory obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a ekologicky šetrných druhů dopravy a paliv.

Harmonogram pro II. etapu ekologické daňové reformy je následující:
návrh na průběh dalších etap ekologické daňové reformy (včetně komunikačního plánu) a jeho předložení do vlády - termín byl prodloužen na 30.6.2008;
návrhy zákona (zákonů) k zavedení II. etapy ekologické daňové reformy (poplatky, daně z CO2) a jejich předložení do vlády - termín byl stanoven na 31.12.2008;
vstoupí v platnost daň z CO2, změní se systém poplatků v ochraně ovzduší a dojde ke splnění úkolů z Programového prohlášení vlády v oblasti ekologické daňové reformy - termín byl stanoven na 1.1.2010.
Použitá literatura

[1] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
[2] OECD: Environmentally related taxes - internetová databáze
[3] Programové prohlášení vlády
[4] EVROPSKÁ KOMISE: Směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny