XTrend

Předchozí ročníky
Zde naleznete stručný přehled filmů z předchozích ročníků Projektu 100.
1995
Bezstarostná jízda (Easy Rider)
Denis Hopper, USA 1969, 94 min.
Koyaanisqatsi (Koyaanisqatsi)
Godfrey Reggio, USA 1983, 87 min.
Lásky jedné plavovlásky (Lásky jedné plavovlásky)
Miloš Forman, Československo 1965, 88 min.
Marketa Lazarová (Marketa Lazarová)
František Vláčil, Československo 1967, 162 min.
Obchod na korze (Obchod na korze)
Ján Kádár, Elmar Klos, Československo 1965, 128 min.
Perličky na dně (Perličky na dně)
Jiří Menzel, Evald Schorm, Jan Němec, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, Československo 1965, 105 min.
Pink Floyd - The Wall (Pink Floyd - The Wall)
Alan Parker, Velká Británie 1982, 95 min.
Tak daleko, tak blízko (In weiter Ferne, so nach)
Wim Wenders, SRN 1993, 144 min.
Tři barvy: Modrá (Trois coleurs Bleu)
Krzysztof Kieślowski, Francie, Švýcarsko, Polsko, Velká Británie 1993, 100 min.
Urga (Urga)
Nikita Michalkov, Rusko, Francie 1991, 118 min.

krátkometrážní filmy:

Navštivte Prahu (Navštivte Prahu)
Pavel Koutský, Československo 1983, 6 min.
Zaniklý svět rukavic (Zaniklý svět rukavic)
Jiří Barta, Československo 1982, 16 min.
Láááska (Láááska)
Jiří Brdečka, Československo 1978, 10 min.
Curriculum Vitae (Curriculum Vitae)
Pavel Koutský, Československo 1986, 9 min.
Možnosti dialogu (Možnosti dialogu)
Jan Švankmajer, Československo 1982, 12 min.
Ropáci (Ropáci)
Jan Svěrák, Československo 1988, 20 min.
Gravitace (Gravitáció)
Ferenc Rófusz, Maďarsko 1984, 3 min.
Z pohledu mouchy (A légy)
Ferenc Rófusz, Maďarsko 1980, 4 min.
Dva lidé a skříň (Dwaj ludzie z szafa)
Roman Polański, Polsko 1958, 15 min.
1996
Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (The Cook, the Thief, His Wife & Her Lover)
Peter Greenaway, Francie, Nizozemí, Velká Británie 1989, 124 min.
Lovec jelenů (The Deer Hunter)
Michael Cimino, USA 1978, 183 min.
Před deštěm (Před dožďot)
Milčo Mančevski, Velká Británie, Makedonie, Francie 1994, 113 min.
Tajuplný vlak (Mystery Train)
Jim Jarmusch, USA, Japonsko 1989, 113 min.
Tommy (Tommy)
Ken Russell, Velká Británie 1975, 111 min.
Toto hrdina (Toto le Héros)
Jaco van Dormael, Belgie, Francie, SRN 1991, 91 min.
Údolí včel (Údolí včel)
František Vláčil, Československo 1967, 97 min.
Velká žranice (La Grande bouffe)
Marco Ferreri, Francie, Itálie 1973, 135 min.
Zbehovia a pútnici (Zbehovia a pútnici)
Juraj Jakubisko, ČSSR, Itálie 1968, 120 min.
Zloděj dětí (Il ladro di bambini)
Gianni Amelio, Francie, Švýcarsko, Německo, Itálie 1991, 114 min.

krátkometrážní filmy:

Káva a cigarety I. (Coffee and Cigarettes I.)
Jim Jarmusch, USA 1986, 6 min.
Káva a cigarety II. (Coffee and Cigarettes II.)
Jim Jarmusch, USA 1989, 9 min.
Rocky VI. (Rocky VI.)
Aki Kaurismäki, Finsko 1986, 9 min.
Skrz drát (Thru the Wire)
Aki Kaurismäki, Finsko 1987, 6 min.
To byly dny (Those Were The Days)
Aki Kaurismäki, Finsko 1992, 6 min.
Jídlo (Jídlo)
Jan Švankmajer, ČSR, Velká Británie 1992, 16 min.
Anima Mundi (Anima Mundi)
Godfrey Reggio, USA 1991, 28 min.
Česká rapsódie (Česká rapsódie)
Vojtěch Jasný, Československo 1969, min.
Něco se stalo (N?gonting har hänt)
Roy Andersson, Švédsko 1987, 24 min.
Nádherný svět (Härlig är jorden)
Roy Andersson, Švédsko 1991, 14 min.
Kroky, skoky, roky… a posledný zhasně (Kroky, skoky, roky… a posledný zhasně)
Karol Holubčík, Matěj Kladek, Slovensko 1995, 5 min.
1997
Daleká cesta (Daleká cesta)
Alfréd Radok, Československo 1949, 78 min.
Dům k pověšení (Dom za vesanje)
Emir Kusturica, Jugoslávie, Itálie, Velká Británie 1988, 142 min.
Falešná hra s králíkem Rogerem (Who Framed Roger Rabbit)
Robert Zemeckis, USA 1988, 103 min.
Polibek pavoučí ženy (Kiss of the Spider Woman)
Hector Babenco, USA, Brazílie, Argentina 1985, 120 min.
Povolání: Reportér (Professione: reporter)
Michelangelo Antonioni, Francie, Itálie, USA, Španělsko 1975, 119 min.
Pret-A-Porter (Pr?t-?-Porter)
Robert Altman, USA 1994, 133 min.
Smoke (Smoke)
Wayne Wang, Paul Auster, Německo, USA, Japonsko 1995, 112 min.
Unaveni sluncem (Utomljonnyje solncem)
Nikita Michalkov, Rusko, Francie 1994, 152 min.
Výstřely na Broadwayi (Bullets Over Broadway)
Woody Allen, USA 1994, 98 min.
Země a svoboda (Land and Freedom)
Ken Loach, Velká Británie, Španělsko, Německo, Itálie 1995, 109 min.

krátkometrážní filmy:

Fotografovanie obyvatelov domu (Fotografovanie obyvatelov domu)
Dušan Trančík, Československo 1968, 15 min.
Socha (Socha)
Jaroslava Havettová, Československo 1970, 7 min.
Rebrík (Rebrík)
Viktor Kubal, Československo 1978, 6 min.
Prišiel k nám Old Shatterhand (Prišiel k nám Old Shatterhand)
Dušan Hanák, Československo 1966, 12 min.
Bubeník červeného kríža (Bubeník červeného kríža)
Juraj Jakubisko, Československo 1977, 14 min.
A tak som začal utěkať (A tak som začal utěkať)
Československo , min.
Diadém (Diadém)
Fero Fenič, Československo 1978, 24 min.
Odchádza člověk (Odchádza člověk)
Martin Slivka, Československo 1968, 28 min.
Šach (Šach)
Viktor Kubal, Československo 1974, 5 min.
Keby som bol vtáčkom (Keby som bol vtáčkom)
Ondrej Slivka, Československo 1986, min.
1998
Chuť třešní (Ta’m e guilass)
Abbas Kiarostami, Francie, Írán 1997, 95 min.
Mazací hlava (Eraserhead)
David Lynch, USA 1977, 90 min.
Most přes řeku Kwai (The Bridge on The River Kwai)
David Lean, Velká Británie 1957, 161 min.
Můj růžový život (Ma vie en rose)
Alain Berliner, Francie, Belgie, Velká Británie 1997, 88 min.
Nick Park uvádí (Nick Park presents)
Nick Park, Velká Británie 1998, 105 min.
Nostalgie (Nostalghia)
Andrej Tarkovskij, Itálie, Francie, Sovětský svaz 1983, 125 min.
Saló aneb 120 dnů sodomy (Sal? o le 120 giornate di Sodoma)
Pier Paolo Pasolini, Itálie, Francie 1975, 117 min.
Sladké hry minulého léta (Sladké hry minulého léta)
Juraj Herz, Československo 1969, 66 min.
Tajnosti a lži (Secrets & Lies)
Mike Leigh, Francie, Velká Británie 1996, 142 min.
Vertigo (Vertigo)
Alfred Hitchcock, USA 1958, 128 min.

krátkometrážní filmy:

Sběrné surovosti (Sběrné surovosti)
Juraj Herz, Československo 1965, 31 min.
1999
Antonia (Antonia)
Marleen Gorris, Nizozemí, Belgie, Velká Británie 1995, 102 min.
Canterburské povídky (I Racconti di Canterbury)
Pier Paolo Pasolini, Itálie, Francie 1972, 109 min.
Korida lásky (Ai no corrida)
Nagisa Ošima, Japonsko, Francie 1976, 105 min.
Nahý (Naked)
Mike Leigh, Velká Británie 1993, 131 min.
Ohňostroj (Hana-bi)
Takeši Kitano, Japonsko 1997, 103 min.
Poslední pokušení Krista (The Last Temptation of Christ)
Martin Scorsese, USA 1988, 164 min.
Růžové sny (Růžové sny)
Dušan Hanák, Československo 1976, 81 min.
Smrtící bumerang (Sling Blade)
Billy Bob Thornton, USA 1996, 135 min.
Stalker (Stalker)
Andrej Tarkovskij, Západní Německo, Sovětský svaz 1979, 163 min.
Život Briana (Life of Brian)
Terry Jones, Velká Británie 1979, 94 min.

krátkometrážní filmy:

Ticho (Ticho)
Milan Maryška, Československo 1970, 10 min.
Ulice krokodýlů (Street of Crocodiles)
Timothy Quay, Stephen Quay, Velká Británie 1986, 20 min.
Vesnice ()
Hra
Manipulace (Manipulation)
Daniel Greaves, Velká Británie 1991, 7 min.
Plochý svět (Flatworld)
Daniel Greaves, Velká Británie 1997, 30 min.
Geriho hra (Geri’s Game)
Jan Pinkava, USA 1997, 4 min.
2000
Dekameron (Il Decameron)
Pier Paolo Pasolini, Itálie, Francie, Západní Německo 1970, 112 min.
Juha (Juha)
Aki Kaurismäki, Finsko 1999, 78 min.
Klíč (Kelid)
Ebrahim Forúzeš, Írán 1987, 85 min.
Láska prokletá (Love is The Devil)
John Maybury, Velká Británie, Francie, Japonsko 1998, 90 min.
Muž, který spadl na Zemi (The Man Who Fell to Earth)
Nicolas Roeg, Velká Británie 1976, 139 min.
Pod sluncem Satanovým (Sous le soleil de Satan)
Maurice Pialat, Francie 1987, 93 min.
Satyricon (Satyricon)
Federico Fellini, Itálie, Francie 1969, 128 min.
Sen noci svatojánské (Sen noci svatojánské)
Jiří Trnka, Československo 1959, 76 min.
Sud prachu (Bure baruta)
Goran Paskaljevič, Jugoslávie, Makedonie, Francie, Řecko, Turecko 1998, 102 min.
Tři sezóny (Three Seasons)
Tony Bui, Vietnam, USA 1999, 113 min.
Věčnost a den (Mia aioniotita kai mia mera)
Theodoros Angelopoulos, Řecko, Francie, Itálie, Německo 1998, 132 min.

krátkometrážní filmy:

Liška a zajíc (Lisa i zajac)
Jurij Norštejn, SSSR 1973, 12 min.
Ježek v mlze (Jožik v tumaně)
Jurij Norštejn, SSSR 1975, 11 min.
Volavka a jeřáb (Caplja i čeravľ)
Jurij Norštejn, SSSR 1974, 10 min.
Pohádka pohádek (Skazka skazok)
Jurij Norštejn, SSSR 1979, 29 min.
2001
Dr. Divnovláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Woring and Love the Bomb)
Stanley Kubrick, Velká Británie 1963, 96 min.
Modrý samet (Blue Velvet)
David Lynch, USA 1986, 120 min.
Občan Kane (Citizen Kane)
Orson Welles, USA 1941, 119 min.
Poslední tango v Paříži (Ultimo tango a Parigi)
Bernardo Bertolucci, Itálie, Francie 1972, 136 min.
Rocky Horror Picture Show (The Rocky Horror Picture Show)
Jim Sharman, Velká Británie, USA 1975, 100 min.
Silnice (La Strada)
Frederici Fellini, Itálie 1954, 108 min.
Sny Akiry Kurosawy (Yume)
Akira Kurosawa, Ishirô Honda, Japonsko, USA 1990, 119 min.
Solaris (Soljaris)
Andrej Tarkovskij, SSSR 1972, 165 min.
Vlak zivota (Train de vie)
Radu Mihaileanu, Belgie, Francie, Izrael, Nizozemí, Rumunsko 1998, 103 min.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat) (Everything You Always Wanted to Know About Sex, but Were Afraid to Ask)
Woody Allen, USA 1972, 87 min.

krátkometrážní filmy:

Powers (Powers)
Petr Zelenka, ČR, Německo 2000, 28 min.
2002
Absolvent (The Graduate)
Mike Nichols, USA 1967, 105 min.
Arizona Dream (Arizona Dream)
Emir Kusturica, USA, Francie 1993, 142 min.
Intimita (Intimacy)
Patrice Chéreau, Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko 2001, 119 min.
Kachní polévka (Duck Soup)
Leo McCarey, USA 1933, 68 min.
Kytice tisíce a jedné noci (Il Fiore delle mille e una notte)
Pier Paolo Pasolini, Itálie, Francie 1974, 130 min.
Lalie polné (Ľalie pol’né)
Elo Havetta, Československo 1972, 87 min.
Monty Pythonův smysl života (The Meaning of Life)
Terry Gilliam, Terry Jones, Velká Británie 1983, 107 min.
Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin)
Wim Wenders, Německo, Francie 1987, 127 min.
Písně z druhého patra (S?nger fr?n andra v?ningen)
Roy Andersson, Švédsko, Norsko, Dánsko 2000, 98 min.
Smrt v Benátkách (Morte a Venezia)
Luchino Visconti, Itálie, Francie 1971, 130 min.
2003
Amadeus (Amadeus)
Miloš Forman, USA 1984, 160 min.
Amarcord (Amarcord)
Federico Fellini, Itálie, Francie 1973, 123 min.
Brazil (Brazil)
Terry Gilliam, Velká Británie 1985, 132 min.
Diktátor (The Great Dictator)
Charles Chaplin, USA 1940, 124 min.
Idioti (Idioterne)
Lars von Trier, Dánsko, Švédsko, Francie, Holandsko, Itálie 1998, 117 min.
Ostrov (Seom)
Kim Ki-duk, Jižní Korea 2000, 90 min.
Naqoyqatsi (Naqoyqatsi)
Godfrey Reggio, USA 2002, 89 min.
Noční hovory s matkou (Noční hovory s matkou)
Jan Němec, Česká republika 2001, 69 min.
Mléčná dráha (La Voie lactée)
Luis Bu?uel, Francie, Německo, Itálie 1969, 98 min.
Zvětšenina (Blowup)
Michelangelo Antonioni, Velká Británie, Itálie, USA 1966, 111 min.
2004
Annie Hallová (Annie Hall)
Woody Allen, USA 1977, 93 min.
Casablanca (Casablanca)
Michael Curtiz, USA 1942, 102 min.
Fanny a Alesandr (Fanny och Alexander)
Ingmar Bergman, Švédsko, Francie, Německo 1982, 188 min.
Invaze barbarů (Les invasions barbares)
Denys Arcand, Kanada, Francie 2003, 99 min.
Návrat (Vozvraščenije)
Andrej Zvjagincev, Rusko 2003, 105 min.
Příběh z Tokia (Tôkyô monogatari)
Yasujiro Ozu, Japonsko 1953, 136 min.
Rosemary má děťátko (Rosemary’s Baby)
Roman Polanski, USA 1968, 136 min.
Sloní muž (The Elephant Man)
David Lynch, Velká Británie, USA 1980, 124 min.
Spalovač mrtvol (Spalovač mrtvol)
Juraj Herz, Československo 1968, 95 min.
Zuřící býk (Raging Bull)
Martin Scorsese, USA 1980, 129 min.

krátkometrážní filmy:

Jan 69 (Jan 69)
Stanislav Milota, Československo 1969, 20 min.
2005
Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Who’s Afraid of Virginia Woolf?)
Mike Nichols, USA 1966, 131 min.
Metropolis (Metropolis)
Fritz Lang, Německo 1927, 117 min.
Moderní doba (Modern Times)
Charles Chaplin, USA 1936, 87 min.
Otec na služební cestě (Otac na sluzbenom putu)
Emir Kusturica, Jugoslávie 1985, 136 min.
Plechový bubínek (Die Blechtrommel)
Volker Schlöndorff, Německo, Francie, Polsko, Jugoslávie 1979, 142 min.
Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy)
John Schlesinger, USA 1969, 113 min.
Revizoři (Kontroll)
Nimród Antal, Maďarsko 2003, 105 min.
Taking Off (Taking Off)
Miloš Forman, USA 1971, 93 min.
Vera Drake - žena dvou tváří (Vera Drake)
Mike Leigh, Velká Británie, Francie, Nový Zéland 2004, 125 min.
Vojtěch, řečený sirotek (Vojtěch, řečený sirotek)
Zdeněk Tyc, Československo 1989, 80 min.

krátkometrážní filmy:

Pelargónie (Pelargónie)
Lenka Šimková-Sunková, ČR 2004, 12 min.
Mechanika (Mechanika)
David Súkup, ČR 2003, 8 min.
2006
Až přijde kocour (Až přijde kocour)
Vojtěch Jasný, Československo 1963, 99 min.
Commitments (The Commitments)
Alan Parker, Irsko, Velká Británie, USA 1991, 118 min.
Dítě (L’Enfant)
Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne, Belgie, Francie 2005, 95 min.
Dvojí život Veroniky (La double vie de Véronique)
Krzysztof Kieślowski, Francie, Polsko, Norsko 1991, 98 min.
Kdyby… (If…)
Lindsay Anderson, Velká Británie 1968, 111 min.
Křižník Potěmkin (Broněnosec Poťomkin)
Sergej M. Ejzenštejn, SSSR 1925, 75 min.
Motocyklové deníky (Diarios de motocicleta)
Walter Salles, USA, Německo, Argentina, Chile, Kuba, Velká Británie, Peru, Francie 2004, 126 min.
Na východ od ráje (East of Eden)
Elia Kazan, USA 1955, 115 min.
THX 1138 (THX 1138)
George Lucas, USA 1971, 88 min.
U konce s dechem (? bout de souffle)
Jean-Luc Godard, Francie 1960, 90 min.

krátkometrážní filmy:

Balablok (Balablok)
Břetislav Pojar, Kanada 1972, 7 min.
Bobovy narozeniny (Bob’s Birthday)
Alison Snowden, Kanada 1993, 12 min.
Hrad z písku (The Sand Castle)
Co Hoedeman, Kanada 1977, 13 min.
Klobouk (Le Chapeau)
Michéle Cournoyer, Kanada 2000, 6 min.
Kocour se vrátil (The Cat Came Back)
Cordell Barker, Kanada 1988, 7 min.
Křup! (Crack)
Frédric Back, Kanada 1980, 15 min.
Muž, který sázel stromy (L’Homme qui plantait des arbres)
Frédric Back, Kanada 1987, 30 min.
Podivní vetřelci (Strange Invaders)
Cordell Barker, Kanada 2001, 8 min.
Ráj (Paradise)
Ishu Patel, Kanada 1984, 15 min.
Ryan (Ryan)
Chris Landreth, Kanada 2004, 14 min.
2007
Cesta domů (Wo de fu qin mu qin)
Zhang Yimou, Čína 1999, 89 min.
Cléo od pěti do sedmi (Cléo de 5 ? 7)
Agn?s Varda, Francie, Itálie 1962, 90 min.
Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange)
Stanley Kubrick, Velká Británie 1971, 136 min.
Na sever Severozápadní linkou (North by Northwest)
Alfred Hitchcock, USA 1959, 136 min.
Pat Garrett a Billy the Kid (Pat Garrett & Billy the Kid)
Sam Peckinpah, USA 1973, 106 min.
Taxidermia (Taxidermia)
György Pálfi, Maďarsko, Rakousko, Francie 2006, 91 min.
Třetí muž (The Third Man)
Carol Reed, Velká Británie 1949, 104 min.
Tsotsi (Tsotsi)
Gavin Hood, JAR, Velká Británie 2005, 94 min.
Zrcadlo (Zěrkalo)
Andrej Tarkovskij, SSSR 1975, 108 min.
Zvedá se vítr (The Wind That Shakes the Barley)
Ken Loach, Irsko, Velká Británie, Německo, Itálie, Španělsko, Francie 2006, 127 min.
2008
Aguirre, hněv Boží (Aguirre, der Zorn Gottes)
Werner Herzog, Západní Německo 1972, 93 min.
Kabinet doktora Caligariho (Das Cabinet des Dr. Caligari)
Robert Wiene, Německo 1920, 54 min.
Nenápadný půvab buržoazie (Le Charme discret de la bourgeoisie)
Luis Buñuel, Francie, Itálie, Španělsko 1972, 102 min.
Náměstí Spasitele (Plac Zbawiciela)
Krzysztof Krauze, Joanna Kos, Polsko 2006, 105 min.
Nový svět (The New World)
Terrence Malick, USA 2005, 135 min.
Obrazy starého světa (Obrazy starého světa)
Dušan Hanák, Československo 1972, 74 min.
Svatá hora (La Montaña sagrada)
Alejandro Jodorowsky, Mexiko, USA 1973, 114 min.
Ty, který žiješ (Du levande)
Roy Andersson, Švédsko, Německo, Francie, Dánsko, Norsko 2007, 95 min.
Zabriskie Point (Zabriskie Point)
Michelangelo Antonioni, USA 1970, 110 min.
Želvy mohou létat (Lakposhtha parvaz mikonand)
Bahman Ghobadi, Írán, Francie, Irák 2004, 98 min.

krátkometrážní filmy:

Andaluzský pes (Un chien andalou)
Luis Buñuel, Francie 1929, 16 min.
Prišiel k nám Old Shatterhand (Prišiel k nám Old Shatterhand)
Dušan Hanák, Československo 1966, 12 min.

Přehled filmů
Do Projektu 100 - 2009 jsme vybrali následující filmy.

Anténa
Reflexivní alegorická pohádka s okázalou inspirací v němých filmech.

Farma zvířat
Animovaná Farma zvířat je adaptací slavné stejnojmenné bajky George Orwella o nebezpečí totalitních systémů, jenž se stal ostrou kritikou stalinského režimu.

Něco z Alenky
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní.

Nosferatu - fantom noci
„Za každý můj šedý vlas může Klaus Kinski,“ shrnul Herzog průběh natáčení, během nějž se potýkal s problémovým představitelem Draculy.

Psycho
Nejslavnější film mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka.

Rekviem za sen
Neúprosně temná vize, na níž je stejně obtížné se dívat jako od ní odvrátit zrak.

Sedm samurajů
Japonský předchůdce Sedmi statečných získal v roce 1954 Stříbrného lva v Benátkách.

Upír Nosferatu
Jeden z prvních hororů, který je adaptací klasického díla Brama Stokera Dracula.

Zajímavosti
Alfred Hitchcock koupil práva na román Psycho jen za 9000 dolarů. Následně skoupil tolik výtisků, kolik mohl, jen aby udržel konec příběhu v utajení. Při distribuci filmu do kin Hitchock také striktně zakázal, aby do sálů byli vpouštěni diváci po začátku projekce, a v mohutné reklamní kampani je prosil, aby nevyzrazovali konec.

Anténa byla jako vůbec první film za 36 let vybrána do soutěže a zároveň jako zahajovací film Filmového festivalu v Rotterdamu. Samotné natáčení druhého snímku režiséra Estebana Sapira trvalo 11 týdnů, post-produkce pak více než rok.

O snímku Sedm samurajů se traduje, že je prvním moderním akčním filmem, neboť Akira Kurosawa v něm poprvé použil dnes obecně používané prvky akčního žánru. Magazín Entertainment Weekly ho zařadil na 12. místo mezi 20 nejlepšími filmy všech dob. Jediným dalším neanglicky mluveným filmem v žebříčku je Felliniho Sladký život.

Herečka Ellen Burstyn byla po prvním přečtení scénáře k filmu Rekviem za sen vyděšená a roli odmítla. Nedlouho poté však viděla Aronofského předchozí film Pí, změnila názor a roli vzala. Určitě dobře udělala, protože na prášcích na hubnutí závislá Sara Goldfarb jí vynesla nominaci na Oscara a i podle jejího vlastního názoru předvedla v Rekviem svůj nejlepší herecký výkon.

Slavný němý Upír Nosferatu byl ve Švédsku až do roku 1972 zakázán kvůli příliš velké strašidelnosti. Hlavní postava krvežíznivého hraběte Orloka alias Nosferatu se přitom na plátně zjevuje méně než 9 minut z celkové délky filmu.

V roce 1979 natočila divákům Projektu 100 již důvěrně známá dvojice režisér Herzog – herec Kinski remake Upíra Nosferatu nazvaný Nosferatu – fantom noci. Srovnání těchto dvou filmů, které od sebe dělí 57 let, bude jistě zajímavé, stejně jako sledovat další počin těchto dvou „nejednoduchých“ tvůrců, které spojoval velmi podivný, avšak umělecky plodný vztah.

Práva ke zfilmování románu Farma zvířat obdržela CIA (jmenovitě E. Howard Hunt, proslavený posléze v aféře Watergate) od Orwellovy vdovy Sonii a produkci filmu založila na antikomunistické propagandě. Sonia Orwell si jako součást dohody vymínila setkání se svým idolem, hollywoodskou hvězdou Clarkem Gablem, které posléze skutečně proběhlo.

Ač první krátký film natočil již v roce 1964, tedy ve 30 letech, na svůj první celovečerní film Něco z Alenky čekal Jan Švankmajer až do svých 54 let. Jedinou hranou postavou filmu je Alenka, doprovázená bizarními loutkami a kulisami vyrobenými z kostí, kůží a kožešin, často používané jsou i nože či nůžky.

Česká RAPublika
Česká RAPublika je první celovečerní film o českém hip-hopu a do kin ho uvede společnost Bioscop 27. listopadu. Režisérem je Pavel Abrahám a vystupují Orion, James Cole a Hugo Toxxx, Indy, Dj Wich, La4, Vladimir 518, ale i profesorka lingvistiky, příznivci Josefa Jungmanna nebo Hana Hegerová.

O filmu
Orion, James Cole a Hugo Toxxx na pódiu, ale především mimo něj. Tři přední čeští rappeři, deset skladeb, deset živých – někdy i živelných – filmových situací. A v nich výřečná profesorka lingvistiky, oprsklé děti z romského ghetta v Karviné, přísná matriční úřednice, žáci základní školy na pražském Jižním městě, sám zachránce českého jazyka Josef Jungmann či ‘všehoschopná’ Hana Hegerová. Hip hop opouští úzké subkulturní ghetto a vydává se do světa. Orion vysvětluje lingvistce, co je to ‘charáč’, trojice DJů jamuje s komorním triem, James Cole se před matrikářkou vyznává z lásky k filmu Dvanáct opic a Hugo Toxxx sděluje posluchačům rádia Express, že Češi jsou vlastně v jádru metalisti. Obyvatelé České RAPubliky a republiky se ocitají pohromadě a pokoušejí se o společný ‘freestyle’. A protože ‘Hana Hegerová miluje hyphy’, vše spěje ke společné hymně.

info: www.ceskarapublika.cz

Česká RAPublika - download

Česká RAPublika

Režie: Pavel Abrahám
Scénář: Pavel Abrahám, Tomáš Bojar

Kamera: Vladan Vála
Střih: Šimon Špidla
Zvuk: Lukáš Moudrý
Hudba: PSH, Supercroo, Indy & Wich + LA4
Dramaturg: Jan Gogola ml.
Architekt: Petr Macho

Vystupují: Orion, James Cole, Hugo Toxxx, Hana Hegerová

Dále účinkují: Indy, DJ Wich, LA4, Vladimír 518, ředitelka Blanka Janečková, češtinářka Milena Šimůnková, lingvistka Radoslava Kvapilová Brabcová, matrikářka Marie Soukupová, grafik Michal Škapa, fotograf Tomáš Třeštík, klavírista Milan Langer, violoncellista Miroslav Petráš, houstlistka Dana Vlachová, Dj Mike Trafik, Dj Five, Dj Arsen, předseda sdružení Slovo a hlas Vladimír Justl, Josef Jungmann, …

Producenti: Martin Pošta/ Fresh Films, Lukáš Moudrý/ Studio Beep
S podporou: Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie
Za přispění: UNI PLUS s.r.o
Distributor: Bioscop, a.s.

Délka: 90 minut
Formát: 35mm + DVD
Info: www.ceskarapublika.cz

Česká RAPublika (Orion, James Cole, Hugo Toxxx, Hana Hegerová)
Hymna RAPublika (Kde domov můj?)
3:12 . 5,3MB . 192kbps/44kHz . 1x.mp3

golfista **

Možná je tenhle film spíš “filmovou lyrikou” (i když já mám o tomhle spojení jiné představy)…. Protože mám ale k básničkám už odmala vztah spíš záporný než kladný, je tu asi důvod, proč mě nechalo tohle nudné Malickovo “kamerové cvičení” bez nosného příběhu naprosto chladným ….
profil / všechny komentáře uživatele kleopatra *****

New World je ódou na lásku. Historická fakta jsou nedůležitá, události se přelévají jedna do druhé bez vysvětlování. O to víc je krásných obrazů, hudby a myšlenek…..”Jsi jako řeka, která mnou protéka”. Kdo byl potěšen filmovou řečí v Thin Red Line, bude okouzlen. Já jsem touto básní lásky byla.
profil / všechny komentáře uživatele Houdini ****

Oscar 1 nominace: Kamera
profil / všechny komentáře uživatele Lima *****

Nádhera. Malickův poslední film oplývá tak působivou poetickou silou, že jsem mu schopen odpustit i místama zkratkovité vyprávění, kdy je divák nucen si hodně domýšlet. Zatímco v ´Tenké červené linii´ mi promluvy hlavních postav k sobě samým někdy doslova vadily, zde mi, za asistence čarukrásných poetických záběrů přírody a lidí v ní, seděly jak prdel na nočníku a perfektně dotvářely plynutí příběhu. Malick rozdíly mezi anglickými přistěhovalci a indiány jen tak naťukává, nehraje si s historickými fakty, pouze vypráví příběh lásky, její síly, která je tu výrazně hmatatelná i bez použití sexuálních scén, pouze skrze vzájemného se dotýkání a střídmých polibků. Hornerova hudba, ruku v ruce s motivy od Mozarta a Wagnera, dokáže svou působivostí vyvolat husinu po zádech a herecky tu exceluje půvabná představitelka princezny Pocahontas, se svým drtivě okouzlujícím úsměvem. Tenhle film nepatří na monitory počítačů. Tenhle film PATŘÍ do kin, velevážení manažeři Warner Brothers!!! Jeden z nejlepších filmů roku 2005.
profil / všechny komentáře uživatele Tosim ****

Lyrika, jak má být. Jen díky občasné nudě dávám čtyři hvězdičky.
profil / všechny komentáře uživatele Renton **

Scénář: Terrence Malick .. Malebná Malickova nuda. Nemám rád jeho skladbu scénáře, režijní styl ani podivný střih - děj působí chaoticky, vůči stopáži nedořečeně a uměle skrývá (nebo spíše nemá) nějaké hlubší poselství. Těžko s něčím porovnat, snad jen s jeho předešlou Thin Red Line, která byla pro mne stejně intenzivním zklamáním. Film je opět silný v hereckém obsazení, které ale nakonec nepředvádí nic světaborného a poetické kameře, díky níž si alespoň vychutnáte krásy panenské příbřežní Ameriky. Hornerova hudba platí také za klad filmu, ale v kombinaci s příšerně pomalým a vcelku fádním dějem působí spíše jako dokonalý uspávací prostředek. Do toho tiché monology hlavních postav, kochajících se neznámým prostředím a oboustranně objevujícím svůj Nový svět .. opravdu měl jsem co dělat, abych vydržel bdělý až do konce. Jako celek velmi nezáživné a bez nějaké katarze.
profil / všechny komentáře uživatele Matty *****

Filmy Terrence Malicka není snadné mít rád, ale když k nim jednou najdete cestu, je těžké je nemilovat.___ Nový svět po prvotním zklamání nedokážu vnímat jako klasický film, spíše jako svědectví o světě formou oživlých nástěnných maleb. Nedokážu jej (krom předchozích snímků téhož tvůrce) k ničemu přirovnat. Nedokážu jej pochopit. Nechci jej pochopit. Největší chyba, kterou jsem během prvního sledování Nového světa udělal, byla právě snaha přistupovat k němu racionálně, ale on nemá být chápán, nýbrž prožíván.___ Ve snaze vidět normální film, který míří z bodu A do bodu B vyznívá Nový svět jako zdlouhavá procházka galerií. Sebekrásnější obrázky po čase omrzí. Onen „fígl“ (alespoň v mém případě) paradoxně spočíval v akceptování vršení zmíněných obrázků coby formy vyprávění. Malick vlastně bourá klasickou narativní strukturu, rezignuje na souvislé vyprávění příběhu a nahrazuje jej obsahově nezajímavými fragmenty, z nichž si každý divák musí odvodit to podstatné.___ Takto „vyextrahovaná“ verze známé legendy o indiánské princezně Pocahontas (přirozený půvab Q’Orianky Kilcher jakoby odrážel krásu okolní panenské přírody) nesedne zdaleka každému, ale každý ji dokáže bez problému pochopit. Ač sám profesor filozofie, do svých děl Malick zřídka implantuje nějakou filozofii. Také Nový svět je dílem tuze prostým (nikoliv hloupým), oproštěným od všech výrazových prostředků moderní kinematografie, přes které se musíte k ryzí podstatě obrazu dopracovávat jako poutník bloudící změtí uliček. Teď a tady vidíte tohle a tohle a buď se vám to zalíbí a nějak to na vás zapůsobí, anebo režiséra počastujete nějakým nehezkým invektivem, doufaje, že propříště dá přednost privátní meditaci někde na Aljašce.___ Malick svým postavám jen málokdy umožní dialog tváří v tvář, drtivě převažují dlouhé voiceoverové monology, umístěné mimo obraz, mimo čas a tudíž věčné. Na začátku a na konci použitý, neustále a přitom vůbec gradující motiv z Wagnerova Prstene Nibelungů může být iritující, ale stejně tak může přesně rezonovat s fyzickým stavem, do něhož nás režisér chce ukolébat. Totiž do osvobozujícího transu. ___ Diváky z větší části odmítnutý, kritiky zbožňovaný i odsuzovaný a o patnáct minut zkrácený, takový je Nový svět, jenž si cestu do našich kin hledal celé tři roky. Co mě opravdu mrzí – Malick pravděpodobně natočil přesně to, co natočit chtěl a zase pár let potrvá, než natočí něco dalšího. Je snad příliš troufalé pojmout výpravný velkofilm za 30 milionů dolarů (což, přiznejme si, není žádná suma) jako experiment (ve skutečnosti návrat ke kořenům)? Ano, ale existuje-li něco jako souznění člověka s přírodou skrze film, je tím filmem Nový svět. 90% Zajímavé komentáře: Lima, Shushika, Marius, Ai.ma, Zóna, curunir, Chrysopras, Dimo
profil / všechny komentáře uživatele Adrian ****

Legenda o Pocantohas v demýtizovanom podaní (okrem iného tiež v tom, že zobrazuje aj jej neskorší život, ktorý značne narúša romantickosť oklieštenej legendy). Malick v svojom typicky meditatívnom, hypnoticky pomalom plynutí obrazov s uvoľnenou kostrou príbehu a úmyselnými informačnými medzerami (strih viackrát dôležité okamihy preskakuje a necháva ich vykreslenie čisto iba na divákovu predstavivosť) na kontraste dvoch kultúr vykresľuje svoj záujem o rozštep medzi Matkou Prírodou - jej krehkosťou, nevinnosťou a čistotou v protiklade s deštrukčnými sklonmi príslušníkov “civilizovaného” sveta. Úchvatná kamera s dlhými zábermi na panenskú krajinu a jej dietkami, podkreslená krásnou hudbou (Horner do soundtracku zakomponoval aj Wagnerov “Das Rheingold”) výtvara magicky príťažlivú lyrickú symfóniu pomaly sa vpíjajúcu do divákovej mysle, aby s hlasným príchodom Angličanov bolo narušenie harmónie o to evidentnejšie. Podprahové voiceovery hlavných postáv citlivo vystihujú najdôležitejšie prvky režisérovej cesty tak k oživeniu legendy, ako zároveň aj z dnešného pohľadu žiaľ iba ideálom vývoja kultúry, ktorá by dokázala mierumilovne koexistovať so svojím okolím (a aj sama so sebou).
profil / všechny komentáře uživatele Djkoma ***

Terrence Malick byl a vždycky bude zvláštní režisér, který bude filmy točit velmi dlouho, detailně, bude dohlížet na jejich podobu až do naprostých detailů a až s nimi bude natolik spokojen ukáže je světu. Problém jeho děl ať už je to Nový svět nebo Tenká červená linie, je opěvování krásy, která se dá nalázt všude okolo náš. Je jedno jestli je to jeho poetický pohled na vylodění, během kterého se nám v hlavě střídá boj s myšlenkami na naše milované co zůstali daleko od nás, nebo pohled na vysokou trávu, s kterou vítr lehce hýbe. Jeho pohled na svět je bláznivý. Vidí všude krásu a jeho obrazy jsou opravdu nádherné, ale je jich tolik v jeho filmech, že jim to až velmi škodí. Přesně na toto Nový svět hodně dojíždí a jeho snaha o krásu a ukázku Nového světa vyzní doprázdna. Je možná velká škoda, jak se nakonec naloží s postavou Colina Farrella a to, že Christian Bale nedostal moc prostoru také zamrzí. FIlm je nevyvážený a na 150 minutách ukazuje krásu a nevinnost nejen Nového světa, ale i lidí v něm žijících a žen co se zamilovávají do mužů.Jednoznačný oscar za kameru a možná film na zamyšlení, který vypráví nejen o láasce, ale i lidech co utvářeli podobu dnešního světa.
profil / všechny komentáře uživatele mandes ****

rozpočet : $30 million tržby celosvetovo : $30,536,013
profil / všechny komentáře uživatele Superpero ****

Krásná meditativní love story, která se dějově vyvíjela o dost jinak, než jsem čekal. Hlavní postava filmu je princezna (aspoň z mého pohledu) a kolem ní se vše točí. Film zkoumá jen ty nejniternější pocity. Historické reálie a souvislosti si většinou musíte z náznaků domyslet sami.
profil / všechny komentáře uživatele pshimi ***

Červená knihovna na stránkách National Geographic obohacená o překrásnou Q’orianka Kilcher.
profil / všechny komentáře uživatele Marius *****

Terrence Malick je jeden z najpodivnejších režisérov súčasného Hollywoodu. Už v predchádzajúcej Tenkej červenej línii dokázal prevrátiť bežné poňatie vojnovej drámy úplne naruby, Novým svetom však cestuje na vlne svojich postupov ešte výraznejšie a ďalej než pri jeho predchodcovi. Príbeh o Pocahontas je zbavený aury legendy a na jeho pozadí režisér rozohráva stret civilizácií, jednej presvedčenej o svojej nadradenosti a jedinečnosti a druhej túžiacej po harmónii s okolitým svetom. Paradoxne práve teritórium onej vyspelejšej európskej spoločnosti sa topí v špine a problémoch spôsobených jej neprispôsobivosťou. Primárne je však film zameraný na postavy a ich vnútorný svet a tu je Malick ako ryba vo vode; prakticky celý film je portrétom troch postáv. Ich profilovanie dosahuje režisér najmä obrazom a vnútornými monológmi, ktoré sú však veľmi krátke (spravidla lne jednovetné postrehy). Divák si tak prostredníctvom obrazu dotvára postavy sám a táto účasť na ich tvorbe ho robí zainteresovanejším na ich vnútornom živote. Preto postavy Nového sveta pôsobia uveriteľne a plasticky. Malickove formálne postupy sú však buď – alebo, a tak budete buď skákať nadšením nad nádherou a funkčnosťou každého záberu hoci lístku či halúzky, alebo nadávať na vznešenú intelektuálsku nudu s podozrivo rušivým strihom a výbornou kamerou. Ja patrím do prvej skupiny tj. buď a skutočne by som rád našich distribútorov upozornil na to, že takéto filmy si skutočne pýtajú plátno (hoci len pre zlomok toho obecenstva čo príde na n-tý debilný CGI animák) a nie priamo DVD. 10/10
všechny komentáře uživatele Shushika *****

Silně meditativní dílo s velkým “D”, jenž narušuje klasická divácká očekávání, ba celá dramatická schémata filmových, literárních a divadelních dějin. Malick se s každým novým filmem vzdaluje vkusu průměrnému divákovi multiplexů a tak se není co divit, že si The New World, jenže je plný zámlk, nedořečeností a znovuobjevené krásy všedních věcí, vysloužilo hanlivou přezdívku “zfilmovaný National Geographic”. Malicka však buď rádi máte a nebo ne. Jeho fanoušci budou opětným tematizováním malých/velkých lidských příběhů vsazených do přírodního dění uchváceni, ti ostatní nad ním zlomí nadobro hůl. Komu nešla pod vousy již v zásadě velmi vstřícná Tenká červená linie, ztratí o The New World zájem nejpozději 5 min. po úvodních (moc krásných) titulcích a bude kritizovat přesně to, co druhá strana považuje za klad. Objevování krás Malickovských světů holt není pro každého. Kdo nečeká variaci na 1492: Dobytí ráje, respektive připouští, že i film, jenž v podstatě bez příběhu, může zaujmout, si užije hodně jiný a zároveń velmi intenzivní podívanou nejen o éterické lásce, vnitřním dobývání světů, osvojování si nových percepčních schémat… ale tak trochu, jak už to u Malicka bývá, o všem.
profil / všechny komentáře uživatele DaViD´82 ***

Atmosférické, pomalu plynoucí, dílo kde se vlastně nic neděje a přesto to jako celek funguje. Prostě klasický Terrence Malick, tak jak ho známe. Vizuálně a hudebně velice vydařené. I herci jsou všichni do jednoho přesvědčiví. Značný problém je ovšem ve stopáži, jelikož pocity, které Malick navozuje a téma, které zpracovává, mohl se stejným a vlastně i mnohem lepším výsledkem, vytěžit i v podstatně kratším filmu.

Musím přiznat, že jsem po první projekci (s velice špatnými titulky) “ocenil” tenhle snímek průměrným hodnocením a chtěl na něj vlastně rychle zapomenout. Ono to ale nějak nešlo. Běžel mi hlavou další den a další den …. Tak jsem se rozhodl dát mu ještě jednu šanci … Tentokrát s přeloženými texty výborných Vedderových písniček a lépe připraven … Opravdu je to vyjímečný film, který je schopen (pokud už nejste úplně ztraceni) zalézt velmi hluboko pod kůži ….
profil / všechny komentáře uživatele POMO *****

Cestu k hlavnej postave si divák hľadá postupne, odkrývaním jeho niekdajšieho fungovania v nefunkčnej rodine. Spočiatku preto može byť vzťah k nej chladný, hlavne pre prehnane radikálne outsiderské názory a neochotu súhlasiť s čímkoľvek z konzumnej reality. Tento chlad k Chrisovi som ale ako divák postupne prekonal… a na konci mi stekali slzy po tvári. Múdry, psychologicky prepracovaný a čo do existenčných otázok hrdo angažovaný film. A navyše krásny. Sean Penn je Osobnosť. Jeho pocitové (negatívne) zobrazenie Los Angeles považujem za druhú najlepšiu scénu filmu (tou prvou je úchvatne zostrihaný záver).
profil / všechny komentáře uživatele Lima *****

„Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, abych si je nechal ujít.“___Splněný filmový sen každého diváka s duší dobrodruha a cestovatele. Z radikální revolty vůči systému jsem už sice dávno vyrostl (vždyť i ten Christopher nakonec nepohrdnul výdobytkem civilizace – opuštěným autobusem, kde se s chutí natáhl na oprášenou matraci), ale vlivem Christopherových rodinných okolností jsem chápal jeho motivaci a tak trochu mu to jeho nespoutané cestování záviděl. A Sean Penn to natočil moc pěkně, s nádhernou kamerou, dechberoucími přírodními scenériemi a sympatickými hipíky, které Christopher na své cestě potkal. A není mnoho hudebníků, jejichž písničky by se sem hodily lépe, než frontmana ´Pearl Jam´ Eddieho Veddera, člověka taktéž volnomyšlenkářského, takže těm textům jsem neměl sebemenší problém uvěřit. Výtky směrem k lehké scenáristické konstrukci padly v samém závěru, kdy vyšlo najevo, že příběh vznikl na základě deníku skutečné postavy. Skvělý Emil Hirsch jakoby mu z oka vypadl:o)
profil / všechny komentáře uživatele kOCOUR *****

Ve filmařské rovině nadprůměrné, v emocionální rovině strhující. Za velkolepým putováním se skrývá citlivá lyrická hříčka s hlubokým niterním přesahem, která nepromlouvá jen k určité věkové kategorii, ale k člověku jako takovému - pravděpodobně každý si z toho odnese daleko víc než platí na hranici bežného filmového zážitku. Hirsch shazuje ze svých beder frackovské přívlastky a škatulky a nabízí osobitý rozklad osobnosti oscarových rozměrů. Neskutečně silný zážitek, kterému tleskám a vždy tleskat budu.
profil / všechny komentáře uživatele Adrian *****

Pre moju cestovatelsku dusu je to pohladenie, ktoreho teplo ma bude dlho obklopovat (bez ohladu na to, ze Chrisov radikalizmus nie je moje gusto, resp. extremnost v urcitych crtach jeho nazorov i chovania nenachadza suznenie v mojom vnutri). Penn vyborne radi protichodne nahlady na zivot(ny styl), ktore ostria hrany smerom k divakovi v konfrontacii jeho vlastneho sliapania cesticky zivotom. A hoci tato road movie s povinne vybornym OST mi hlavne v sekvencii navratu do velkomesta v zvolenej stylistickej forme prisla ako kratky ukrok stranou (ak sa mal dostavit zcudzujuci efekt, tak neprisiel) , naplno to vynahrazduje nielen krasnymi sceneriami, ale hlavne sekvenciou medzigeneracneho odovzdavania zivotnych mudier. Penn sa vyhral so zauzivanou konvenciou plynutia ucenia v smere od staresinu k mladikovi a zaroven to vyvrcholenie prinasa omamny smiech, Dan Millmanom trefne pomenovany ako “smiech bez dovodu”.
profil / všechny komentáře uživatele mandes *****

rozpočet : ? tržby celosvetovo : $55,635,754
profil / všechny komentáře uživatele Boss321 *****

Úchvatné dílo. Příběh, který dostatečně doceníte pouze za předpokladu, že se vžijete do postavy Christophera McCandlesse, který byl buď dalším z řady snílků nebo člověk, který se nechtěl začlenit do systému kariérismu, ale chtěl jít svou vlastní cestou, za svým snem. Emile Hirsch i přes svůj velmi nízký věk podává famózní výkon i po fyzické stránce a potvrzuje, že se jedná o obrovský talent do budoucnosti. Sean Penn usedl na režisérskou židličku a zatím je to bezesporu jeho nejpovedenější počin. Nemám co vytknout, krajina, herecké výkony, režie, kamera, střih a v neposlední řadě scénář (Sean Penn), vše je nadstandartní, takže pět hvězdiček…..
profil / všechny komentáře uživatele Radek99 *****

Americká krása dovedená do extrému. Tam, kde ve své filmové reflexi končí coby tvůrce Sam Mendes (odchod dětí z dysfunkční rodiny…), odtud začíná své podobenství vyprávět herec a režisér Sean Penn. Dvě časové roviny - aktuální a retrospektivní, které obě dvě lineárně směřují k splynutí, obsahují silný příběh člověka, který na útěku před rodiči a civilizací nachází sám sebe i prožitek skutečného života. Člověka, který porušuje onu symbolickou Kazanovskou tichou dohodu a odmítá věcmi a penězi nahrazovat pocit štěstí. Co na tomhle dokonalém filmu vyzdvihnout především? Asi režijní invenci Seana Penna. Tohle zlobivé dítě Hollywoodu přerostlo škatulku herectví a dospělo v plnohodnotného umělecky založeného tvůrce - jeho režie ani scénář nepostrádají invenci, složitě strukturované herecké i dějové celky, účelnou zkratkovitostí přebíjí rutinu, kterou se navíc Penn nebojí ozvláštnit čistě poetickými a uměleckými vložkami (detaily zvířat, plynutí mraků, prolínačky, zpomalovačky…). Často je film estetizován klipovostí, záběry, kdy nad kamerou přejíždí nákladní vlak či kamión, pasážemi podkreslenými jen hudbou…jsou to jakési milníky fázující plynutí děje a přechody mezi oběmi stěžejními časovými rovinami. Určujícím znakem jsou také až divácky ohromující jízdy kamery, kdy počátek je vždy snímán z velké perspektivy k zvýraznění krajiny, uvnitř ní se skrývá bezvýznamný člověk (jízda uvnitř Coloradského kaňonu nad řekou, Aljašské záběry, především příjezd a závěr…) Penn se nebojí experimentovat, ale jeho režijní rukopis už je zažitý a dobře čitelný (místy mi některými scenériemi a záběry připomínal třeba jeho Přísahu), vkládá do něj mnoho symboliky (opasek…) a důrazu na pradávnou ritualizaci života… Nedílnou součástí působení snímku je vynikající hudba Eddieho Veddera z Pearl Jam. Jeho až folkový projev pouze s akustickou kytarou i jeho celková osobnost přesně zapadají do modelu příběhu a jeho vynikající texty mnohdy posouvají jeho vyznění dál… Casting je tradičně u Seana Penna bezchybný (vždyť je sám hercem), zvláštní uznání zaslouží ale především představitel hlavního hrdiny Emile Hirsch, který je fyzicky (alespoň podle závěrečné fotografie) podoben skutečnému Christopheru McCandlessovi. Penn skutečně neplácá do větru…natočil film, který postihuje nějaký hlubší proud v současné západní civilizaci, kde se ve své cyklicitě vývoje objevuje kdosi jako post-hippies…(v českém prostředí třeba ohlas ve Vorlově Z města cestě…)
profil / všechny komentáře uživatele Shadwell *****

Christopher McCandless byl zklamaný ve svém vlastním světě, proto si vybudoval svůj vlastní, absolutistickou monarchii. Středověk, baroko, romantismus, beatnici, magickej realismus, lyrika, Klub rváčů aneb Společný a věčný téma vykořenění člověka z přírody. Stalkerovská Zóna zůstává sice nadále nejmagičtějším místem, kam kdy jakýkoliv režisér své diváky pozval, ovšem Sean Penn znásilnil rustikálno modernou a notně se zadařilo – klipovitej střih u konce sebral od Stonea, když spolu dělali na U-Turn, ikonický a symbolický znaky si vypůjčil od ruský školy a unikátní záběry vody vykouzlil za přispění Fluidní mater-múzy. Film jde divákovi naproti poměrně čitelným pojetím, přesto je impozantní, že neztrácí na zvláštnosti a že nezískává pachuť tendenčního díla, které chce mermomocí něco říct. Exkluzivní výlet. Just way too straight for these modern times, mate.
profil / všechny komentáře uživatele Lynn *****

Kdo by alespoň jednou nesnil o útěku do divočiny - daleko od pokrytectví lidské společnosti, od nekonečného pinožení se za kariérou jako falešným štěstím… Prosté splynutí s přírodou, plnění základních životních potřeb na samotné hranici existence - v těch prchavých okamžicích se Christopher McCandless cítil skutečně naživu. Jakou cenu má splněný sen? Myslím, že kdyby měl znovu na výběr, podnikl by svoje “Great Alaska Adventure” znovu. Než dlouhý prázdný život, raději několik skutečných okamžiků… *** I read somewhere… how important it is in life not necessarily to be strong… but to feel strong.*** I’m going to paraphrase Thoreau here… rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness… give me truth.***
profil / všechny komentáře uživatele Darren *****

Emile Hirsch je obrovský talent a hlavně sympaťák. Sean Penn se překonal a natočil film, na který je radost se dívat. (Ty úžasné scenérie!) Nebyl to sice stoprocentní zážitek, chvíli mi trvalo, než jsem se naladil na správnou vlnu, což se odhalením všech motivací hlavního hrdiny napravilo. P.S. Přesně takový konec jsem si protentokrát nepřál. P.P.S. Na podruhé ještě větší zážitek, takže za plný počet.
profil / všechny komentáře uživatele Reiniš *****

Že je Sean Penn výjimečný herec vím, ale že je i nadaný režisér a scénárista to jsem teda koukal. Útěk do divočiny je velké dílo, za které by se nemusel stydět ani kdejaký zkušený režisér. Penn vypráví příběh citlivě, ale bez zbytečného emočního nátlaku na diváka. Stejně tak záběry na krásy americké přírody nikdy nepůsobí kýčovitě a to je jich ve filmu kupa. Všichni herci hrají skvěle, u některých možná zamrzí, že se jim tvůrce nevěnuje trochu víc. Celý snímek ale stojí na jedinečném hereckém partu Emila Hirsche, jež se, se svojí rolí sto procentě sžil a povyšuje snímek i na těch několika málo hluchých místech. Už tak velký divácký zážitek ještě umocňují silné písně Eddiho Veddera ze skupiny Pearl Jam. Tahle zadumaná road movie o jedné idealistické duši a zklamání ze společnosti a lidského pokrytectví, je určena takřka všem, bez rozdílu. Na její celkové pochopení, ale jedno zhlédnutí nestačí.
profil / všechny komentáře uživatele ajuska *****

Asi ne pro každého, ale svou jednoduchostí, přímočarostí, zároveň meditativností, hmatatelnou skutečností, silným závěrem a zachycením krásy i drsnosti přírody neuvěřitelně působivé drama o jednom úniku z falešnosti a prázdnosti našeho světa. Ale také o tom, že každá věc má dvě strany.
profil / všechny komentáře uživatele charlosina *****

“Když něco v životě chceš, natáhni ruku a vezmi si to.” Mě osobně toto dílko z rukou Seana Penna okouzlilo… Sice souhlasím s tím, že niterní charakteristika Christophera McCandlesse nebyla prokreslena do hloubky, nicméně celkový dojem byl úžasný. Tohle putování “za životem” mladého rebela hledajícího sama sebe se mi zarylo pod kůži… jeho vnitřní nespokojenost, jeho touha, síla, cesta bez hranic, svobodná pouť, jeho vnitřní dospívání, uvědomění, bádání, odhodlání, nádherná krajina, zajímavá setkání, dobrodružství… k tomu texty a hlas Eddiho Veddera, cestovatelského ducha a smysl pro smysl ;-), a na Into the Wild nezapomenu… Sice neznám skutečný příběh hlavní postavy (která má mimochodem můj velký obdiv), ale znám film Seana Penna a ten mě teda oslovil. „Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, abych si je nechal ujít.“ No a o tom to je. Komentáře: Kimon, Lima, Lynn
profil / všechny komentáře uživatele Psema *****

Emile Hirsch bloumá dvě a půl hodiny po všech koutech Ameriky, zažívá všelijaká dobrodružství a spolu s divákem pomalu dospívá k názoru, že být sám v divočině je fajn, ale bez lidí, které máte rádi, to tak nějak není ono. Citlivě natočené, vizuálně strhující, perfektně zahrané a v závěru emocionálně zatraceně silné. Kam se zatoulala Hirschova nominace na Oscara ještě hodně dlouho nepochopím.

Po prvních třiceti minutách jsem se cítil jako v ráji. Nevím, jestli to bylo mojí extrémní nákloností k Nicole, ale každý okamžik milostného oťukávání mezi ústředními hrdiny jsem prožíval neobyčejně intenzivně, v duchu šeptal Nicolce do ouška zamilovaná slůvka, a když musel Jude Law odejít, málem mi pod tíhou zoufalství puklo srdce. Začal jsem podezřívat Minghellu, že natočil dokonalou romanci, která mě přímo v kině zpopelní a rozpráší na kilometry, ale brzy přišlo vystřízlivění. Film najednou zasypala spousta vedlejších postav, které mě prostě v kontextu hlavní milostné linie přišly naprosto nezajímavé. Řekl bych, že s Renée přišla do Cold Mountain nuda, ale není to chyba Zellweggerové. Její výkon mi sice nepřišel na Oscara ani omylem (obzvlášť ze začátku dost přehrává, jak vehementně máchá rukama), ani mi až na zasněžený záver nepřipadla kdovíjak vtipná, ale výtky padají na hlavu scenáristy, který rozplizl film malými výstupy Ribbisiho, Hoffmana a spol. Sice skvělých herců, kteří však v příbehu nehrají důležitou roli, ať už emocionální nebo dějovou. Prostřední hodina mě skoro vůbec nebavila, najednou jsem se musel “jen” kochat krásně nasnímanou přírodou. Tady měly podle mého nůžky nekompromisně stříhat, omezit se jen na několik málo epizodek včetně té jedné z mála, která je opravdu úchvatná (opuštěná Natalie Portman), a dotáhnout strhující milostnou linii co nejdřív do konce (popř. ji ještě více rozehrát, než se tomu nakonec stalo). Když se Minghella ke svým hrdinům vrátí a srdíčko začne zase roztrpčeně tlouct, je nadmíru jasné, že k dokonalosti tomuhle filmu chybí to správné dávkování důrazu. Lawovy problémy a neslané nemastné peripetie cestou domů neměly hrát prim, protože Minghella je mnohem silnější jako vypravěč nádherných milostných příběhů. A když má u sebe tak skvělé herce, nádhernou vizuální stránku a scenáristu, který dokáže z láskyplného jiskření vyždímat bez balastu slov maximum, měl by vzniknout geniální film. Ale přestože se Nicole svlíkla a vypadala opět překrásně, nedopadlo to… Upřímně, snad nikdy v životě mě tolik nemrzelo, že nemůžu dát plný počet hvězdiček. V první čtvrtině jsem totiž ani nedýchal a říkal si, že teď teprv vznikl pravý film mého srdce.