XTrend

Kde se najíst
Horní Mísečky – několik restaurací a lyžařský bufet s velkým výběrem hlavních jídel i polévek
Vrbatova bouda – samoobslužná restaurace, obvykle je na výběr zelňačka, guláš, palačinky a koláč
Labská bouda – venkovní okénko v závětří neobývaného hotelu, k jídlu bývají párky a sušenky
Kde zaparkovat
Horní Mísečky – placené parkoviště u sjezdovek
Špindlerův Mlýn – dvě placená parkoviště po Medvědínem

Krkonošská zimní sezona se blíží ke konci raketovým tempem. Na sjezdovkách se dá sice jezdit ještě na Horních Mísečkách, ale lyžaři tam doslova plavou ve vodnaté sněhové kaši. Zato běžkaři-výletníci si užívají jarního slunce, aniž by jim vadilo, že sníh na hřebenech je už mokrý a pomalý.

Jak se vrátit dolů
Dostatek sněhu je ještě na Masarykově silnici od Vrbatovy boudy až těsně nad Mísečky. Dá se sjet od rozcestí Pančavská louka (též U čtyř pánů) lesem ke Krakonošově snídani a podél Mumlavy do Harrachova.

Nad Mumlavským vodopádem však už sněhu ubývá a je potřeba vzít lyže na ramena. Bezproblémový je též sjezd k Vosecké boudě a dále přes Krakonošovu snídani. S trochou opatrnosti se dá sjet ještě i přes sedlo mezi Lysou horou a Kotlem ke Dvoračkám a dále přes Ručičky do Harrachova nebo do Rokytnice.

Na běžkaře čeká letos v Krkonoších příjemná novinka. Poprvé budou moci využít speciálních autobusů, které na čtyřech linkách propojí hlavní krkonošská střediska. Běžkaři tak budou moci lépe využít 500 kilometrů značených tras projektu “Krkonoše - lyžařský běžecký ráj”.

Jarda
Tak jsem se vrátil z Krkonoš(východních). Upravenou stopu ani ty běžkaře jsem naštěstí nepotkal. 90% všech túr co jsem s kámošema za 3 dny prošel bylo po kolena až po pás sněhu - i na lyžích! Takže jenom jako info. Super víkend jenom my a příroda. Němci a Poláci zůstali papat v hospůdkách a tak je to lepší.

Anička
Kudy jste jezdili? Prozraď prosím.

Jarda
Z Pomezních Bud ne po magistrále, ale přímo za parkovištěm vlevo se napojit na polskou zelenou a po hřebenech se dá projet přes pomezní hřeben až na Rýchory. Super cesta bez lidí ale i bez stopy! V podstatě se jede pořád po hřebenech s výhledy do Polska .. nádhera kdy je teda něco teda vidět. No a další cesta byla volná díky sněhu.V sobotu vyhlásili zákaz hřebenových túr takže cesta z Pomezek na Jelenku po červený jindy plná lidí nebyla prošláplá. Strašná dřina ve dvou to prohrnout do kopce ale jak v pohádce. Sněžku jsme nestihli ale i tak zážitek. Na Jelence jsme byli sami tak taky pohoda. Další tip je z cestníku nad Lysečinskou boudou na Dlouhý hřeben a dolů do Horního Maršova. Opět většinou bez lidí a to i v sezoně. Tak asi takle.Je to teda spíš dřina než bruslení na vyfrézovaný¨trati ale stojí za to!

Anička
Děkuju za tipy vyzkouším je co nejdřív. Na Jelence mají výborné koláče, doporučuju!

P.K.
Kuba je běžkař spíš sportovní, kondiční, (viz foto)proto má jiný pohled na věc. Do neprojetých hor pak jezdí většinou na skialpech, pro které ale v ČR moc příležitostí není. Pro turisty na turistických či BC běžkách hledající klid a přírodu se upravené stopy s běžícími sportovci nehodí a proto se jim snaží vyhýbat, včetně hlučných středisek s davy lidí.

webkamery - Harrachov a okolí

Čerťák nad Harrachovem
Jizera v Kořenově

Harrachov - Lanovka na Čerťák
Harrachov -Střed města

Harrachov - Bellevue hotel
Lanová dráha

Kotel z Vrbatovy boudy
Na Lysé hoře nad Rokytnicí n.J.

Webkamera z vrcholu Sněžky
Lanovky na Rýžovišti

Jizerka- Bukovec
Rokytnice nad Jizerou

Trutnov - Krakonošovo nám.
Skiareál Horní Domky

Liberec
Lysá hora a Kotel

Tanvald
Jizera mezi Bakovem n. J.
a Mladou Boleslaví

Aktuální dění v centru
města Tanvald
Desná v Jizerských horách

Pokud víte o nějaké webkameře v okolí Harrachova, napište nám a my ji přidáme do našeho seznamu.

Důležitá telefonní čísla:
481 52 91 15 Sanitní vůz
481 52 94 49 Horská služba

Předvolba UTO v ČR – 481
Předvolba ze zahraničí – ++420
Poštovní směrovací číslo – 512 46
Policie ČR (tísňové volání) – 158
Hasiči (tísňové volání) – 150
Záchranná služba (tísňové volání) – 155
Tísňové volání z mobilního telefonu – 112
Policie ČR, Harrachov – 481529333
Hasiči, Harrachov – 481529222
Lékařská pohotovost Jilemnice – 2121
Obvodní lékař Harrachov – 481529380, 481529276, 603/887920
Zubní lékař Harrachov – 481529241, 481529070
Horská služba Harrachov – 481529449
Horská služba Dvoračky – 481522445
Horská služba - stálá služba – 499433239
Sanitní vůz města Harrachov – 481529115
Optik Jilemnice – 2493
Voda topení plyn - Harrachov – 481529116
Elektřina, poruchová služba Semily – 481/621996
Vodovody a kanalizace, poruchy – 840111111
SOU Harrachov 481529049
Elektroservis – 481529110
Pošta Harrachov – 481529232
Městský úřad Harrachov – 481528133, 481528111
Autoservis - pneuservis – 481529209
Silniční služba “Žlutí andělé”:
ÚAMK – 123 ABA – 124
Čerpací stanice Na mýtě – 481529023
Čerpací stanice Benzina – 481529134
Myčka aut – 481529023
Česká spořitelna – 481529165
Městské infocentrum (TIC) – 481529600
Harrachtour, informace – 481529401
Informační středisko KRNAP – 481 529 188
Taxi Konvalinka – 777288470 CB 39 B
Taxi Tondr – 481529082 CB 6 C
Taxi Pilař – 602 101130
Taxi Novotný – 481529050 CB 3 C
Taxi Mengler – 481529012 CB 5 C
Lanová dráha Harrachov – 481528151
Lanová dráha Rýžoviště – 481529611
Sportovní areál Harrachov a.s. – 481529353
Správa a údržba silnic – 481529273

112 – Jednotné číslo tísňového volání (Evropské tísňové číslo)
155 – Lékařská první pomoc
158 – Policie
150 – Hasiči

350 km běžeckých tratí

Krkonoše v zimě nenabízejí pouze upravené sjezdovky, ale i tři sta padesát kilometrů běžeckých tratí. Už čtvrtou sezonu bude letos v provozu Krkonošská lyžařská cesta, která propojuje hlavní horská střediska od Harrachova po Žacléř a běžkařům umožňuje nástup na místní turistické i závodní běžecké tratě. Sto dvacet kilometrů nejkvalitnějších stop krkonošské cesty je vyznačeno lyžařskými značkami a několikrát týdně se strojově upravuje.”Do začátku zimní sezony podepíšeme smlouvu s více než čtyřiceti partnery, kteří se budou na pravidelné úpravě lyžařské cesty podílet. Protože chceme, aby kvalita této trasy byla na vysoké evropské úrovni, počítáme s tím, že se bude upravovat třikrát až čtyřikrát týdně a bude na ní stále vyříznuta alespoň jedna stopa pro klasickou běžeckou techniku,” informoval Pavel Klapuš, koordinátor projektu Krkonoše - lyžařský běžecký ráj.

Společnost Mega Plusprovozující kabinovou lanovku v Janských Lázních dokonce slibuje, že stopy na vrcholu Černé hory bude s novou rolbou upravovat každý den.
Provozovatelům Krkonošské lyžařské cesty se nepodařilo dohodnout se správci parku na podmínkách, za nichž by bylo možné pravidelně upravovat oblíbenou běžeckou trasu přes Liščí horu. Mezi Chalupou Na rozcestí a Lesní boudou proto ani v letošní zimní sezoně nebude kvalitní běžecká stopa. “Upravovaná trasa povede o něco níže kolem Dvorské boudy. Kdo dává přednost jízdě v perfektně vyříznuté stopě, bude muset i letos vrchol Liščí hory obejít po této cestě,” konstatoval Klapuš. Podobné problémy s úpravou běžeckých stop podle něj nastanou i na lyžařské trase Lvím dolem ve východních Krkonoších.

Přesné trasy většiny značených lyžařských stop v Krkonoších najdou turisté na velkoplošných mapách v horských střediscích a v propagačních skládačkách, jež mohou zdarma získat v informačních centrech i u všech lanovek a vleků.

Harrachov - Dva 7,5 kilometru dlouhé běžecké okruhy začínají přímo u dolní stanice sedačkové lanovky v harrachovském sportovním areálu. Na hřebenové túry se lze vydat od horní stanice lanovky na Čertově hoře. Zdatnější lyžaři mohou využít pravidelně upravovanou stopu přes Rýžoviště ke Dvoračkám nebo se vydat údolím Mumlavy k Vosecké boudě. Dalších třicet kilometrů pravidelně upravovaných stop dovede běžkaře kolem rozhledny Štěpánka až do Pasek nad Jizerou.

Rokytnice nad Jizerou - Do běžeckých stop lze vyrazit z vrcholu Lysé hory, kam lyžaře vyveze čtyřsedačková lanovka v rokytnickém ski areálu Horní Domky. Běžkaři se mohou z Lysé hory po několika trasách vrátit zpět do Rokytnice nebo se vydat do Harrachova či na hřebeny Krkonoš. Běžecké stopy začínají také u horních stanic některých vleků ve Studenově.

Pec pod Sněžkou - Kvalitní běžecké stopy začínají u horních stanic lyžařských vleků Javor a Zahrádky a u výstupní stanice nové lanovky na Hnědém vrchu. Odtud se mohou běžkaři vypravit do Janských Lázní nebo do Špindlerova Mlýna. Protažené tratě vytvářejí i kratší okruhy, které lyžaře svedou zpět do Pece.

Malá Úpa - Běžecké tratě začínají na Pomezních Boudách. Přímo za obchodem je výchozí bod pětikilometrového běžeckého okruhu Haida, který vede po loukách a lesních cestách v okolí Horní Malé Úpy. Další běžecká stopa vede z parkoviště u hraničního přechodu na Pomezních Boudách k Lysečinské boudě, od níž je možné za dobrých sněhových podmínek pokračovat až na Starou Horu či Rýchorskou boudu.

Janské Lázně - Dva vzájemně propojené běžecké okruhy začínají u horní stanice kabinové lanové dráhy na Černé hoře. Kratší trasa Černá hora je dlouhá 8 kilometrů, náročnější okruh Světlá hora měří 20 kilometrů. Z obou běžeckých tratí lze vyrazit i na delší túry po hřebenech Krkonoš.

Špindlerův Mlýn - Méně zdatní lyžaři mohou využít především nenáročnou 8 kilometrů dlouhou běžeckou trasu Buď fit, která začíná za restaurací Myslivna u Dívčí lávky a pokračuje do Labského dolu. Do dalších dvou pravidelně upravovaných běžeckých stop v délce 7 a 15 kilometrů lze vyrazit přímo ze ski areálu ve Svatém Petru. Kvalitní běžecké okruhy dlouhé 4 a 7 kilometrů začínají také u horní stanice sedačkové lanovky Na Pláních.

Horní Mísečky - Běžecké tratě začínají v lyžařském areálu asi dvě stě metrů nad hlavním parkovištěm. Lyžaři mají k dispozici širokou škálu kvalitně upravených běžeckých okruhů v délkách od 2 do 10 kilometrů. Z Míseček lze rovněž vyrazit na 15 kilometrů dlouhou turistickou trať, která je propojena s dalšími běžeckými okruhy na Benecku.

Benecko - Běžecké tratě začínají asi sto metrů nad hotelem Panorama nebo u bytového domu Bellevue. Lyžaři si mohou vybrat z okruhů v délkách 3, 5 a 7 kilometrů. Zdatnější běžkaři se mohou vydat až na Horní Mísečky, kam z Benecka rovněž vede kvalitně upravená stopa. K tratím na Benecku se lze snadno dostat i od rozhledny na Žalém, kam lyžaře vyveze sedačková lanovka z Vrchlabí-Herlíkovic.

Strážné - Ze Strážného lze vyrazit do běžeckých stop, které začínají u rozcestníku na centrálním parkovišti ve středu obce. Asi 10 kilometrů upravených tratí směřuje na Dolní Dvůr. Populární je rovněž běžecká trasa Věřinou cestou, po níž se lze bez problémů vydat až do Špindlerova Mlýna. Průjezdné bývají i stopy k Chalupě Na rozcestí, která je výchozím bodem pro náročnější hřebenové túry.

Výlet na běžkách 3

Na Smědavu

Obtížnost:
středně těžká trasa
Délka trasy:
41,1km
varianta 14,7km
Výškové převýšení:
630 m
varianta 180m

Popis cesty:
Začátek naší okružní trasy je v Harrachově na Novém Světě u hotelu Motejlek - u benzinové pumpy. Je to též název první autobusové zastávky v Harrachově. Po hlavní silnici asi 150m výše a vlevo přes most - řeka Milnice. Po vedlejší silnici pak dále téměř v protisměru, nejprve skoro po rovině a později mírným, ale delším stoupáním až na Mýtiny. Od hlavní silnice jedeme stále po červené turistické značce. Můžeme však využít též místní autobusové dopravy a naší trasu na běžkách začínat až na Mýtinách.Cestou na Mýtiny Chata Pešákovna u naší cesty

Na Mýtinách za parkovištěm a garážemi u lesa odbočujeme z červené vpravo a po krátkém stoupání ihned za závorou sjezdem vlevo. Pozor na prudší sjezd ke konci tohoto úseku - je uzavřen závorou.Po dojezdu na rovinu - v Kořenově, Údolí Naděje- přímo cestou mezi chatami na starý jednoobloukový most přes řeku Jizeru. To jsme již na začátku Jizerských hor. U rozcestníku asi po 150 m vpravo a stále po červené bez odbočení až na parkoviště pod Bukovcem. Celý tento úsek naší cesty jedeme téměř po vrstevnici až k závěru nás čeká větší stoupání.

Máme zde první možnost občerstvení. Pokračujeme přes silnici a cestou u zimního kiosku přímo po Promenádní cestě, kousek po Jizerské lyžařské magistrále. Na vrcholu mírného stoupání, na rozcestí U Bunkru odbočujeme po žluté vlevo. Stoupáním po tak zvané Jezdecké cestě pak až na vrchol Vlašského hřebene. Dále sjezdem na rozcestí více cest níže a zde vpravo. Mírným stoupáním a později sjezdem až na rozcestí s Hraniční cestou. Zde vlevo asi 200m na Soušskou silnici a vpravo sjezdem k chatě Smědava.Pohled na Bukovec z naší cesty Pohled na tzv.Hraniční cestu

Po občerstvení pokračuje zpět 50m a cestou vlevo směrem na Jizerku. Po stoupání k zimnímu kiosku již jedeme po rovině a sjezdem se dostáváme do vlastní osady Jizerka. Pokračujeme kolem restaurace Sklárna a Pyramidy na parkoviště pod Bukovcem. Odtud po nám již známé cestě zpět do Harrachova.

Varianta:
Vlastní trasu začínáme až na parkovišti pod Bukovcem kam se dostaneme autem nebo autobusem. Popis cesty: Harrachov, křižovatka na Mýtě, obloukový most v Kořenově, Kořenov nádraží, Horní Polubný hotel Sport, Jizerka parkoviště.

Naproti chatě stával dřevěný lovecký zámeček (vybudován Clam Gallasy 1910–1911 jako součást obory), vyhořel v listopadu 1969.

Orientační náčrt

Popis míst:

Nový Svět je místní částí Harrachova na jeho začátku

Mýtiny, místní částí Harrachova, jsou nejklidnější částí města. Končí zde místní silnice, je zde vlakové nádraží a nad ním turistický přechod do Polska.

Kořenov, Údolí Naděje,
je částí Kořenova po levé straně řeky Jizery. Za mostem jsme již na začátku Jizerských hor. Je vyhledávaným místem v letních měsících - koupání, slunění.

Bukovec, 910 m n.m.,
je částí obce Jizerka. Je jedinou čedičovou horou v Jizerských horách - ostatní vrchy tvoří žula. Bukovec je též název přírodní rezervace. Tvoří ji plocha asi 30ha s velkým množstvím horských, ale i teplomilných rostlin kterým se zde dobře daří zásluhou výhřevného podkladu a množství srážek.

Jizerka,
je jednou z nejstarších horských osad v Jizerských horách. Dnes je střediskem zimní a letní rekreace s řadou přírodních rezervací. Je zde např. známý Safírový potok, který byl ještě v nedávné minulosti nalezištěm drahokamů. Dříve Jizerka bývala osadou dřevařů a pastevců - byla zde sklářská huť, pekárna i pila. Bylo zde původně 42 stavení - dnes vesměs restaurační a rekreační zařízení.

Smědava,
je horská chata a křižovatka turistických cest u Smědavské silnice. Dříve zde býval lovecký zámeček, který v roce 1969 vyhořel.

Výlet na běžkách
Popis okružní trasy - Na Jizerku

Výlet na běžkách 2
Cestou máme řadu možností občerstvení a podíváme se na českou část Jizerských hor z polské strany

Výlet na běžkách 2

Polský okruh

Obtížnost:
středně těžká trasa
Délka trasy:
27,8 km
Výškové převýšení:
325 m

Začátek naší okružní trasy je v Harrachově na Novém Světě u hotelu Motejlek - u benzinové pumpy. Je to též název první autobusové zastávky v Harrachově. Po hlavní silnici asi 150m výše a vlevo přes most - řeka Milnice. Po vedlejší silnici pak dále téměř v protisměru, nejprve skoro po rovině a později mírným, ale delším stoupáním až na Mýtiny. Tento úsek cesty vede po červené turistické značce.

Na rovině odbočujeme vpravo pod železniční viadukt a značenou cestou, za vlakovým nádražím, mírně stoupáme na turistický přechod do Polska Polana - Jakuszycka. U rozcestníku ihned za přechodem odbočujeme vlevo a ve stopě pak pokračujeme směrem na Orle. Cestou máme pěkné výhledy do české části Jizerských hor především vidíme části u Bukovce a Středního Jizerského hřebene. Pohled na Krkonoše od Mýtin Na přechodu do Polska

Po příjezdu na planinu vidíme již restauraci na Orle. Po občerstvení pak pokračujeme po červené směrem na Tortowisko Izerskie a dále na Halu Izersku. Nad rozcestím vpravo již vidíme chatu Górzystowku s restaurací. Od chaty dále k lesu a po žluté později delším stoupáním dále. Přes další rozcestí přímo stále po žluté. Stoupání nám končí na rozcestí výše kde se dáme doprava po modré. Stopa již nyní vede téměř po vrstvenici až na rozcestí pod Cícha Równia. Odtud přímo dále po červené na Jukuszyce a kolem gospody Graniczny, vpravo, až na přechod Jakuszyce - Harrachov. Restarace na Orle Pohled na Krkonoše z polské strany

Pod budovou restaurace u celnice odbočíme pod silnici vpravo na starou celní cestu. Sjezdem pokračujeme na první rozcestí níže. Zde vpravo a lesní cestou, kolem Černého rybníka, později, u prvních budov vpravo sjezdem k řece Milnici a dále na sportovní kolečko pro biatlon na Novém Světě. Zde vlevo již snadno na začátek naší trasy.

Varianta trasy: Na rozcestníku u chaty na Orle směrem na Rozdroze Izerskie a dále již podle popisu výše. Délka takto zkrácené lehké trasy je pak 21,8km. Přechod Jakuszyce - Harrachov

Orientační náčrt

Popis míst:

Nový Svět je místní částí Harrachova na jeho začátku.

Mýtiny, místní částí Harrachova, jsou nejklidnější částí města. Končí zde místní silnice, je zde vlakové nádraží a nad ním turistický přechod do Polska.

Harrachov - Polana Izerska je nově otevřený turistický přechod do Polska. Obě cesty na rozcestí nás zavedou na Orle - levou cestou však máme hezčí výhledydo české části Jzerských hor.

Orle - Karlsthal, osada založena v roce 1754. Byla zde i sklářská huť. Dnes je zde pouze několik budov a pěkná restaurace na samotě.

Torfowisko Doliny Izery je přírodní rezervace kterou projíždíme. Rozloha rezervace je 530ha a spolu českou rezervací Rašeliniště Jizery - celkem 1000ha.

Izerska Hala dříve osada i se školou, ale dnes alespoň chata Gorzystowka na občerstvení. V okolí vidíme ještě dnes základy bývalých stavení.

Rozdróže pod Cícha Rownia je rozcestí pod horou Cícha Równia v nadmořské výšce 943m. Cesta vpravo vede na Orle. Máme odtud, ale i z cesty níže, pěkné výhledy na polskou část Krkonoš.

Jakuszyce je menší osada při hlavní silnici za přechodem do Polska. Jsou známým střediskem pro běžkaře s řadou udržovaných běžeckých tratí. Velmi známý je např. Beg Piastowi. Začínají zde však i pěkné cyklistické trasy.

Harrachov - Jakuszyce je hraniční přechod do polska ležící v Novosvětském průsmyku na silnici E 65.

Výlet na běžkách
Popis okružní trasy - Na Jizerku

Výlet na běžkách

Začátek naší okružní trasy je v Harrachově na Novém Světě u hotelu Motejlek - u benzinové pumpy. Je to též název první autobusové zastávky v Harrachově. Po hlavní silnici asi 150m výše a vlevo přes most - řeka Milnice. Po vedlejší silnici pak dále téměř v protisměru, nejprve skoro po rovině a později mírným, ale delším stoupáním až na Mýtiny.
Od hlavní silnice jedeme stále po červené turistické značce. Můžeme však využít též místní autobusové dopravy a naší trasu na běžkách začínat až na Mýtinách.
Na Mýtinách za parkovištěm a garážemi u lesa odbočujeme z červené vpravo a po krátkém stoupání ihned za závorou sjezdem vlevo. Pozor na prudší sjezd ke konci tohoto úseku - je uzavřen závorou. Po dojezdu na rovinu v Kořenově, Údolí Naděje - cestou mezi chatami na starý most přes řeku Jizeru.

To jsme již na začátku Jizerských hor. U rozcestníku dále vpravo a stále po červené bez odbočení až na parkoviště pod Bukovcem. Celý tento úsek naší cesty vede téměř po vrstevnici až k závěru nás čeká větší stoupání.

Máme zde první možnost občerstvení. Pokračujeme přes silnici a cestou u zimního kiosku přímo po tak zvané Jizerské lyžařské magistrále. Na vrcholu mírného stoupání, na rozcestí U bunkru odbočujeme po žluté vpravo. Sjezdem pak až do vlastní osady Jizerka k restauraci a pensionu Sklárna. Zde doporučuji návštěvu místního muzea - asi 100m přes místní silnici.

Naše cesta pak pokračuje vpravo kolem hotelu Panský dům a restaurace Pyramida na parkoviště pod Bukovcem. Zde ve stopě vedle silnice přes Václavíkovu Studánku na Horní Polubný. Zde u první chalupy vlevo po žluté. Sjezdem pak až na silnici a zde opět vlevo do první serpentýny. Zde ze silnice vlevo, nejprve po rovině a dále stoupáním a sjezdem, až na lesní cestu se žlutou značkou. Cesta vede nad tratí z Kořenova do Harrachova.

V místě po prudším sjezdu, u tratě, se můžeme podívat kousek po trati vpravo na překrásné ledopády, které jsou místem tréninku místních lezců. Dalším sjezdem jsme již na nám známé cestě u železničního mostu, po ní pak vpravo na začátek naší trasy.

Kořenov - ledopády u tratě
Restaurace Pyramida na Jizerce
Parkoviště pod Bukovcem
Bukovec z naší cesty
Pod Bukovcem
Restaurace Sklárna na Jizerce
Orientační náčrt

Popis míst:

Nový Svět je místní částí Harrachova na jeho začátku.

Mýtiny, místní část Harrachova, jsou nejklidnější částí města. Končí zde místní silnice, je zde vlakové nádraží a nad ním turistický přechod do Polska.

Kořenov, Údolí Naděje je částí Kořenova po levé straně řeky Jizery. Za mostem jsme již na začátku Jizerských hor.

Bukovec, hora 910 m n.m., je částí obce Jizerka. Je jedinou čedičovou horou v Jizerských horách - ostatní vrchy tvoří žula. Tvoří dominantu obce.

Jizerka je jednou z nejstarších horských osad v Jizerských horách. Dříve Jizerka bývala osadou dřevařů a pastevců - byla zde sklářská huť, pekárna i pila. Bylo zde původně 42 stavení - dnes vesměs restaurační a rekreační zařízení.
Jizerka je též pravostranný přítok Jizery. Pramení v sedle mezi Vlašským a Středním Jizerským hřebenem.

Václavíkova Studánka je samotou u silnice nad Horním Polubným. Dnes chalupy slouží převážně k rekreaci.

Horní Polubný je horská obec mezi Vlašským a Příchovickým hřebenem. Po okolí je rozptýlena řada rekreačních objektů, podél cesty vidíme i dosud zachovalé bunkry z minulého století jež byly součástí pohraničního opevnění. Po okolních stráním je řada lyžařských vleků se sjezdovkami, které jsou v letních měsích zčástí využívány jako pastviny. Pod naší cestou ve spodní části obce vidíme místní pilu.

Kořenov je obec pod Horním Polubným. My jedeme nad vlakovým nádražím - mezi Dolním Polubným a Kořenovem je jediná ozubnicová dráha v republice. Trať pokračuje do Harrachova na Mýtiny a prochází řadou tunelů - pěkný výlet vlakem pro rodiny s dětmi z Harrachova do Tanvaldu a zpět. Část tratě z Mýtin do Polska je nyní uzavřena. V obci je též továrna na výrobu umělých střev Cutisin a pod ní lanové centrum.

Hornické muzeum Harrachov

Hornické muzeum v Harrachově nabízí jedinečnou příležitost ohlednout se za historií dobývaní rud v Čechách, která je v Harrachově spjatá již s rokem 1760.

Návštěvníci si zde mohou prohlédnout mineralogickou sbírku, řadu dokumentů, předmětů, přístrojů, nástrojů, důlní mapy a jiné materiály přibližující práci v dole.Součástí expozice je i prohlídka podzemní štoly o délce 1000 m. Zde se můžeme seznámit s dochovanými stroji z minulého století a funkčními součástmi štoly. Kromě kompletního těžního stroje zde uvidíme důlní vozy, akumulátorovnu, lokomotivu, důlní nakladač a jiné.

Prohlídka štoly trvá asi hodinu, prochází se v ochranných pláštích a v přilbách. Prohlídková trasa vede typickým prostředím rudného dolu, je vysypána štěrkovou drtí a osvětlena. Jelikož je muzeum vytápěné, teplota je zde konstantní po celý rok 10-12stupňů.

Jak se tam dostat:
naproti centrálnímu parkovišti za autobusovým nádražím v Harrachově, pět minut chůze po asfaltové cestě odbočující doprava do areálu ADOS CZ a.s. (bývalý rudný důl).

Navigační mapa Harrachova
Letecký pohled na areál

Otevírací doba
Červenec - Srpen Po - Ne 10:00 - 18:00
Září - Červen Út - Ne 10:00 - 18:00

web: www.ados-harrachov.cz/hornicke-muzeum.html

Vyzkoušejte polské cyklobusy - 01-09-2008 v 11:58

Hoteliéři, provozovatelé skiareálů, ale také developeři potvrdili rostoucí zájem polských turistů o Krkonoše. V příhraničních oblastech, například v Žacléři, zaujímají polští turisté výsadní postavení už několik let.

Po vstupu do Evropské unie a zejména otevřením schengenského prostoru atraktivita českých nejvyšších hor pro naše sousedy stoupla ještě významněji. Shodují se na tom nejrůznější subjekty podnikající v turistickém ruchu. Rostoucí poptávka se týká jak zimních, tak letních měsíců. Majetnější polští rekreanti v Krkonoších začínají investovat do tzv. druhého bydlení.

Podle Anny Gruszczyńske z České Centrály Ruchu Turystycznego-CzechTourism ve Varšavě, obliba České republiky u Poláků výrazně stoupá. Za 1. čtvrtletí 2007 k nám přijelo 52 954 Poláků, zatímco ve stejném období letošního roku to bylo 72 751 Poláků. Jedná se o nárůst 37 %
(zdroj: e-mail: info-pl@czechtourism.com, www.CzechTourism.com)

Na “invazi” Poláků v Krkonoších reaguje i Svazek Krkonoše. “Fakt je, že trend nastal a stále se prohlubuje. Polsko je blízký soused, má mnoho obyvatel a rostoucí životní úroveň,” říká předseda Jan Sobotka. Společně s Němci a Nizozemci znamenají až polovinu veškeré turistické klientely v Krkonoších. Svazek za tím účelem spolupracuje s polským sdružením obcí Zwiazkem Gmin Karkonoskich. Spolupráce a propagace jde v tomto ohledu oběma směry.

Důkazem jsou Cyklobusy na polské straně Krkonoš.
Umožňují dojezd přímo na státní hranici a navazují na české autobusové spoje. Ve dvou linkách spojují Jelení Goru , Cieplice, Podguřin, Karpacz, Kowary, autobusy zajíždí až na hranici na Pomezní boudy. Druhá linka míří z Jelení Gory do Cieplic, Sobieszówa, Piechowic, do Sklářské Poreby a Jakuszyc nedaleko Harrachova.

mapka a jízdní řády
bližší informace získáte na: www.karkonosze.eu